Smrk ztepilý
 Smrk ztepilý | |
|---|---|
 Smrk ztepilý
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída |
jehličnany (Pinopsida) |
| Řád |
borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď |
borovicovité (Pinaceae) |
| Rod |
smrk (Picea) |
| Binomické jméno | |
|
Picea abies (L.) H. Karst, 1881 | |
![Mapa rozšíření Picea abies[2].](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3a/Norway_Spruce_Picea_abies_distribution_map_2.png/230px-Norway_Spruce_Picea_abies_distribution_map_2.png) Mapa rozšíření Picea abies[2].
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smrk ztepilý (Picea abies) je statný stálezelený jehličnatý strom, který byl původně rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě (od Alp po Balkán), kde tvořil spolu s dalšími dřevinami horské a podhorské lesy. V nižších polohách byl smrk přirozenou součástí porostů mokřin a rašelinišť[3] nebo obsazoval kaňonovitá údolí s teplotní inverzí. Souvislé původní porosty se nacházely v severní a severovýchodní Evropě, kde sahaly od Norska přes Polsko až na východ po Bělorusko a horní Povolží. Smrk (Picea abies) je jednou z nejběžnějších a ekonomicky nejdůležitějších dřevin v severní a střední Evropě[4]. To je dáno tím, že je smrk (v Česku již od poloviny 18. století, viz také článek Lesnictví) s oblibou vysazován v hospodářských lesích. Díky dobrým produkčním vlastnostem umožnilo jeho zavádění lesníkům významně zvýšit produkci dříví[5]. Ovšem plošné zavádění smrkových a borových porostů s nedostatečnou příměsí ostatních dřevin v kombinaci se slabou porostní výchovou, jednostranně zaměřenou na kvalitu dříví, vedlo v minulosti zároveň k rozsáhlým hmyzím kalamitám a nebývalému nárůstu větrných polomů nebo škodám mokrým sněhem. Jako okrasný strom je smrk pěstován ve vhodných klimatických podmínkách téměř po celém světě.
Vzhled
Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Kořenový systém je plochý a mělký,[6] bez hlavního kořene, lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Dorůstá výšky až 50 m.
Jehlice jsou 10–25 mm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé.
Rozmnožovací orgány jsou jako u ostatních nahosemenných rostlin šišticovité. Žluté samčí šištice vyrůstají v paždích jehlic na loňských větévkách, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé (na rozdíl od šištic jedle bělokoré). Šišky jsou podlouhlé, nerozpadavé, s tuhými šupinami, dozrávají na podzim v prvním roce a po vysemenění opadávají v celku.
Rozlišení smrku ztepilého a jedle bělokoré (Abies alba)
- větévka smrku zůstává po otrhání jehlic drsná, kdežto u jedle je hladká[7]
- zralé šištice smrku směřují dolů a otevírají se v suchu, kdežto u jedle směřují nahoru a rozpadají se
- jedle bělokorá, jak napovídá její druhový název, má světlejší borku
- smrk ztepilý má jehlice na obvodu celé větévky, kdežto u jedle jsou ve dvou postranních řadách[7]
- smrk ztepilý na rozdíl od jedle bělokoré nemá na rubu jehlic dva bílé proužky[7]
Kultivace
Smrk ztepilý a jeho keřovité kultivary jsou vysazovány v parcích a zahradách jako okrasná rostlina. Smrk je pěstován v hospodářských lesích jako cenný zdroj dřeva. Často byl vysazován ve formě monokultury, ale od ní se pro její některé nepraktické vlastnosti (nízká akumulační schopnost srážek v ekologicky nevyzrálých společenstvech, náchylnost k polomům a škůdcům, zejména kůrovci v teplejších oblastech, atd.) již začíná ustupovat.
Využití
Dřevo je hlavním produktem smrku. Využívá se v papírnictví, nábytkářství, stavitelství, v chemickém průmyslu, při vytápění atd. Jehličnatá pilařská kulatina patří spolu s vlákninou z hlediska dodávaného množství k nejdůležitějším sortimentům českého lesního hospodářství.Vzhledem k zastoupení smrku ve středoevropských lesích a jeho dobrým produkčním vlastnostem je tedy smrkové dříví nejběžněji používaným a obchodovaným stavebním dřívím v Česku[8].
Speciální využití nachází smrkové dřevo při výrobě hudebních nástrojů, zejména vrchních desek smyčcových (housle, violy atd.) a strunných (klasické a akustické kytary) nástrojů a rovněž klávesových nástrojů (klavír). Toto tzv. rezonanční dřevo podléhá značnému množství výběrových kritérií, jako je množství ročních přírůstků dřeva, rovnost vláken, fyzikálním vlastnostem (váha, pevnost aj.), estetickým kritériím ad.[9]
Mladá rostlina do výšky 250 cm se využívá jako oblíbený vánoční stromek, zelené větvičky se používají jako samostatná dekorace nebo k vazbě věnců a kytic. Silice jsou využívány v léčitelství jako přísada do koupelí, při plicních chorobách a při revmatismu.[10]Pryskyřice se dříve sbírala a využívala průmyslově.
Synonyma
- Pinus abies Linné, 1753
- Picea rubra Hill., 1757
- Abies rubra (Hill.) A. Dietr., 1824
- Pinus excelsa Lam., 1779
- Abies excelsa (Lam.) Poiret, 1805
- Picea excelsa (Lam.) Link, 1841
Poddruhy
- Picea abies subsp. abies
- Picea abies . alpestris (Brügger) A. et Gr., 1912 (syn. Abies excelsa subsp. alpestris Brügger, 1886; syn. Picea alpestris (Brügger) Stein, 1887), endemický v Alpách, údajný výskyt v Česku byl zpochybněn.
Kultivary
Pro ozdobné účely bylo vypěstováno velké množství forem a kultivarů s různými vlastnostmi.
- 'Acrocona' zakrslý kultivar
- 'Aurea Magnifica'
- 'Barryi'
- 'Bohemica Pendula'
- 'Compacta'
- 'Cranstonii'
- 'Cupressina' úzký kompaktní kultivar
- 'Echiniformis'
- 'Ellwageriana'
- 'Fastigiata Fritsche'
- 'Formanek' plazivý, český kultivar
- 'Frohburg'
- 'Globosa'
- 'Holany'
- 'Humilis'
- 'Inversa' úzce sloupovitá forma s převislými větvemi
- 'Katka'
- 'Kuzák'
- 'Krňák'
- 'Liliput' zakrslý kultivar
- 'Little Gem' zakrslý kultivar
- 'Maxwelii' zakrslý kultivar
- 'Magnifica'
- 'Merkii'
- 'Mw Libverda'
- 'Nana' zakrslý kultivar
- 'Nidiformis' zakrslý kultivar, polštářovitě rostoucí,
- 'Ohlendorfii' zakrsle rostoucí kompaktní smrk do 2 m
- 'Onus'
- 'Pruhoniciana'
- 'Pumila'
- 'Pumila Poplze'
- 'Pusch'
- 'Pyramidalis Pendula'
- 'Remontii' zakrsle rostoucí kompaktní smrk do 2 m,
- 'Repens' nízký kultivar
- 'Rothenhaus'
- 'Skyland'
- 'Starý Smolivec WB'
- 'Tabuliformis'
- ´Thunbergii´
- 'Viminalis' silně převislý
- 'Virgata' bizarně rostoucí dlouhé, nevětvené větve, úzký strom
- 'Vitzeliana'
- 'Vletice WB'
- ´Wartburg´
- 'Wills Zwerg'
- 'Zahrádky'
Památné a významné stromy
- Broumovské smrky v Hamerském údolí
- Broumovský smrk
- Chadtův smrk
- Jadružský smrk
- Jedle a smrky pod Strahovem
- Král smrků (Boubín)
- Král smrků (Mariánské Lázně)
- Královský smrk u Dolského mlýna
- Křížový smrk
- Nástupce krále
- Smrk – Troják v Lánech
- Smrk J. E. Chadta v Lysické oboře
- Smrk na Suchém Kameni
- Smrk nad kanálem
- Smrk pod Bukovou strání
- Smrk pod Sklářským vrchem
- Smrk u zámečku
- Smrk v údolí Kozolupského potoka
- Sychravův smrk – s obvodem 490 cm je od roku 2008 nejmohutnějším žijícím smrkem v Česku
- Vidlicový smrk
- Želnavský smrk – nejstarší známý a nejvyšší změřený smrk v Česku
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ Farjon, A. 2017. Picea abies. The IUCN Red List of Threatened Species 2017: e.T42318A71233492. http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-2.RLTS.T42318A71233492.en. Downloaded on 20 February 2018.
- ↑ Archivovaná kopie. data.abicko.avcr.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-06.
- ↑ Archivovaná kopie. lesprace.silvarium.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-19.
- ↑ lesnickeforum.silvarium.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-21.
- ↑ https://images.wur.nl/digital/collection/coll13/id/1257/rec/23 - Kutschera, L.; Lichtenegger, E., Wurzelatlas mitteleuropäischer Waldbäume und Sträucher. - Graz, Stuttgart : Leopold Stocker Verlag, 2002 (2. Aufl. 2013). - 604 p.
- ↑ a b c DOSTÁL, Josef; VODIČKOVÁ, Vlasta. Klíč k úplné květeně ČSR. 2. vyd. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. (Věda všem). (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. lesprace.silvarium.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14.
- ↑ http://cestovani.idnes.cz/les-ve-kterem-rostou-nejlepsi-housle-sveta-fkf-/kolem-sveta.aspx?c=A070221_160541_igsvet_tom
- ↑ Podlech. Dieter: Léčivé rostliny. Slovart 2002
Literatura
- Květena ČSR, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). – Praha : Academia, 1988. – S. 318–322.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu smrk ztepilý na Wikimedia Commons
- Galerie smrk ztepilý na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo smrk ztepilý ve Wikislovníku
- Taxon Picea abies ve Wikidruzích
- Picea abies v galerii rostlin na zahradnickém portále Zeleň.cz
- Picea abies – Encyklopedie * Garten.cz
- Smrk ztepilý v Podzámecké zahradě v Kroměříži
- Smrk ztepilý na biolibu
- Smrk ztepilý na Šumavě
