Alois Švehlík

Alois Švehlík
Alois Švehlík (2019)
Alois Švehlík (2019)
Narození 30. července 1939
Pardubice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí 2. dubna 2025 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Choť Florentina Švehlíková (1967–2025)
Děti Tereza, rozená Švehlíková
David Švehlík
Andrea Pechlátová
Příbuzní Jaroslav Švehlík (bratr)
Jana Švehlíková (švagrová)[1]
Jitka Schneiderová (snacha)
Sofie Anna Švehlíková (vnučka)
Martin Pechlát (zeť)
Vlastimil Vašinka (švagr)
Marcel Vašinka (synovec)
Podpis
Alois Švehlík – podpis
Umělecké ceny
1999 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Lepší už to nebude
2004 – Cena Divadelních novin za herecký výkon v roli On v Jandlově hře Z cizoty
2007 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Tajemství Santa Vittorie
2014 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
2021 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra
2024 – Síň slávy Národního divadla

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Švehlík (30. července 1939 Pardubice2. dubna 2025 Praha[2]) byl český herec a divadelní pedagog.[3][4]

Životopis

Narodil se do obchodnické rodiny, v dětství s rodiči často cestoval po trzích. Spolu se svým starším bratrem Jaroslavem už odmala tíhl k divadlu a hrál u salesiánů v pardubické městské části Rosice. Zároveň ministroval v pardubickém kostele sv. Václava a tady také začal ochotnicky hrát v chrámovém divadelním souboru. Vystudoval střední průmyslovou školu strojní v Chrudimi, maturoval v roce 1958. Po základní vojenské službě krátce pracoval v továrně, kde se seznámil se svou budoucí manželkou. Brzy ho ale definitivně zlákalo divadlo. Pokus dostat se na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU) byl neúspěšný, ale přesto nastoupil jako elév do Středočeského divadla v Kladně. Postupně prošel oblastními divadly v Mostě, Olomouci a Liberci.

Členem činohry pražského Národního divadla (ND) se stal v roce 1988. Za téměř třicet let se zde představil v dlouhé řadě rolí širokého hereckého rejstříku, např. jako Mlynář a Klásek v Jiráskové Lucerně, Jean ve Strindbergově Slečně Julii, Astrov v Čechovově Strýčku Váňovi, postava označená jako On v Mittererově Návštěvní době, Pemperer v Nestroyově komedii Tajné peníze, tajná láska, Baron di Ripafratta v Goldoniho Mirandolíně. V Millerově Smrti obchodního cestujícího hrál hlavní roli Willyho Lomana, v Gogolově Ženitbě Žvanikina, v O’Neillově Měsíci pro smolaře Phila Hogana, v Mášových Podivných ptácích Aleše Hrdinu, v Tylově Paličově dceři Kolínského, Ibsenova titulního Johna Gabriela Borkmana, hrdého a osamělého muže stále čekajícího na svůj opětovný vzestup. Dále ztvárnil například Pelopa ve Vrchlického a Fibichově melodramu Smrt Hippodamie, Leonata v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic, Matěje Šumbala ve Stroupežnického Našich furiantech, Millera v Schillerových Úkladech a lásce, Alfreda Doolittla v Shawově Pygmalionu, Maxe ve Stoppardově Rock’n’Rollu, Hraběte z Glostru v Shakespearově Králi Learovi, prof. Špačka v Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj, Generála v Medkově Plukovníku Švecovi nebo Andreje Pjosu v Hordubalovi. V roce 2024 byl uveden do Síně slávy Národního divadla.[5]

Hostoval i na dalších pražských scénách – v Činoherním klubu, divadelním spolku JEDL, Divadle Viola, Divadle Na Jezerce, Dejvickém divadle nebo Divadle Na zábradlí, kde za výkon v Jandlově hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin. Za stejnou roli byl nominován i na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka. V roce 2021 převzal Thálii za celoživotní mistrovství.[6]

Od poloviny 70. let se začal objevovat v menších filmových a televizních rolích. Zahrál si např. ve válečných snímcích Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmech Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba či Koncert na konci léta. Větší roli ztvárnil v dětské sci-fi Odysseus a hvězdy. V 80. letech získal role v seriálech Dobrá Voda a Bylo nás šest, ve snímku Smrt krásných srnců byl obsazen do role rozvědčíka.

V 90. letech se začal více prosazovat v televizní tvorbě. Jeho filmografie dnes zahrnuje desítky titulů pro film a televizi. Objevil se například v televizní povídce na motivy Karla Čapka Ukradený kaktus, v zajímavé inscenaci Pilát Pontský, onoho dne nebo jako jeden z důstojníků v Černých baronech.

Výrazné uplatnění nachází v dabingu, daboval populární zahraniční krimiseriály jako Profesionálové, Schimanski nebo Dempsey a Makepeacová, kde namluvil policejního šéfa Spikingse. Jeho hlasem z mnoha filmů promlouvají Jack Nicholson, Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlasem mluví postavy z filmů Starman, Návrat do budoucnosti II, ve Válce Roseových daboval Dannyho DeVita. Je jedním z hrstky herců, kteří cenu za mistrovství v dabingu získali opakovaně. Snad nejlepší výkon podal ale ve filmu Lepší už to nebude, kde namluvil hlavního hrdinu v podání Jacka Nicholsona.

V roce 1999 byl oceněn za nadabování Waltera Lloyda ve filmu Terč, další cenu obdržel za dabing Anthonyho Quinna v roli Bomboliniho ve snímku Tajemství Santa Vittorie. Za dabing Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal Cenu Františka Filipovského. V roce 2014 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.[7]

Od roku 2004 vyučoval činoherní herectví na pražské DAMU.

V roce 2006 mu lékaři diagnostikovali rakovinu štítné žlázy, z nemoci se vyléčil. V roce 2013 se mu rakovina vrátila, opět ji úspěšně překonal.

V roce 2010 začal natáčet rodinný seriál Cesty domů.

V prosinci 2011 havaroval nedaleko obce Lštění na Domažlicku poblíž své chaty s 1,35 promile alkoholu v krvi. Při nehodě utrpěl lehčí zranění. V únoru 2012 mu soud na dva roky odebral řidičský průkaz a uložil trest šest měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok a půl.[8]

Jeho starší bratr Jaroslav Švehlík (1930–1973) byl také herec. Jejich sestra byla několik let manželkou herce Vlastimila Vašinky, s nímž se později rozvedla. Jejich syn a tedy synovec Aloise Švehlíka je herec Marcel Vašinka.

Byl ženatý, jeho manželkou byla od roku 1967 ekonomka Florentina Švehlíková, rozená Štěpánová (* 1943), měli tři děti, dvě dcery, Terezu (* 1968) a Andreu (* 1977),[9] a syna Davida (* 1972), který je rovněž hercem. Jejich zeť je herec Martin Pechlát.[10]

Se svým synem Davidem hrál Alois Švehlík v divadelních představeních Svatá Jana (1986, Městská divadla pražskáDivadlo ABC), Z cizoty (2004–2007, Divadlo Na zábradlí, tato hra získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii divadelní Inscenace roku 2004), Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (2005–2007, Letní shakespearovské slavnosti) a Král Lear (2011–2013, Národní divadlo, v tomto představení hráli otce a syna). Zahráli si spolu ve filmech … a stoupej do slunce!, Bolero, I ve smrti sami, Operace Silver A a Alois Nebel a v seriálech Letiště – v dílech Nebezpečná známost, Mrtvý muž letí a Holky na krku – a Já, Mattoni, v rozhlase spolu účinkovali v dramatu Loupežníci a spolu s herečkou Danou Černou namluvili v roce 2009 audioknihu U řeky Piedra jsem usedla a plakala od brazilského spisovatele Paula Coelha. V dabingu seriálu Roswell a filmu Můj syn namluvili postavy otce a syna. Dále se v dabingu sešli u filmů Hon na ponorku, Muž proti muži, Generál Eisenhower: Velitel invaze, Ronin a Tajemství Santa Vittorie a seriálu Wallander.

Alois Švehlík zemřel dne 2. dubna 2025 ve věku nedožitých 86 let.

Filmografie

Film

  • 1972 – Cena zlata
  • 1973 – Větrné moře (Jan Prokopovič Vacek)
  • 1974 – Sokolovo (rotmistr Hynek)
  • 1974 – Píšťalka pro dva (král Václav IV.)
  • 1974 – Hodinky bez vodotrysku
  • 1975 – Profesoři za školou (3. Aljaška – Karel)
  • 1975 – Osvobození Prahy (velitel továrny)
  • 1975 – Město nic neví (poručík VB Tonda)
  • 1976 – Odysseus a hvězdy (otec)
  • 1976 – Noc klavíristy (kriminalista Kalous)
  • 1976 – Muž na radnici (redaktor okresních novin Karel Švehla)
  • 1976 – Dým bramborové natě (Kodet)
  • 1976 – Dobrý den, město (Adam)
  • 1977 – Žena za pultem – díl Anna nastupuje (David – taxikář, Sonin přítel)
  • 1977 – Tichý Američan v Praze (Hunter)
  • 1977 – Smuteční hudba za padlé hrdiny
  • 1978 – Bakaláři – díl / povídka Karafiát (Jirka)
  • 1978 – Zastretý farebný svet
  • 1978 – Mladý muž a bílá velryba (Líbal)
  • 1978 – Melodie bílého klavíru
  • 1978 – Malíř Jörg Ratgeb (Jörg Ratgeb)
  • 1978 – Hrozba (Pitron)
  • 1978 – Etudy do skicáku (studentský film)
  • 1979 – Paragraf 224 (Ing. Štěpán Bernát)
  • 1979 – Momicheto i zmeyat
  • 1979 – Koncert na konci léta (havíř Pohan)
  • 1979 – Inženýrská odysea (Jiří Strnad, člen ÚV KSČ)
  • 1980 – Romaneto (Stankovský)
  • 1980 – Muž přes palubu (Vala)
  • 1980 – 30 případů majora Zemana – díl Růže pro Zemana (Kornet)
  • 1981 – Okres na severu (Vízner)
  • 1981 – Víkend bez rodičů (Lojza, Vavruškův spolubydlící)
  • 1981 – Havárie (vyšetřovatel)
  • 1981 – Fronta v týlu nepřítele (Vojta)
  • 1982 – Od sedmi do čtyř (Martin)
  • 1982 – Dlouhá bílá stopa
  • 1982 – Dobrá Voda (papaláš Pavlata)
  • 1982 – Čtverec mizení (Hovorka)
  • 1983 – Tři mušketýři (Athos)
  • 1983 – Svatební let
  • 1983 – Stříbrný smrček (Václav Zítek)
  • 1984 – Všechno nebo nic (Mach)
  • 1984 – Sen noci svatojánské (divadelní záznam)
  • 1984 – Sanitka (primátor hl. m. Prahy)
  • 1984 – Kariéra (Bodlák)
  • 1984 – Povídky malostranské: Doktor Kazisvět (Kejřík)
  • 1984 – Dlouhý čas naděje
  • 1984 – Čas zrání
  • 1985 – Výjimečná situace (montér Martínek)
  • 1985 – Černá země (horník)
  • 1986 – Bylo nás šest (docent Huml)
  • 1986 – Zikmund, řečený šelma ryšavá (vévoda Albrecht II. Habsburský)
  • 1986 – Trvale jasno
  • 1986 – Smrt krásných srnců (rozvědčík)
  • 1986 – Pan Pickwick (Weller)
  • 1986 – Panoptikum Města pražského – díl Příběh z dovolené (strážmistr)
  • 1986 – Kus života
  • 1986 – Každý má svůj den
  • 1986 – Gottwald (Jaromír Dolanský)
  • 1987 – Outsider (novinář)
  • 1987 – Nepolepšitelný starý muž (Jan Evangelista Purkyně)
  • 1987 – Narozeniny režiséra Z. K.
  • 1987 – Karanténa
  • 1987 – Hláska
  • 1988 – Rodáci (starosta, profesor Jiří Povýšil)
  • 1988 – Malé dějiny jedné rodiny (Jiří Kolář)
  • 1988 – Čekání na Patrika (Pacák)
  • 1988 – Advokát ex offo (JUDr. Daněk)
  • 1989 – Morové povětří (Páter Jan Mauritius jezuita)
  • 1989 – Divoká srdce
  • 1989 – Případ pro zvláštní skupinu – díl Zlaté víkendy (Zdeněk Krásný)
  • 1989 – Případy poručíka Haniky (náčelník)
  • 1990 – Dobrodružství kriminalistiky – díl První detektivní sbor (továrník Ervin Gladstone)
  • 1990 – O nebojácné Bětce (rádce Arnošt)
  • 1990 – Dcera národa
  • 1990 – Trojlístek – díl Ukradený kaktus (vrchní zahradník Holan)
  • 1991 – Pilát Pontský, onoho dne (Rufus)
  • 1991 – O těch Martinových dudách (kovář)
  • 1991 – Muž, který neměl důvěru
  • 1992 – Tři dary lásky
  • 1992 – Shapirovy rukopisy (Ginsburg)
  • 1992 – Pohádka o prolhaném království (král)
  • 1992 – Náhrdelník (doktor Sadowski)
  • 1992 – Hříchy pro pátera Knoxe (kaskadér Ota Lux)
  • 1992 – Černí baroni (kapitán Honec, provianťák)
  • 1993 – Strašidla a spol. (táta)
  • 1993 – Mistr Kampanus (Pavel Michna z Vacínova)
  • 1993 – Kryštof a Kristina (král, otec Kryštofa)
  • 1994 – Princezna ze mlejna (mlynář)
  • 1994 – Princezna ze mlejna
  • 1994 – Návštěvní doba (divadelní záznam)
  • 1995 – Klekání zvoníme
  • 1997 – Žena v kleci (kapitán Nechvátal)
  • 1997 – Výchova dívek v Čechách (ředitel školy)
  • 1997 – Pražský písničkář (von Groeben)
  • 1998 – Genij vlasti (Václav Vojtěch Kunert)
  • 1999 – Princezna ze mlejna 2 (mlynář)
  • 1999 – Pán hradu (Arnulf)
  • 1999 – Ošklivá princezna (král Lumír)
  • 1999 – Návštěva staré dámy (Alfréd Ill)
  • 1999 – Cesta bez průvodce (studentský film) (Marek Brázdil)
  • 2000 – Smrt Hippodamie (divadelní záznam)
  • 2000 – Pramen života (otec Grétky)
  • 2002 – Vyvraždění rodiny Greenů (Heath)
  • 2003 – Falešné obvinění (Danton)
  • 2003 – Bankrotáři (Čardynin (ruský notorik))
  • 2003 – … a stoupej do slunce! (Jan Sedlář)
  • 2004 – Pojišťovna štěstí – díl Od začátku (lékař v nemocnici)
  • 2004 – I ve smrti sami (Otto Guangel)
  • 2004 – Bolero (Kušmic)
  • 2005 – 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem – povídka Synáček (Hanák)
  • 2005 – Oběti: Hadí tanec (Vladimír Borský)
  • 2005 – Leasing
  • 2005 – Eden – díl Zlatá karta
  • 2005 – Černá karta (Belot)
  • 2006 – Swingtime (Jiří)
  • 2006 – Naši furianti (divadelní záznam) (Matěj Šumbal, sedlák a obecní výbor)
  • 2006 – Nadměrné maličkosti: Jubileum (kamarád Václav)
  • 2006–2007 – Letiště (Jaroslav Holubec)
  • 2007 – Tři životy (hostinský)
  • 2007 – Trapasy
  • 2007 – Operace Silver A (Kroupa, otec Václava)
  • 2008 – Divnovlásky (otec Xénie)
  • 2009 – Stínu neutečeš (Viktor)
  • 2010 – Hlava – ruce – srdce (plk. Vaverka)
  • Od 2010 – Cesty domů (MUDr. Rudolf Bernát)
  • 2011 – Alma (Nečas)
  • 2011 – Alois Nebel (starý Wachek)
  • 2012 – Nejlepší Bakaláři – díl Karafiát
  • 2012 – Policajti z centra (šéf 1. oddělení podplukovník Ježek)
  • 2013 – Hořící keř (náčelník Horyna)
  • 2013 – Madame – díl Chapter I (František Wilda)
  • 2016 – Já, Mattoni (Heinrich Mattoni ve třetí fázi)[11]
  • 2017 – Marie Terezie (Filip Ludvík Václav ze Sinzendorfu)
  • 2019 – Na střeše (profesor Antonín Rypar)
  • 2022 – Mimořádná událost (vojenský pilot Brukner)
  • 2023 – Muž, který stál v cestě (Ludvík Svoboda)

Dokumentární

  • 2000 – Vzpomínání na Jiřího Sováka
  • 2000 – Film o filmu: Princezna ze mlejna 2
  • 2010 – Neobyčejné životy: Alois Švehlík
  • 2011 – Janinka

Televize

Dabing


Rozhlas

Divadlo

Přehled angažmá

Vybrané divadelní role

Divadelní pedagog

Ocenění

  • 1999 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Lepší už to nebude
  • 2004 – Cena Divadelních novin za herecký výkon v roli On v Jandlově hře Z cizoty
  • 2007 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Tajemství Santa Vittorie
  • 2014 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
  • 2021 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra[34]

Odkazy

Reference

  1. Zmíněno v dokumentu ČT Neobyčejné životy: Alois Švehlík
  2. BURIAN, Jan. Zemřel pan Alois Švehlík. Národní divadlo [online]. 2025-04-02 [cit. 2025-04-02]. Dostupné online. 
  3. Alos Švehlík na webu damu.cz. www.damu.cz [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-08. 
  4. Muž, který se zlomil. Byl jemný a raněný, říká o Aloisi Švehlíkovi kolegyně herečka. Svět Tomáše Koloce | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné online. 
  5. Alois Švehlík. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. Národní divadlo, 2021 [cit. 2025-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-17. 
  6. Profil osoby: Alois Švehlík. Národní divadlo [online]. Národní divadlo, 2025-04-02 [cit. 2025-04-02]. Dostupné online. 
  7. DVOŘÁK, Tomáš. Kdo nejlépe daboval? Oldřich Vlach s Eliškou Balzerovou. Deník.cz. 2014-09-22. Dostupné online [cit. 2023-04-01]. 
  8. Herec Alois Švehlík dostal podmínku za nehodu v opilosti. iDNES.cz [online]. 2012-02-08 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. old.xantypa.cz [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. Inicia sesión o regístrate para verlo. es-la.facebook.com [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. SPÁČILOVÁ, Mirka. Jiřího Bartošku v seriálu Já, Mattoni, nahradí Alois Švehlík. iDNES.cz [online]. 2015-02-12 [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. 
  12. Milostný život Budimíra Trajkoviče / Ljubavni život Budimira - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  13. Bílá vrána / Bělyj voron - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  14. S muži to není lehké / Nije lako s muškarcima - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  15. Kainovo znamení / Czarny wąwóz - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  16. Dárek černého čaroděje / Dar od zlého kouzelníka / Podarok.. - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  17. a b Perry Mason / Perry Mason - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  18. Smrt pod ochranou církve / Death In Holy Orders - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  19. Miliónové Vánoce / Christmas in Wonderland - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  20. Herkules: Zrození legendy na Dabingforum.cz. www.dabingforum.cz [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-13. 
  21. Zloba – královna černé magie na Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-13. 
  22. Tvůrčí skupina Drama a literatura. A pak že nejsou hastrmani. Humorná pohádka Jana Drdy o vodnickém čarování a vodnících všeho druhu [online]. Český rozhlas, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  23. VENCLOVÁ, Renata. Eugene O´Neill: Tak trochu básník [online]. Český rozhlas, 2016-03-12 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  24. VELÍŠEK, Martin. Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo da Vinci. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-07-14 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  25. Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby. George Tabori: Jak být šťastný a neuštvat se [online]. Český rozhlas, 2016-03-08 [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. 
  26. Dramatické pořady na ČRo – 11. týden. scena.cz [online]. [cit. 2014-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  27. Dramatické pořady na ČRo – Vltava 20. týden. scena.cz [online]. [cit. 2014-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  28. PEKÁREK, Hynek. William Shakespeare: Julius Caesar [online]. Český rozhlas [cit. 2016-06-25]. Dostupné online. 
  29. Cyrano z Bergeracu - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  30. Naši furianti - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  31. Radúz a Mahulena - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  32. Král Lear na stránkách Národního divadla. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2014-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18. 
  33. Do Komedie vtrhli Kanibalové. iDNES.cz [online]. 2003-04-07 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  34. Ceny Thálie převzali Janžurová, Švehlík, Kačer či Molavcová. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 66, 266, 305, 327, 540.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 397–399. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 449–451. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 668. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 716. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 332. 

Externí odkazy

Zdroj