Broučci

Broučci
Autor	Jan Karafiát
Původní název	Broučci
Jazyk	čeština
Žánr	pohádka
Datum vydání	1876
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Broučci (1876) je česká pohádka Jana Karafiáta.

Vydání

Karafiát knihu vydal r. 1876 anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého.^{[p 1]} Teprve po 17 letech, v roce 1893, ji v knihovně Jana Herbena objevil prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o ní nepodepsanou recenzi v časopisu Čas.^{[p 2]} V následujícím čísle také odhalil autorovu totožnost.^{[p 3]} Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Další vydání ilustroval Vojtěch Preissig. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež; jen česky vyšlo kolem 100 vydání.

Na Broučky navazuje dvoudílná Broučkova pozůstalost (I. Pohádky, II. Písničky svobodného) vydávaná v různých úpravách od roku 1900.

Charakteristika díla

Jde o jedno ze základních děl české dětské literatury. Kniha je oceňována pro básnický sloh a ve své době novátorské pochopení psychologie dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost,^{[p 4]} která se právě v kalvinistickém prostředí vysoce cenila. Autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi evangelické , která díky tomuto štědrému daru mohla dlouhá léta sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

Překlady

Němčina

Die Käferchen, překlad Naďa a Paul Locher-Záleský, Albatros Praha, 1994, 1. dt. Aufl., ISBN 80-7264-045-3
Leuchtkäferchen für kleine und große Kinder, ISBN 3-314-00632-2

Lužická srbština

Brunčki – Powjedančko za małe a wulke dźěći, překlad Adolf Černý, 1909

Polština

Świetliki, překlad Jadwiga Bułakowska, doslov Jan Konar, Zwiastun, Varšava 1964
Robaczki świętojańskie, překlad Oskar Michejda, rukopis (uložený v Tschammerově knihovně, sign. 20005)

Angličtina

Fireflies, překlad Rose Fyleman, ilustroval Emil Weiss; Allen & Unwin, Londýn 1942.

Ruština

Светлячки (Svjetljački), překlad Arnošt Kolman, Praha 1947 (nebylo určeno na export, ale jako učebnice ruštiny pro československý trh^[1])

Potíže s ruským překladem – cenzura a spory

Oficiální překlad komunistického ideologa Arnošta Kolmana do ruštiny (vydalo SPN v Praze roku 1947 jako Светлячки (Svjetljački)) vyvolal v témže roce spor Českobratrské církve evangelické se SSSR,^[zdroj?] neboť šlo o upravený, desakralizovaný text – náboženské významy byly nahrazeny odkazy poplatnými komunistické ideologii (celkem bylo upraveno nejméně 55 míst).^[2]Sovětský svaz sice nepřijal překlad pořízený některými evangelíky, ale nevydal ani ten, který připravilo ministerstvo školství SSSR.^[3]^[4]

Ilustrátoři

Česká vydání

Vojtěch Preissig, 1903
Josef Wenig, 1919 ^{[p 5]}
Rudolf Mates, ^{[p 6]}
Aloisie Halaburtová, 1930
Ludmila Jánská, 1935
Ondřej Sekora, 1940
Marie Kvěchová, 1942, reprint Alfa Praha 2006, ISBN 80-86851-52-4
Marie Vořechová-Vejvodová, 1944
Jiří Trnka, Albatros Praha 1968, poslední reprint 2004, ISBN 80-00-01373-8^{[p 7]}
Adolf Dudek, Sfinga, Ostrava 1994, ISBN 8085491524
Zdeněk Hofman (ilustrátor a entomolog), Chrontodont Frymburk 2006, ISBN 80-903683-0-1 ^{[p 8]}
Vlasta Baránková, Jan Melvil Publishing 2008, ISBN 978-80-903912-4-6 ^{[p 9]}
Aleš Čuma, Jota 2011, ISBN 978-80-7217-935-0. S 3D brýlemi.
Tereza Konupčíková, Books & Pipes 2020, ISBN 978-80-7485-220-6.

Anglické vydání

Emil Weiss, Allen & Unwin, Londýn 1942.

Polské vydání

Jerzy Heintze, Zwiastun, Varšava 1964.

Film

Broučci posloužili jako předloha několika animovaných filmů:^[5]

Broučci (1967)

Režie Libuše Koutná, literární scénář Anna Jurásková a Milan Nápravník, technický scénář Libuše Koutná, Vladimír Dvořák a Jan Kraus, kamera Jan Kraus, hudba Jiří Srnka, střih Antonín Zelenka a Karel Kohout, zvuk Jiří Pavlík, výtvarník Vladimír Dvořák, loutky Zdeněk Podhůrský. Namluvili Drahomíra Fialková, František Filipovský, Libuše Havelková, Karel Höger, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová, Jaroslav Marvan, Karolina Slunéčková a Blanka Waleská. Premiéra 9. dubna až 28. května 1967.

Seznam dílů

Narození Broučka
Broučci se ukládají k zimnímu spánku
Probuzení, všude je zima a sníh
První společný let
Zranění Broučka
Seznámení s Verunkou
Broučkovy námluvy
Broučkova svatba

Broučci (1995)

Režie, animace a scénář Vlasta Pospíšilová, spoluautorka scénáře: Anna Jurásková, výtvarnice Jitka Walterová, hudba Emil Viklický, kamera Vladimír Malík, vypravěč Jan Hartl. Film vznikl v koprodukci Studia Jiřího Trnky, Comité Francais de Rádio Télévision, britské Jerusalem Productions a společnosti Imago. Premiéra 23. prosince 1995 až 3. ledna 1996.

Seznam dílů

Narodil se Brouček
Byl podzim
Loučení
A byla zima
A bylo jaro
Šťastnou cestu Broučku!
Broučkův smutný návrat
S Broučkem je zle
Do nebíčka, do peklíčka
Broučkovy tajnosti
A měli se rádi
Velká rodina

Broučkova rodina (1999)

Režie Vlasta Pospíšilová, scénář Oldřich Selucký, hudba Zdeněk Zdeněk, kamera Vladimír Malík, výtvarnice Jitka Walterová a Jarmila Fenclová, vypravěč Miroslav Donutil. Premiéra 30. prosince 2000 až 8. ledna 2001.

Seznam dílů

Berušky a broučci se hněvají
Janínek v mlze
Broučci staví dům
Broučci z roští
O brouku Kradačovi
Svatojánek neposlouchá
Kde je Svatojánek s Janínkem?
Bloudění
Shledání

Ohlasy Broučků

Broučci vycházeli na zvukových nosičích (především na gramofonových deskách) načtené Karlem Högerem. Byli nastudováni i jako rozhlasová hra.
Na motivy Karafiátových Broučků napsal Václav Trojan dětskou operu a Otmar Mácha v roce 1992 balet o dvou dějstvích.^[6]
Velmi populární se stala ranní „modlitba broučků“ Ó náš milý Bože, která je i v Evangelickém zpěvníku ČCE s melodií Otmara Máchy pod číslem 220 (Evangelický zpěvník z roku 2021 pod číslem 635).

Ó, náš milý Bože,
Povstali jsme z lože
A pěkně Tě prosíme,
Dej ať se Tě bojíme,
Bojíme a posloucháme
A přitom se rádi máme.

Naproti tomu večerní modlitba broučků je první slokou staré bratrské písně ze Zázvorkova kancionálu z roku 1602 – viz Podvečer tvá čeládka. Najdeme ji třeba v Bratrském zpěvníku Jednoty bratrské nebo v Evangelickém zpěvníku pod číslem 225 (Evangelický zpěvník z roku 2021 pod číslem 654):

Podvečer tvá čeládka,
co k slepici kuřátka,
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.

Naučná stezka Jana Karafiáta spjatá s knihou Broučci byla zřízena roku 2002 a vede z Valašského Meziříčí k přehradě Bystřička (délka 14 km).^[7]^[8]

Odkazy

Poznámky

↑ První vydání Broučků v digitální knihovně Kramerius
↑ Umění, věda, školství. Broučci. Čas. 1893-09-01, roč. 7, čís. 35, s. 546–548. Dostupné online [cit. 2022-09-01].
↑ Broučci. Čas. 1893-09-09, roč. 7, čís. 36, s. 566. Dostupné online [cit. 2022-09-01].
↑ Toto tvrzení se opírá o nepřeberné množství novinových a časopiseckých reflexí Broučků, hlavně v evangelickém tisku, které je buď přinášejí, obhajují, nebo vyvracejí. Zaznívá i v přednáškách a diskusích na dané téma, takže není možné definovat zdroj přesně. Přesto je to zřejmé z pouhé četby samotného díla, důrazu na slovo poslušný/poslušnost i z toho, že jakékoliv decisní jednání^[ujasnit] hlavní postavy je okamžitě potrestáno!
↑ V tomto Hynkově II. vydání mylně uveden jako autor ilustrací Josefův bratr Adolf
↑ 28. vyd. u Hynka (1928), 30. vyd. u Hynka (rok neuveden)
↑ Trnkovy ilustrace patří k nejznámějším, inspirovaly i tvůrce filmů. Autor za ně obdržel v roce 1969 diplom Premio Grafico Fiera di Bologna a v roce 1970 hlavní cenu na mezinárodní výstavě knih v Moskvě.
↑ Pokus o entomologicky přesnější ztvárnění Broučků.
↑ Nové ztvárnění Broučků s vloženými vystřihovánkami.

Reference

↑ Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 84. (Cituje předmluvu Zdenka Nejedlého v tomto vydání.)
↑ Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 82–90.
↑ viz časopis Český bratr z let 1946–1947
↑ Jan Lukavec: Nakolik jsou Karafiátovi Broučci opravdu vlivnou knihou? iDnes, 22.08.2011
↑ Česko-slovenská filmová databáze on line^{[nedostupný zdroj]}
↑ viz stránky www.musica.cz. www.musica.cz [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29.
↑ Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 114.
↑ Archivovaná kopie. www.vychodni-morava.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-04.

Literatura

Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. (Recenze Jana Lukavce: http://www.iliteratura.cz/Clanek/28719/brozova-vera-karafiatovi-broucci-v-ceske-kulture-in-mfd)

Dílo online

KARAFIÁT, Jan. Broučci. Ilustrace Josef Wenig. Praha: Alois Hynek, 1943. Dostupné online.
KARAFIÁT, Jan. Broučci : pro malé i velké děti. 1. vyd. Praha: Jan Karafiát, 1876. Dostupné online.

Související články

Pomník broučků

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Broučci na Wikimedia Commons
Dílo Broučci ve Wikizdrojích
Dílo Broučci ve Wikicitátech
Digitalizovaná vydání díla Broučci v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
Broučci na Kinoboxu
Broučci na Pohádkář.cz - fanklub a informace o pohádce
V Jimramově sbírají Broučky ČT24, 4.1.2011 (článek a videoreportáž)
Audio kniha na YouTube: Broučci (celá kniha)

Zdroj

[1] První vydání Broučků v digitální knihovně Kramerius

[Cas18930901-2] Umění, věda, školství. Broučci. Čas. 1893-09-01, roč. 7, čís. 35, s. 546–548. Dostupné online [cit. 2022-09-01].

[Cas18930909-3] Broučci. Čas. 1893-09-09, roč. 7, čís. 36, s. 566. Dostupné online [cit. 2022-09-01].

[4] Toto tvrzení se opírá o nepřeberné množství novinových a časopiseckých reflexí Broučků, hlavně v evangelickém tisku, které je buď přinášejí, obhajují, nebo vyvracejí. Zaznívá i v přednáškách a diskusích na dané téma, takže není možné definovat zdroj přesně. Přesto je to zřejmé z pouhé četby samotného díla, důrazu na slovo poslušný/poslušnost i z toho, že jakékoliv decisní jednání^[ujasnit] hlavní postavy je okamžitě potrestáno!

[9] V tomto Hynkově II. vydání mylně uveden jako autor ilustrací Josefův bratr Adolf

[10] 28. vyd. u Hynka (1928), 30. vyd. u Hynka (rok neuveden)

[11] Trnkovy ilustrace patří k nejznámějším, inspirovaly i tvůrce filmů. Autor za ně obdržel v roce 1969 diplom Premio Grafico Fiera di Bologna a v roce 1970 hlavní cenu na mezinárodní výstavě knih v Moskvě.

[12] Pokus o entomologicky přesnější ztvárnění Broučků.

[13] Nové ztvárnění Broučků s vloženými vystřihovánkami.

[5] Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 84. (Cituje předmluvu Zdenka Nejedlého v tomto vydání.)

[6] Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 82–90.

[7] viz časopis Český bratr z let 1946–1947

[8] Jan Lukavec: Nakolik jsou Karafiátovi Broučci opravdu vlivnou knihou? iDnes, 22.08.2011

[14] Česko-slovenská filmová databáze on line^{[nedostupný zdroj]}

[15] viz stránky www.musica.cz. www.musica.cz [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29.

[16] Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 114.

[17] Archivovaná kopie. www.vychodni-morava.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-04.

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[1]

[2]

[3]

[4]

[p 5]

[p 6]

[p 7]

[p 8]

[p 9]

[5]

[6]

[7]

[8]