Vittorio Gassman

Vittorio Gassman
Narození 1. září 1922
Janov
Úmrtí 29. června 2000 (ve věku 77 let)
Řím
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Campo Verano
Alma mater Accademia Nazionale d'Arte Drammatica Silvio D'Amico
Povolání filmový režisér, televizní herec, scenárista, divadelní herec a filmový herec
Manžel(ka) Nora Ricci (1944–1952)
Shelley Wintersová (1952–1954)
Juliette Maynielová (1964–1968)
Diletta D'Andrea (1970–2000)
Děti Alessandro Gassmann
Paola Gassman
Příbuzní Ugo Pagliai (zeť)
Sabrina Knaflitz (snacha)
Leo Gassmann (vnuk)
Významná díla Il sorpasso
Zmýlená neplatí
March on Rome
Scent of a Woman
Life Is a Bed of Roses
Ocenění Best Actor Award (Cannes Film Festival) (1975)
velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku (1987)
Donostia Award (1988)
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1994)
Cena asturské kněžny za umění (1997)
Golden Lion for Lifetime Achievement
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vittorio Gassman, rodným příjmením Gassmann, (1. září 192229. června 2000) byl italský herec a režisér. Roku 1975 získal hlavní hereckou cenu na festivalu v Cannes, za roli ve filmu Profumo di donna (Vůně ženy).

Život

Narodil se v Janově, jeho otec byl Němec, matka Židovka. Vystudoval herectví na Accademia Nazionale d'Arte Drammatica. Na divadle se prosadil nejprve v divadelní společnosti Luchina Viscontiho (upozornil na sebe především rolí Stanley Kowalskiho ve Williamsově Tramvaji do stanice Touha), poté přešel do italského národního divadla (Teatro Nazionale), kde ztvárnil řadu klasických rolí (Hamlet apod.) Jeho proslulost v italském kulturním prostoru hodně souvisela s tím, že jako jeden z prvních herců začal pravidelně hrát v italské televizi. Již roku 1956 ho proslavil televizní cyklus Il Mattatore, a označení Il Mattatore se také stalo jeho celoživotní přezdívkou (zhruba ve smyslu Pan Herec). K jeho nejslavnějším italským filmům patří: Zmýlená neplatí (1958), Velká válka (1959), Il sorpasso (1962), Strašidla (1963), L'armata Brancaleone (1966), Profumo di donna (1974) či C'eravamo tanto amati (1974). Prosadil se ovšem i v Hollywoodu (Rhapsody po boku Elizabeth Taylorové, War and Peace, Cry of the Hunted, Glass Wall, Dirty game, Nude bomb, Sharky's Machine, Sleepers ad.) Věnoval se i filmové režii (Kean, L'Alibi, Senza famiglia, nullatenenti cercano affetto, Di padre in figlio). Ve Florencii založil vlastní divadelní školu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vittorio Gassman na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj