Kaňon

Tichá (Edmundova, Dolní) soutěska na Kamenici

Soutěska je geomorfologický tvar obvykle vytvořený erozí nebo tektonickou činností. Do češtiny tento termín zavedl Pavel Josef Šafařík a nahradil tak starší Jungmannův termín těsnina. Příbuzným pojmem soutěsky je kaňon. Srázné úzké údolí se nazývá rokle, roklina či strž.

Typologie

Vymezení pojmů soutěska a kaňon z geomorfologického hlediska není jednotné a liší se podle jednotlivých autorů, jazyků a zemí.

Demek (1983), vymezuje pojem soutěska na základě vztahu mezi lineární erozí vodního toku (hloubkové erozi) a vývojem svahů (boční erozi) jako říční údolí, u něhož výrazně převažuje hloubková eroze nad boční. Velmi hluboké soutěsky pak nazývá kaňony.[1]

Jiní geologové, jako Vitásek (1958) a Klimaszewski (1978) definují kaňon jako říční údolí specifického tvaru příčného profilu, odlišného od soutěsky, případně erozního zářezu (Klimaszewski).[2][1]

Související informace naleznete také v článku Říční údolí.

Vznik

Soutěsky nejčastěji vznikají hloubkovou erozí prouděním vody, případně pohybem ledovce, která do zemského reliéfu vymývá rýhy ve tvaru písmene V, případně U. Tyto rýhy vznikají i několik tisíc let a samozřejmě tento čas závisí i na typu podloží (např. pískovec). V druhém případě tektonická činnost vytváří rýhu zdvihem okolního zemského reliéfu.

Pohled dolů z Bright Angel trail na Grand Canyon.

Kaňon

Nejznámějším kaňonem světa je Grand Canyon v USA.

Jako kaňon bývají v místní terminologii označována též údolí, která z geologického hlediska kaňonem nejsou, jako například Bryce Canyon v Utahu. Mnohá údolí, která z geologického hlediska kaňonem jsou, naopak v místních názvech jako kaňon označována nejsou.

Kaňony se vyskytují také v krasových oblastech, kde je jejich vznik spojen s chemickými vlastnostmi vody a krasověním. Kaňon je také důležitý pro paleontology, jelikož jim dává možnost nahlédnout do historie planety a zkoumat fosílie v chronologickém pořadí.

Turismus

Soutěsky jsou atraktivními turistickými cíli. Zvláště v suchých oblastech s převážně nízkým stavem vody se však mohou stát nebezpečnými v období přívalových dešťů, kdy se koryto náhle zaplaví a příkré stěny poskytují špatnou únikovou cestu. Opakovaně tak dochází k utonutí.

Nejznámější soutěsky

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. a b PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, Renata; FRAJER, Jindřich. Základy hydrologie. [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, katedra geografie. [cit. 2015-02-10]. Dostupné online. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Milada. Hydromorfologie. [online]. UK v Praze, katedra fyzické geografie a geoekologie. [cit. 2015-02-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj