Seznam chorvatských šlechtických rodů
Seznam šlechtických rodů v Chorvatsku zahrnuje původní, etnicky chorvatské šlechtické rody (12 chorvatských rodů), jejichž tituly udělovali králové středověkého Chorvatského království a nástupnických států (Uherské království, Habsburská monarchie).
Seznam zahrnuje také zahraniční šlechtické rody, kterým byl udělen chorvatský inkolát, jakož i ty chorvatské rody, kterým byl udělen titul jiným státem. Vztahuje se zejména na šlechtické rody (včetně královských nebo jiných vládnoucích dynastií) historických území Chorvatska, Dalmácie, Slavonie, Istrie, Bosny, Hercegoviny a Dubrovnické republiky.
A
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Adamović | 17. století - současnost | baroni | ||
| Ajtić | Též Jajtić nebo Jajetić. | |||
| Alapić | ? –1584 |
baroni báni |
Poslední člen rodu Gašpar Alapić byl chorvatským bánem v letech 1574 až 1578. | |
| Alberti | 13. – 20. století | hrabata (od roku 1907) | Starý šlechtický rod ze Splitu | |
| Althan | 1129 - současnost | hrabata (od roku 1610) | Šlechtický rod bavorského původu (Althannové). V roce 1719 dostal Michael Jan III. od císaře Karla VI. hrad Čakovec a Mezimuřské hrabství až do roku 1791. |  |
| Andechsové | 12. – 13. století |
hrabata báni vojvodové |
Šlechtický rod na Istrii. V chorvatštině též Andeški. |  |
| Andreisi | Též Andrijević nebo Andrejčić. | |||
| Auersperg(Turjačani či Turjaški) | Šlechtický rod německého, později kraňského (slovinského) původu. |
|
||
| Augustić | 14. století - současnost |
B
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Babonić | 13. století–1898 |
vévodové báni |
Jedna linie rodu měla titul vévodů z Blagaje, podle Blagajského panství (dnešní Blagaj Japra, Bosna a Hercegovina). Slavonští báni ve 13. a 14. století. | |
| Baćan(Batthyány) | 1398–současnost |
baroni (od roku 1628) hrabata (od roku 1630) vévodové (od roku 1764) báni |
Šlechtický rod maďarského původu (Batthyány) s jednou linií v Chorvatsku z 15. století. Chorvatští báni v 16., 17. a 18. století. V chorvatštině Baćan. |
|
| Bajamonti | Šlechtický rod z Lombardie, který od 18. století žil ve Splitu. |
|
||
| Banfi | 1226–současnost |
baroni hrabata báni |
Šlechtický rod maďarského původu (Bánffy) - z Lendavy. Vlastnili části Mezimoří a Varaždin hrabství chorvatští báni ve 14. a 15. století. V chorvatštině též Banić. |
|
| Barbo | Šlechtický rod italského původu. Drželi panství v Motovun a Koper. | |||
| Bebek | Šlechtický rod maďarského původu. Emeric Bebek byl bán chorvatský a dalmatský v roce 1380. V chorvatštině též Bubek. | |||
| Bedeković | 1267–současnost |
baroni báni |
Koloman Bedeković (1818–1889) z tohoto rodu byl chorvatský bán v letech 1871 a 1872. | |
| Belavić | Šlechtický rod původem zo oblasti Bihaće. | |||
| Belošević | 1635–současnost | Šlechtický rod s panstvím v bývalém Varaždin a Záhřebské hrabství | ||
| Benković | 15. století–současnost | |||
| Benja | Šlechtický rod ze Zadaru. | |||
| Berčić | Šlechtický rod židovského původu ze Starého Gradu na ostrově Hvar.[1] | |||
| Berislavić z Graberje | báni | též z Graberje | ||
| Berislavić z Trogiru | asi 1250–17. století | báni | Petar Berislavić (1475–1520) byl chorvatský bán v letech 1513 až 1520. | |
| Berislavić z Vrh Rike | Berislavićové z Vrliky | |||
| Berke | Šlechtický rod maďarského původu ze Zámoří s panstvím v Chorvatsku | |||
| Bessen | Šlechtický rod maďarského původu. V chorvatštině též Bešenići. | |||
| Bilić | Významným členem rodu byl na konci 14. století Radojica Bilić z Jajce. V 16. století žili v Bihaći a od roku 1588 v Šibeniku. | |||
| Bojničić | Šlechtický rod původem z Plavna poblíž Kninu. | |||
| Bombelles |
hrabata markýzové |
Šlechtický rod francouzského původu. Vlastnili panství v Chorvatsku (panství Opeka) v 19. a 20. století. | ||
| Bonda | 1190–20. století | hrabata (od roku 1857) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. V chorvatštině též Bondić. |
|
| Borelli | 17. století–současnost | Šlechtický rod normanského původu. Žili v Zadaru. | ||
| Borković | Větev rodu Domagovićů | |||
| Boršić | 16. století | Šlechtický rod z oblasti Bihaće | ||
| Bozić | 13. století–současnost |
vévodové báni |
||
| Bothové z Bajny | 12.–20. století |
baroni hrabata báni |
Šlechtický rod maďarského původu. Chorvatsky Bot od Bajne, maďarsky Bothok, Both család, resp. bajnai Both család. Vlastnili panství v Chorvatsku (hrad Bajnski Dvori). Chorvatští báni v 15. a 16. století. |  |
| Brdovečki | V chorvatštině též Brdovečki a maďarsky Berdóczy. | |||
| Brlečići | 16. století | Šlechtický rod z oblasti Bihaće | ||
| Brlekovići | Šlechtický rod z Križevců | |||
| Broz | 19. století | Šlechtický rod ze Záhřebského hrabství. | ||
| Budački | 1484–1707 | vévodové | Středověký šlechtický rod původem z Liky (Buče), později také z Kordunu. | |
| Budisavljevići | Šlechtický rod srbského původu. | |||
| Budor | 15.–18. století | |||
| Bukovački | 1579–? | Větev rodu Mogorovićů | ||
| Bunić | 1023–současnost | markýzové (od roku 1754) | Nejstarší šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Bona. |
|
| Burić | 1587 | baroni Knight |
||
| Butković | 1650–současnost | vévodové | Středověký šlechtický rod původem z Liky (Krbava), ale titul a erb získali ve Slavonii (Syrmia hrabství) v roce 1650 od císaře Ferdinanda III. Ves Butkovići na Istrii nese jméno rodu. |
|
C
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Caballini | Šlechtický rod italského původu | |||
| Calogerà | (v Dalmácii) od 17. století do současnosti |
Cittadini originarii baroni Nobili corcyrensi Nobili cretensii Nobili costantinopolii bojaři archóni |
Rod byzantsko-kyperského původu usazená v Zadaru, na Hvaru, Korčule a ve Splitu.
Měli množství teritoriálních titulů: Archon, šlechtický (Kypr, Kréta, Korfu, Dalmácie), originarii (Benátky) a kněžská (římskokatolická, východní pravoslavná). Další varianty: Kalogjera, nebo v chorvatštině Kalođera respektive калогјера v srbštině. Italský název pro ostrov Ošljak Calugerà je po tomto rodu. |
|
| Cambi | 15. století - současnost | Šlechtický rod italského původu ze Splitu | ||
| Cedulin | Šlechtický rod ze Zadaru | |||
| Cega | 13. století - současnost | Šlechtický rod italského původu z Trogiru. Uváděn též jako Celio. | ||
| Crijević | 7. století - současnost | hrabata (od 1817) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. V italštině též Cerva. |
|
| Cindro | 13. století - současnost | Šlechtický rod ze Splitu | ||
|
Čipikové
(Cippico) |
biskupové | Šlechtický rod z Trogiru. Coriolano Cippico byl významný historik a humanista | ||
| Crljen | 18. století | |||
| Crnković | 1429 – dosud | hrabata (od 1833) | Šlechtický rod původem z oblasti Gorski kotar | |
| Cvetković | Šlechtický rod srbského původu | |||
| Cvetnić | 1. srpna 1519 -? | |||
| Cvjetković | Šlechtický rod chorvatského původu | |||
| Česnegić | 1263 – dosud |
baroni hrabata |
Šlechtický rod maďarského původu (Cseszneky). Vlastnili nemovitosti v Chorvatsku. V chorvatštině též Česnegić. |
|
| Čikulin | 16. století – 1746 |
baroni (od roku 1628) hrabata (od roku 1706) |
Šlechtický rod italského původu. Vlastnili nemovitosti v Chorvatsku (Lužnica, Medvedgrad, Susedgrad a Donja Stubica). V chorvatštině též Čikulini. |
|
Č
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Čavrak | 29. března 1602 - 11. ledna 1896 | Šlechtický rod z Letovaniće | ||
| Čolić | Šlechtický rod ze Senje | |||
| Čudomirić | 13. – 16. století | |||
| Čulić | Potomci rodu Lapčanů | |||
| Čupor | báni | Šlechtický rod z Moslaviny |
D
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Damjanović | hrabata | Šlechtický rod z ostrova Vrgada. Pochází z Poljic, nedaleko Omiše a pravděpodobně potomek staré rodu Tugomirićů. | ||
| Daubachy | Šlechtický rod neznámého původu ze Záhřebu | |||
| Draganić | 14. – 16. století | |||
| Delišimunović | 16. století - současnost |
baroni (od 9. srpna 1675) hrabata (od roku 1708) |
Vedlejší linie šlechtického rodu Radojčićů, z Klisu. Krsto Delišimunović († 1696) byl generálporučík v Karlovaci | Delišimunović_Barons_Coat_of_Arms.jpg |
| Deutsch | Šlechtický rod německého původu z Macelj | |||
| Dobrojević | 1412-1819 | Šlechtický rod ze Šibeniku | ||
| Doimi | Šlechtický rod italského původu | |||
| Doklečić | 1. srpna 1519 -? | |||
| Domagojević | 9. století | vévodové | Vládnoucí dynastie středověkého Chorvatského vévodství mezi lety 864 a 892. | |
| Domagović | 1327–? | Rodičovská rodina Borkovićů | ||
| Dominis | Šlechtický rod italského původu | |||
| Domjanić | Šlechtický rod z ostrova Rab | |||
| Dončić | Šlechtický rod ze Záhřebu | |||
| Doringer | Šlechtický rod rakouského původu | |||
| Draganić | 14. – 16. století | |||
| Dragojlović | Šlechtický rod srbského původu | |||
| Drašković | 15. století - současnost |
baroni (od roku 1567) hrabata (od roku 1631) báni |
Šlechtický rod ze severní Dalmácie a z oblasti Lika. Chorvatští báni v 16., 17. a 18. století |
|
| Drugec | 1. srpna 1519 -? | |||
| Dudić | 16. století | Andrija Dudić Orehovički (1533–1589) z tohoto rodu byl humanista, astronom, biskup a diplomat v Chorvatsku, Maďarsku a Polsku |
|
Đ
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Đjureković | 1. srpna 1519 -? |
E
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Eltz | 1157 - současnost |
baroni hrabata Kurfiřt |
Šlechtický rod německého původu. Vlastnili statky ve východní Slavonii a Sremu (včetně Vukovaru) v letech 1736 až 1945. |
|
| Engel | 29. března 1886 -? | |||
|
Erdut
(Erdődy) |
1187 - současnost |
hrabata (od roku 1485) vévodové (od roku 1566) báni |
Šlechtický rod maďarského původu (Erdődy). Nejvýznamnější byli v Chorvatsku. Chorvatští báni v 16., 17., 18. a 19. století. |
|
| Ernušt | 15. století – 1540 | báni | Šlechtický rod židovského původu. Přišli ze Švédska do Uher a Chorvatska. V letech 1473 až 1540 vlastnili Mezimořské hrabství a některá další panství v severním Chorvatsku. Chorvatští báni, ale také katoličtí biskupové. V maďarštině též Ernuszt, v chorvatštině Ernušt. |
|
F
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Femen | Šlechtický rod neznámého původu | |||
| Fenrich | 17. století - současnost | junkeři | Šlechtický rod pruského původu, jejíž větev byla ve Slavonii přítomna od počátku 20. století. Krátce spoluvlastnili panství Sušine-Gjurgjenovac a byli jedním ze zakladatelů dnešního města Đurđenovac. |
|
| Feštetić | 15. století - současnost |
hrabata (od roku 1766) vévodové (od roku 1911) |
Šlechtický rod z Turopolje ve středním Chorvatsku. Nejvýznamnější v Maďarsku (Festetics). V letech 1791 až 1923 vlastnil Mezimuřské hrabství. Vlastnil také panství Novi Dvori poblížsí del Zaprešić a Bajnski Dvori. |
|
| Filipašić | Šlechtický rod ze Záhřebu | |||
| Filipović | 16. století - současnost | baroni (od roku 1781) | Josip Filipović (1818–1889), nejslavnější člen rodu, byl chorvatský vysoce postavený generál (Feldzeugmeister) v habsburské císařské armádě. |
|
| Flaischman | Šlechtický rod německého původu | |||
| Franceschi | 1022 - současnost | hrabata | Starý šlechtický rod italského původu, původem z Benátské republiky. Rodina chránila Chorvatsko před Osmanskou říší a vlastnila rozsáhlé statky a paláce podél dalmatského pobřeží. | |
| Franić | 15. století - současnost | Šlechtický rod z Makarské a jejího okolí (jižní Chorvatsko) | ||
| Frankopan | 1116–1671 |
vévodové báni |
Též Frangepan, či maďarsky Frangepán. Starý šlechtický rod z ostrova Krk. Chorvatští báni ve 14. - 17. století.
Posledním členem byl markýz Fran Krsto Frankopan, v roce 1671 popravený za účast na spiknutí a zradu proti Habsburkům. |
|
| Frodnacher | 1380–? | Šlechtický rod z Horního Rakouska. Žil v Bednji. |
G
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Galeković | 1507 - současnost | Šlechtický rod z Mraclinu | ||
| Galović | 1. srpna 1519 -? | |||
| Galjuf | 1613–? | |||
| Gorjanski | 13. století – 1481 | báni | Šlechtický rod maďarského původu (Garai), vlastnil panství ve východní Slavonii (Gorjani atd.). Chorvatští báni ve 14. století. V chorvatštině též Gorjanski. | |
| Getaldić | 8.– 20. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. V chorvatštině též Getaldić a v italštině Ghetaldi. |
|
|
| Gisingovci | 12. století – 1527 |
hrabata báni |
Šlechtický rod německého původu. Ve 13. a 14. století vlastnil Mezimuřské hrabství. Chorvatští báni ve 13. a 14. století. V maďarštině též Kőszegi. |
|
| Golubić | Šlechtický rod z Križevců | |||
| Gotal | baroni | Šlechtický rod z Gotalovce | ||
| Gradić | 12.– 20. století | hrabata (od roku 1817) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Gradi. | |
| Graziani | 16.– 17. století | vévodové | Šlechtický rod italského původu z Dalmácie. Gaspar Graziani (asi 1575–1620) byl v letech 1619 až 1620 vojvodou Moldávie. | |
| Grdenić | 1. srpna 1519 -? | Šlechtický rod z Križevců | ||
| Gregorijanec | 15.– 17. století | baroni | Šlechtický rod z oblasti Križevci. Drželi hrad Medvedgrad. | |
| Grisogono | Šlechtický rod snad italského nebo dokonce řeckého původu ze Splitu | |||
| Gučetić | 8. století - současnost | hrabata (od roku 1687) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Gozze de Trebinje et de Popovo. |
|
| Gundulić | Asi 930–1800 | hrabata (od roku 1615) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Gondola. |
|
| Gusić | 1102 - současnost |
baroni báni |
Starý šlechtický rod z regionu Lika. Členové rodinné větve Kurjakovićů byli v 15. a 16. století chorvatskými bány. |
|
| Guštak | 13. století - současnost | Starý šlechtický rod z Hrastje a Sv. Jana Zeliny, region Hrvatsko prigorje. Celé vesnice dostal z vděčnosti, takzvaných švestkových baronů, svobodu a šlechtu uherský král Béla IV. | ||
| Gutkeled | 12. – 15. století | báni | Šlechtický rod německého původu | |
| Gutmann | 19.– 20. století | baroni | Šlechtický rod židovského původu. Zakladatelé dnešní chorvatské osady Belišće. |
H
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Hajnović | 3. září 1661 -? | |||
| Hellenbach | 16. století - současnost | baroni (od roku 1651) | Kadetská větev českého šlechtického rodu ze Slovenska. Drželi panství Hellenbach poblíž Marije Bistrice (severní Chorvatsko) | |
| Herbersteinové | Šlechtický rod rakouského původu, též v Čechách. |
|
||
| Horg | 1. srpna 1519 -? | |||
| Horžić | 1. srpna 1519 -? | |||
| Horvat | 14. století - současnost | Bratři Ivaniš, Pavao a Ladislav Horvat (spolu se svým strýcem Ivanem Paližnou) byli odpůrci uherské královny Marie (1382–1385) a palatina Mikuláše I. Gorjanského (Garaije). | ||
| Hotković | 1445–19. století | baroni (od roku 1791) | Šlechtický rod ze západního Chorvatska. Měla panství v Bakaru, Modruši a Ozalji. Daniel Peharnik-Hotković byl generálem habsburské císařské armády. | |
| Humski | 16. století – asi 1680 | |||
| Huzjak | 16. století - současnost |
I
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Iločki (Újlaki) | 13. století – 1524 |
vojvodové báni |
Šlechtický rod z Dubického kraje ve středověké Slavonii. Páni z Iloku od roku 1364. Mikuláš Ilocký (Nikola Iločki) byl bánem „celé Slavonie“ v letech 1457 až 1463 a protikrál Bosny v letech 1471 a 1477. V Uhrách jako Újlakiové. |
|
| Inkey | 16. století - současnost | baroni (od roku 1856) | Šlechtický rod maďarského původu z Mezimoří. Usazen v okrese Berzence v dnešním Maďarsku. Vlastnili pozemky v Mezimuřském hrabství a v Rasinji. |
|
| Ivankové | 18. června 1647 - | |||
| Iveljić | 13. století - současnost | hrabata | Šlechtický rod ze Splitu | |
| Ivšić | 15. století - současnost | Šlechtický rod s majetky ve Slavonii, Sremu a Pětikostelí |
J
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Jagić | 1569 - současnost | |||
| Jakopčići | 13. století - současnost | Šlechtický rod z Ivaniće | ||
| Jakopović | 1. srpna 1519 -? | |||
| Jakša | 14. století -? | Šlechtický rod z ostrova Hvar | ||
| Jakšić | 14. století -? | Šlechtický rod z ostrovů Hvar a Brač. Možná příbuzný s rodem Jakša. | ||
| Jakuši | 1. srpna 1519 -? | |||
| Jamomet | ||||
| Janković | 16. století - současnost | baroni | Šlechtický rod z Daruvaru | |
| Jelačić | 14. století - současnost |
baroni (od roku 1797) hrabata (od roku 1854) báni |
Šlechtický rod ze střední Bosny, chorvatského původu. Josip Jelačić (1801-1859) byl chorvatským bánem v letech 1848 a 1859, a guvernér Dalmácie. |
|
| Jelići | 14. století -? | Šlechtický rod z Bosny. Usadil se ve Splitu, na Hvaru a na Brači kvůli osmanským invazím. | ||
| Jurčević | 16. století - současnost |
baroni (1535–1567) hrabata (1631–1655) |
Šlechtický rod ze severní Dalmácie | |
| Jurišić | 15. století – 1572 | Šlechtický rod ze Senje v jižním Chorvatsku. Nikola Jurišić (asi 1490–1545) se proslavil při obléhání Günse. |
K
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Kabužić (Kaboga) | 8. století–současnost | hrabata (od roku 1833) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku | |
| Kačić | 11. století–současnost | Starý šlechtický rod z Dalmácie |
|
|
| Karlović | 14. století–současnost |
baroni hrabata báni |
Šlechtický rod chorvatských bánů, včetně Ivana Karloviće. | |
| Katalenić | 16. století–současnost | |||
| Kaniški | 14. století–1571 | báni | Šlechtický rod maďarského původu. Štěpán, Ladislav a Jiří Kanižští byli chorvatskými bány ve 14., 15. a 16. století. V chorvatštině též Kaniški a maďarsky Kanizsai. |
|
| Keglević | 14. století–současnost |
baroni hrabata báni |
Šlechtický rod z oblasti řeky Zrmanja v Dalmácii. Drželi panství v kraji Bihać a v Bužimi. (Viz též Keglevičův palác v Bratislavě). |
|
| Kitonić | 16. století–současnost | |||
| Klokočani | 9. ledna 1224 – 1590 | Šlechtický rod z Klokoče. | ||
| Knežević | 15.–20. století | baroni (od roku 1763) | Šlechtický rod původem ze středověkého kraje Záchlumí (později Hercegovina). Od roku 1466 usazení v oblasti Lika region a od roku 1802 v Mezimoří. Členové rodu byli generálové vhabsburské císařské armádě. |
|
| Kolonićové (z Kologradu) | 13. století–1874 |
baroni (od roku 1583) hrabata (od roku 1637) |
Šlechtický rod původem z někdejšího Psetského hrabství ve středním Chorvatsku (dnešní Bosanski Petrovac v Bosně a Hercegovině). Působili zejména v Uhrách, na Slovensku a v Rakousku pod jmény Kolonics, respektive Kollonitz von Kollograd. |
|
| Konjski | 12.–17. století |
baroni (od roku 1603) hrabata (od roku 1649) |
Šlechtický rod původem z Rovišće v Bělovarsko-bilogorském hrabství (severní Chorvatsko). Vlastnili hrady Rovišće, Konjščina a Donja Stubica. |
|
| Kovačević | 1821–? | |||
| Kozić | 1587–? | |||
| Kružić | 15.–16. století | Šlechtický rod původem z regionu Lika. Petar Kružić (1491–1537) byl voják, proslavil se jako obránce pevnosti Klis. |
|
|
| Kukar | 12.–16. století | |||
| Kukuljević | 27. října 1490 – 9. prosince 1649 | |||
| Kulmer |
baroni hrabata |
Šlechtický rod z Korutan usazený v Chorvatsku od 16. století. Vlastnili hrad Kulmerovi Dvori v Šestine (předměstí Záhřebu) a hrad Cernik ve stejnonjmenné vsi (západní Slavonie). | ||
| Kurjaković | 13. století–16. století |
vévodové báni |
Linie rodu Gusićů z Krbavy. Chorvatští báni v 15. a 16. století. | |
| Kurtić | 1. srpna 1519–? | |||
| Kuščić | 15. století–současnost | Šlechtický rod z ostrova Brač. | ||
| Klarić | 14. století-současnost | baroni | Šlechtický rod původem z Dalmácie, oblast Benkovac. |
L
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Lacković | 1344 – dosud |
vojvodové vévodové báni |
Šlechtický rod bavorského původu. Chorvatští báni ve 14. století. V chorvatštině též Lacković a v maďarštině Lackfi. |
|
| Lačničić | ||||
| Lapčan | 12. století -? | |||
| Laszowski | Šlechtický rod polského původu | |||
| Lenković | 15.– 17. století | Šlechtický rod z regionu Lika. Ivan Lenković († 1569) byl chorvatský armádní generál a vůdce Uskoků v jejich ústředí v Senji. |
|
|
| Lipić | 1683 - současnost | |||
| Lukarić | 1283–17. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Lucari. |
|
M
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Madiové | 10.–11. století | (Madijevci) Starý šlechtický rod ze Zadaru, severní Dalmácie. Z tohoto rodu pocházela královna Helena Zadarská, manželka chorvatského králeMichala Krešimíria II. | ||
| Magdalenić | baroni | Starý šlechtický rod z Turopolje ve středním Chorvatsku. Matija Magdalenić (1625–1704) byl chorvatský spisovatel kajkavském nářečí. | ||
| Makanec | 26. července 1792–současnost | Šlechtický rod ze Štrpetu, jižně od Záhřebu. Vlastnili asi 6 vesnic a 20 ha vinic. Milan Makanec byl vydavatel prvních novin v chorvatštině.
Julije Makanec byl ministrem školství v Nezávislém státě a vysoký činitel Ustašovců. |
|
|
| Malekovići | 1490–současnost | |||
| Mallin | 9. ledna 1907–? | |||
| Mamić | vévodové | Vévodové z Livanského Pole | ||
| Mandići | baroni | |||
| Maretić | 13. století–současnost | Šlechtický rod z Klokočska | ||
| Marušići | 13. století–současnost | Šlechtický rod původem z rozrodu Oblačićů. | ||
| Martinis | 13. století-? | Šlechtický rod ze Splitu nebo ostrova Brač. |  |
|
| Matjačić | Šlechtický rod z regionu Lika | |||
| Matković | 1649–současnost | |||
| Mendelić | 1. srpna 1519–? | |||
| Menčetić | 13.–19. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Menze. |
|
|
| Mihić | 29. července 1808–? | Šlechtický rod ze Starého Petrova Sela | ||
| Miković | 8. března 1580–současnost | |||
| Mikulanić | 16. století–současnost | |||
| Mikulčić | 17. století–současnost | |||
| Milašin | Šlechtický rod z Bosny. | |||
| Milić | 1881–současnost | Šlechtický rod z oblasti Žumberaku | ||
| Mlakovečki | ?–17. století | baroni | Šlechtický rod maďarského původu (Malakóczi). Vlastnili části Mezimoří, Krapina-Zagorje a Záhřebské hrabství. V chorvatštině též Mlakovečki. |
|
| Mlinarić | 1655–současnost |
vojevodové vévodové |
Šlechtický rod chorvatského původu, který serozdělil do několika linií: chorvatské (Mlinarić), maďarské (Mlinarics), štýrské (Mlinarič) a dalších. | |
| Modrić | 1. srpna 1519–současnost | Starý šlechtický rod ze zadarské oblasti. První písemná zmínka o rodu je z roku 1519 v Križevcích. Potvrzení v roce 1649. | ||
| Morovićki | 12. století–? | Příbuzní s rodem Gutkeledů | ||
| Morić | Šlechtický rod z Varaždína. | |||
| Moszynski | Šlechtický rod polského původu z rozrodu Nałęcz. Žili v Záhřebu. |
N
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Negovetić | 14. října 1687 -? | |||
| Nelipić | 1244–1434 | vévodové | Starý chorvatský šlechtický rod z Dalmácie. Drželi pevnosti Knin a Klis, město Drniš a velké statky v severní Dalmácii. | |
| Nicolini | Šlechtický rod italského původu z ostrova Hvar | |||
| Nikolić | baroni | Vera Nikolić Podrinska (1886–1972), členka rodu, byla chorvatská malířka. | ||
| Novosel | 18.– 19. století [2] | Mladší [3] šlechta, které bylo uděleno šlechtické postavení Marií Terezií v roce 1744.[4] Rodina bydlela v Záhřebské župě. |
|
O
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Odescalchi | 13. století - současnost | vévodové | Šlechtický rod italského původu. Mezi lety 1697 a 1945 vlastnil velké majetky v někdejší Sremské župě (včetně města Ilok). |
|
| Okići [5][6] | někdy v letech 12. a 14. stol. | hrabata a vévodové | Šlechtický rod původem z Okiće v regionu Samobor | |
| Orehovečki | 1300 – dosud | hrabata (od roku 1690) | Šlechtický rod původem ze Sv. Petra Orehovcec v Koprivnicko-križevecké (severní Chorvatsko); majitelé hradů Velký a Malý Kalnik | |
| Orešković | 1 500 – dosud |
vévodové (od roku 1645) baroni (od roku 1761) vévodové (od roku 1600) |
Šlechtický rod z Liky. Drželi hrad Široká Kula. | |
| Orsini | 1 500 – dosud | hrabata | Šlechtický rod italského původu |
|
| Oršić | 1420 – dosud |
baroni (od roku 1675) hrabata (od roku 1744) |
Šlechtický rod z Driniće, vesnice v bývalé župě Pset ve středověkém Chorvatsku. Vlastnili pozemky v Slavetići, Gornja Bistra, Gornja Stubica a Jurketinec. Členové rodu byli generálové v habsburské císařské armádě. | |
| Otmić | 13. století -? | |||
| Ožegović | 15. století -? | baroni (od roku 1858) |
P
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Palfi | báni | Šlechtický rod maďarského původu (Pálffy). Hrabě Jan Bernard Pálffy byl prominentním členem. |
|
|
| Palmotić | 1157–18. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Palmotta. |
|
|
| Papalić | 14. století – 1739 | |||
| Patačić | asi 1400–1817 |
baroni (od roku 1706), hrabata (od roku 1735) |
Šlechtický rod ze středověké Bosny. Drželi panství Milengrad, Vrbovec, Rakovec, Vinica a některých dalších v severním Chorvatsku. | |
| Pavković | 1. srpna 1519 -? | |||
| Pavleković | 9. září 1613 -? | |||
| Pejačevićové | 14. století - současnost |
baroni (od roku 1712), hrabata (od roku 1772), báni |
Šlechtický rod z jihovýchodní části středověkého Chorvatska a středověké Bosny. Nejvýznamnější ve Slavonii. Chorvatští báni v 19. a 20. století. Další varianty jmén:a Pejácsevics, Pejacsevich, Пеячевичи, Peyachevichi. |
|
| Peranski | 15. století – 786 | vévodové | Vedlejší linie rodu Šubićů | |
| Pešćenjak | 1. srpna 1519 -? | |||
| Planiški | 1. srpna 1519 -? | |||
| Pokos | Šlechtický rod ze Záhřebu | |||
| Pola (Castropola) | 983 - současnost |
baroni (od roku 1299), hrabata (od 1401) |
Starý šlechtický rod italského původu. Páni z Puly do roku 1331. |
|
| Posedarski | vévodové | |||
| Pucić | ?-20. století | hrabata (od roku 1688) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Pozza di Zagorie. |
|
| Pušić | 1659 – dosud | |||
| Prstec | Šlechtický rod ze Záhřebu |
R
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Radić | 16. století – 1726 | vévodové | Šlechtický rod z regionu Lika. Členy rodu byli uskokští vojenští vůdci se sídlem v Senji. Císař Rudolf jmenoval 1. prosince 1600 Michala Radiće ve Štýrském Hradci vévodou ze Senje. | |
| Radik | 1629–? | |||
| Radošević | Šlechtický rod z ostrova Hvar | |||
| Randžino | 13.– 19. století | hrabata | Starý šlechtický rod z Dubrovníku | |
| Raškaj | 13. století - současnost | Vedlejší linie rodu Gutkeledů | ||
| Ratkaj | Asi 1400–1793 |
baroni (od roku 1559) hrabata (od roku 1687) |
Šlechtický rod maďarského původu (Rattkay). Majitelé velkých statků v severním Chorvatsku, včetně hradů Veliký a Malý Tabor. V chorvatštině též Ratkaj. | |
| Ratković | Šlechtický rod ze Šibeniku | |||
| Rauch | báni
baroni (od roku 1763) |
Šlechtický rod německého původu. Levin Rauch byl chorvatským banem v letech 1868 až 1871. | ||
| Reiner | 22. února 1913 -? | |||
| Restić | ?-19. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Reesti. | ||
| Ritter Vitezović | 17. století – 1713 | baroni (od roku 1710) | Šlechtický rod německého a chorvatského původu usazený v Senji. Pavao Ritter Vitezović (1652–1713) byl slavný chorvatský spisovatel, historik, lingvista a vydavatel. |
|
| Rubido | 12. století - současnost | hrabata | Šlechtický rod španělského původu. Usadil se v Chorvatsku v 19. století. Sidonija Erdödy Rubido (1819–1884) byla operní primadona a významná členka ilyrského hnutí. | |
| Rudić | 1755–? | baroni (od 17. srpna 1854) | Rodina měla panství v Bači. |
S
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Sakač | 13. století -? | Šlechtický rod od Kapely Kalničky a Vojnovce Kalnički | ||
| Saraka | 1172 - současnost | hrabata (od roku 1817) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Saracca. |
|
| Scampicchio | 15. století -? | Šlechtický rod italského původu | ||
| Sente | 1718 – dosud | |||
| Sermage |
hrabata (od roku 1723) baroni (od roku 1720) |
Šlechtický rod burgundského původu. Vlastnil mnoho nemovitostí v Chorvatsku (Susedgrad, Medvedgrad, Novi Dvori poblíž Zaprešić, Oroslavje, hrad Klenovnik, hrad Veliký Kalnik ad.) | ||
| Sladojević | 16. století - současnost | Šlechtický rod z Dalmácie. Možná pochází z Bosny. | ||
| Svačić (Snačić) | 11. století – 1097 | Král | Královská dynastie středověkého Chorvatského království, ze severní Dalmácie. Petar Svačić byl v letech 1093 až 1097 chorvatským králem. |
|
| Sorkočević | 1272–19. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky. Sorgo |
|
|
| Spanheim | 12. století -? | markrabata | Šlechtický rod německého původu. Majitelé Istrie v letech 1090 a 1173. | |
| Srdanović | 1624–19. století (?) | vévodové | Marko Srdanović je známý jako vévoda z Omiše v roce 1628. V pozdějších letech byl vévoda Grgu, který zahynul v boji proti Turkům a Tađa Srdanovic. | |
| Stankovački | 16. století | báni | Gašpar Stankovački z tohoto rodu byl chorvatským bánem v letech 1595 a 1596 | |
| Stipanov | 11. století – 1896 |
hrabata (od roku 1890) báni |
Ivan Stipanov (1811-1896) byl chorvatským bánem v letech 1860 až 1867. | |
| Stipanović | 1592- současnost | vévodové | Ve druhém sčítání vojsk z roku 1551 se objevuje jméno Mikula Stipanović, v hodnosti nižšího důstojníka rakouské armády. Císař Rudolf II. v Praze 15. března 1591 udělil Gašparu Stipanovićovi, synovi vévody Mihovila Stipanoviće, titul šlechtice Svaté říše římské. Pečeť s iniciálami vévody Gašpara Stipanoviće je dnes uložena v Chorvatském státním archivu v Záhřebu. |
|
| Székely | ?-současnost |
Š
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Šagud | 1. srpna 1519 -? | |||
| Šetko | ?-současnost | Starý šlechtický rod z Hercegoviny | ||
| Šubić | 11. století – 1456 |
župani vévodové báni |
Starý šlechtický rod známý jako vévodové bribirští. Chorvatští báni ve 13. a 14. století |
|
| Šokčević | 18. století – 1896 |
baroni (od roku 1860) báni |
Josip Šokčević (1811-1896) byl chorvatským bánem v letech 1860 a 1867. | |
| Šurmanović | 1787–? | Šlechtický rod z Hrašće |
T
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Tahy |
baroni báni |
Šlechtický rod maďarského původu. Vlastnili nemovitosti v Chorvatsku (Susedgrad, Donja Stubica, Božjakovina). Ivan Tahy byl chorvatským bánem v letech 1524 a 1525. |
|
|
| Talovac | 15. století |
baroni báni |
Šlechtický rod z ostrova Korčula v jižní Dalmácii. Matko Talovac byl slavonským bánem v letech 1435 a 1445. |
|
| Tavelić | 14. století | knížata | Šlechtický rod z ostrova Hvar a z Šibeniku. Nikola Tavelić byl členem tohoto rodu. | |
| Tartaglia | 12. století - současnost | hrabata | Šlechtický rod italského původu ze Splitu | |
| Thybold | Šlechtický rod ze Psunje | |||
| Tomašić | Šlechtický rod ze Splitu a Brače | |||
| Topolski | Šlechtický rod polského původu z rozrodu Nałęcz. | |||
| Tončić-Sorinj | Šlechtický rod z ostrova Rab. Lujo Tončić-Sorinj (1915–2005) byl rakouský diplomat a politik. | |||
| Trpimirović | 845–1091 |
vévodové (od 845) králové (od 925) |
Vládnoucí dynastie středověkého Chorvatského království | |
| Tudišević | ?-19. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. V italštině Tudisi. |
|
|
| Tugomirić | ||||
| Tumpić | 16. století - současnost | Šlechtický rod z oblasti Bihać. Přesunuta do Hrvatska Zagorje kvůli osmanským invazím. | ||
| Turković | 17. století - současnost | baroni (od roku 1912) | Šlechtický rod ze Senje. Od roku 1882 vlastníci půdy v Kutjevu ve střední Slavonii. |
U
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Ugrinić | Asi 1300–1586 | Kadetská větev šlechtického rodu Šubićů. Drželi Visovac a hrad Rog v severní Dalmácii. | ||
| Ungnad (Ungnadové z Weissenwolffu) | 15. století - současnost |
baroni (od roku 1522) hrabata báni |
Šlechtický rod rakouského původu. Krsto Ungnad byl chorvatským bánem v letech 1578 a 1583. |
|
| Utješinović | 15.– 16. století | Šlechtický rod ze severní Dalmácie a z oblasti Lika. Juraj Utješinović (1482–1551) byl katolický kardinál a maďarský státník. |
V
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Valjak | 12. století - současnost | |||
| Vidović | 17. století - současnost | Šlechtický rod z Rotčoj Vasi a Maholcima u Bužanima, získal uznání od císaře Ferdinanda III. | ||
| Vitovec | 15. století -? |
baroni hrabata báni |
Šlechtický rod českého původu. Jan Vítovec z Hřebene z tohoto rodu byl slavonským bánem v letech 1457 a 1463. Hrabata ze Záhoří (chorv. „grof zagorski“) | |
| Vitturiové | od 12. století - 1679 |
patriciové
biskupové |
Benátská a dalmatská rodina patriciů z Trogiru. Vitturi, nebo Vetturio, chorvatsky též Lukšić/ové. |
|
| Vlašić | 16. století - současnost |
baroni (od roku 1832) báni |
Šlechtický rod ze severní Dalmácie a z oblasti Lika. Franjo Vlašić byl chorvatským bánem v letech 1832 a 1840. Psáno též Vlaxich. |
|
| Vojković | 13.– 20. století | hrabata (od roku 1763) | Šlechtický rod z Klokoče v regionu Kordun (střední Chorvatsko). Vlastnili majetky s hradů a zámků v Oroslavje, Zabok, Lužnica, Brdovec, Rakitje, Donja Stubica atd | |
| Vrančić | 14.– 17. století | biskupové | Šlechtický rod ze Šibeniku v severní Dalmácii. Antun Vrančić (1504–1573) a jeho synovec Faust Vrančić (1551–1617) byli slavní chorvatští spisovatelé, diplomaté, polymatici a biskupové. |
|
| Vranićani-Dobrinović | 13. století - současnost | baroni (od roku 1862) | Šlechtický rod ze středověké Bosny. Usadil se ve Vranjic ve střední Dalmácii v 15. století. Též maďarsky Vranyczany. |
|
| Vukasović | 15. století – 1844 | baroni (od roku 1785) | Šlechtický rod z regionu Lika. Usadil se v Senji v 16. století. Josip Filip Vukasović (1755–1809) z tohoto rodu byl vysoce postaveným generálem habsburské císařské armády. |
|
| Vukašinović | Šlechtický rod z ostrova Hvar | |||
| Vukelić | Šlechtický rod z regionu Lika | |||
| Vukšić | 1. srpna 1519 -? | |||
| Vernić | 16. století-? | hrabata (od roku 1630) | Šlechtický rod z Turopolje |
Z
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Zaboki | 15. srpna 1575 -? | |||
| Zagrajski | Šlechtický rod polského původu | |||
| Zápolští | 14. století – 1571 |
král vévodové báni |
(Zapolja / Szapolya) Šlechtický rod ze Zapolje v dnešním Rešetari ve Slavonii. Jan Zápolský (Ivan Zapolja, Szápolyai János) z tohoto rodu byl v letech 1526 až 1540 chorvatským protikrálem v personální unii s Maďarskem. |
|
| Zdenčaj | 21. března 1582 - současnost | |||
| Zdunić | Únor 1693 - současnost [7] | hrabata | Šlechtický rod, úzce spřízněný s rodem Krmpotićů. Pochází z oblasti Lika, z města Senj. Bratrům Jiřímu, Pavlovi a Mikulášovi byl roku 1693 za mimořádné zásluhy v boji proti osmanským nájezdníkům, zejména v rakousko-turecké válce v roce 1663 a Velké turecké válce, udělene titul od Leopolda I. Anhaltsko-Desavského z askánské dynastie. Po těchto válkách se Osmané stáhli z Uher.
Většina členů rodu migrovala ze své vlasti během transatlantických migrací do Severní a Jižní Ameriky, kde dnes žijí jejich potomci. |
|
| Zlatarić | 15. století – 1823 | Šlechtický rod z Dubrovníku |
|
|
| Zrinski | 1347–1703 |
vévodové báni hrabata (v Rakousku od roku 1554) |
Starý chorvatský šlechtický rod známý jako vévodové ze Zrinu a báni Chorvatska v 16. a 17. století. |
|
Ž
| Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
|---|---|---|---|---|
| Žugec | 16. století - současnost | Šlechtický rod z Turopolje, která se přestěhoval do Hrvatska Zagorje. |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of noble families of Croatia na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-07.
- ↑ Deželić, Velimir, Biskupska a zatim Novoselska tiskara u Zagrebu 1794.-1825. (Ana Novosel was the only heir and child of Antun Novosel the last male member of the family), Zagreb, 1925, p-110
- ↑ Bojničić pl. Kninski, Ivan; Der Adel Von Kroatien Und Slavonien, (Armorial of the nobility of Croatia and Slavonia), Nürnberg (1899), taf-95
- ↑ Bojničić pl. Kninski, Ivan; Der Adel Von Kroatien Und Slavonien, (Armorial of the nobility of Croatia and Slavonia), Nürnberg (1899), p-132
- ↑ Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Plemićka obitelj Zdunić (Zdunich, Zduna) iz roda Krmpotića. www.croatia.ch [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-23.
Související články
- Chorvatská šlechta
- Dvanáct vznešených kmenů Chorvatska
- Dějiny Chorvatska
Externí odkazy
- Hrvatski plemićki zbor Chorvatské sdružení šlechty, člen CILANE Evropská komise šlechty
- Plemenita općina Turopolje Noble Municipality of Turopolje (Universitas nobilium campi Turopolje)
- Rejstřík Siebmacher's Armorials - Databáze obsahuje příjmení a tituly (více než 137 000 záznamů) General-Index zu den Siebmacherschen Wappenbüchern 1605-1967 (General Index of Siebmacher's Armorials 1605–1967).
