Thomas de Quincey

Thomas de Quincey
Narození 15. srpna 1785
Manchester
Úmrtí 8. prosince 1859 (ve věku 74 let)
Edinburgh
Místo pohřbení St Cuthbert's Church, Edinburgh
Povolání jazykovědec, novinář, spisovatel, romanopisec, překladatel, autor autobiografie, prozaik, esejista, literární kritik a filozof
Alma mater Brasenose College
Manchester Grammar School
Worcesterská kolej
King Edward's School
Významná díla Zpověď anglického poživače opia
Vražda jako krásné umění
Děti Paul Frederick de Quincey
Florence Elizabeth De Quincey
Rodiče Thomas Quincey a Elizabeth Penson
Příbuzní Henry de Quincey[1] (sourozenec)
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas de Quincey (15. srpna 1785, Manchester – 8. prosince 1859, Edinburgh) byl anglický romantický filozof, prozaik, esejista a literární kritik[2].

Život

Thomas de Quincey se narodil roku 1786 v Manchesteru. Vzdělání nabyl na Oxfordské univerzitě, kde pojal i osudnou náklonnost k opiu, které se již nikdy nedokázal zcela zbavit. Měl velmi blízko k tzv. jezerním básníkům díky své známosti ze Samuelem Taylorem Coleridgem a Williamem Wordsworthem. Proto také roku 1809 odjel do Grasmere v Jezerním okrsku na severozápadě Anglie, kde žil více než deset let a kde se roku 1816 také oženil.

Roku 1821 se Quincey přestěhoval do Londýna a zde o rok později vydal svou slavnou autobiografickou knihu Zpověď anglického poživače opia (1822, Confessions of an English Opium Eater), ve které s pozorovatelským a stylistickým mistrovstvím vylíčil extrémní polohy lidské psychiky, když popsal, jak mu opium otevřelo "bránu rajských rozkoší", svět úchvatných vizí, snů a fantastických smyslových vjemů, jen aby ho vzápětí uvrhlo do propastného utrpení fyzického i duševního.

Roku 1826 se Quincey přestěhoval do Skotska do Edinburghu, kde také roku 1859 zemřel.

Thomas de Quincey je autorem celé řady esejí, které vždy duchaplně pojednávají o nejrozmanitějších předmětech, hlavně z oboru filozofie a literární kritiky. Pro svou velkolepou fantasii a brilantnost bývá považován za předchůdce lartpourlartismu v literatuře. Nesporný vliv měl na Edgara Allana Poea a Charlese Buadelaira, ale obdivoval ho např. také Jorge Luis Borges, který přiznával, že jím byl částečně ovlivněn.

Dílo

The Logic of Political Economy, 1844
Thomas de Quincey
  • Zpověď anglického poživače opia (1822, Confessions of an English Opium Eater), rozšířeno 1856,
  • Walladmor (1825),
  • Vražda jako krásné umění (1827, Murder Considered as One of the Fine Arts),
  • Poslední dny Immanuela Kanta (1827, The Last Dasy of Immanuel Kant),
  • Levana a matky žalu (1827, Levana and our Ladies of Sorrow), kniha vizí,
  • Klosterheim (1832), román,
  • Jezerní vzpomínky (1834–1840, Lake Reminscences),
  • Logika politické ekonomie (1844, The Logic of the Political Economy),
  • Suspiria de Profundis (1845), pokračování Zpovědi anglického poživače opia (název znamená Vzdechy z hlubin),
  • Anglický poštovní dostavník (1849, The English Mail Coach),
  • Autobiografické črty (1853, Autobiographical Sketches).

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Joseph Foster: Quincey, Henry de. In: Alumni Oxonienses: the Members of the University of Oxford, 1715–1886.
  2. ↑ Thomas De Quincey, British author – Encyclopaedia Britannica

Související články

Externí odkazy

Zdroj