Podzemnice olejná
Podzemnice olejná | |
---|---|
Podzemnice olejná
| |
Vědecká klasifikace | |
Říše |
rostliny (Plantae) |
Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád |
bobotvaré (Fabales) |
Čeleď |
bobovité (Fabaceae) |
Rod |
podzemnice (Arachis) |
Binomické jméno | |
Arachis hypogaea L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podzemnice olejná (Arachis hypogaea) je rostlina z čeledi bobovitých. Jedná se o luštěninu. Plodem je lusk obsahující semena s typicky fialovočerveným papírovým obalem, která jsou známá jako arašídy nebo burské oříšky.
Popis
Podzemnice olejná je jednoletá bylina. Délka stonku se pohybuje mezi 12-65 cm. Listy jsou tmavě zelené, čtyřčetné ve střídavém uspořádání.[1] Po opylení (typicky samosprašné) dochází k tvorbě plodu, kterým je v podzemí umístěný lusk.
Vznik lusku
Po oplození žlutých květů začíná intenzivně růst stopka nesoucí na konci oplozený semeník, který se zavrtává 3–6 cm hluboko do půdy (geocarpismus). Během zhruba 2-3 týdnů se z něj vyvine horizontálně rostoucí lusk obsahující 1–6 semen obalených osemením.[2][1] Počet semen v lusku je závislý od typu kultivaru.[1] Před opražením chutnají semena podzemnice podobně jako další semena luštěnin (hrách nebo cizrna).[3]
Semena
Semena se liší tvarem, velikostí i barvou. Jejich obal (osemení) je tenký a papírový, může být jedno i vícebarevný. Kultivary mohou být v různých odstínech červené, ale i žluté, bílé nebo fialové, přičemž běžné jsou kombinace bílé a červené a bílé a fialové. Délka semen se pohybuje mezi 7-21 mm a váhy od ca 0,2 do 2 gramů.[1]
-
Rostlina se zralými lusky
-
Lusky se semeny
-
Květ podzemnice
Původ a historie
Podzemnice olejná pochází z jižní Ameriky, kde byla domestikována a vyšlechtěna už před několika tisíci lety ve východní Bolívii.[4] Centrum diverzity rodu Arachis se nachází v Brazílii.[5] Na další kontinenty se rostlina rozšířila už v předkolumbovské době. Nálezy svědčící o výskytu a pěstování podzemnice v Číně a Peru jsou staré téměř 5 tisíc let.[6][5] V 17. století se zmínky o podzemnici již objevují četně i v evropské literatuře.[5]
Latinský název odkazuje ke schopnosti podzemnice tvořit plody pod zemí. Je odvozen od starořeckého arachos - plevel a hypogagea - komůrky pod zemí.[7]
Genom podzemnice byl osekvenován v roce 2014.[7]
Užití
Často se pěstuje pro semena – arašídy, buráky, buráčky nebo také burské oříšky. Nejedná se však o ořech, ale luštěninu. Arašídy se řadí k suchým skořápkovým plodům (též skořápkové ovoce).
Arašídový olej se rovněž používá na smažení, k výrobě stolních pokrmových tuků, tzv. arašídového másla v potravinářství a ve farmaceutickém průmyslu a k výrobě kosmetických výrobků. Arašídový olej je možné využít i k výrobě nitroglycerinu.[6][8]
Výroba arašídového másla v USA začala okolo roku 1890. Původně šlo o potravinu určenou invalidům, ale brzy se využití rozšířilo i s rozvojem výroby sladkostí kolem let 1920.[8] Více než poloviční podíl na trhu s arašídy v USA má právě arašídové máslo. Celková konzumace produktů z podzemnice v USA během prvních dvou dekád 21. století rostla.[9]
Semena se konzumují jak solená a pražená, vařená, rozemletých na arašídové máslo, smíchaná spolu s kukuřičnou moukou a extrudovaná do křupek,[10][3] ale i jako tyčinky (často máčené v čokoládě)[8] nebo nápoje a polévky (jihoamerické a africké země). Arašídy nebo arašídové máslo se přidává do sladkého pečiva, dezertů, ale i omáček, salátových zálivek nebo zeleninových směsí v asijské a indické kuchyni.
Arašídové mléko, náhražka mléka pro lidi s intolerancí laktózy, je dalším z moderních produktů, vyráběných z arašídů. Arašídové mléko je možné i fermentovat a vytvářet tak náhražky živočišných sýrů.[11] Odpad z výroby arašídového oleje se využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata, případně i jako hnojivo.[5][8] Kořeny se zaorávají pro vysoký obsah dusíku jako hnojivo.[7]
-
Arašídový olej
-
Arašídové mléko
-
Arašídové máslo
-
Sladké sušenky s arašídy
-
Arašídové křupky
-
Obalované arašídy
-
Arašídy v čokoládě (M&M's)
-
Arašídová pasta v čokoládě (Reese's cups)
-
Čokoládová tyčinka s arašídy (Snickers)
-
Sendvič s arašídovým máslem a marmeládou (peanut butter and jelly)
-
Senegalská omáčka deukhine s arašídy a tamarindem
-
Bolivijská arašídová polévka
-
Jarní závitky s arašídovou omáčkou
-
Filipínské ragú kare kare s arašídovou omáčkou
Výživová hodnota a vliv na zdraví
Arašídy jsou velmi bohaté na živiny. Obsahují 22-30 % bílkovin, vysoké množství tuků (zhruba polovina obsahu semen) a cukrů (včetně vlákniny).[2][7] Dále obsahují vitamíny E, K a vitamíny skupiny B: vyskytuje se v nich vitamín B1 (thiamin), B3 (niacin), B5, B6 a B9. Z minerálů jsou zdrojem vápníku, fosforu, hořčíku, zinku a železa. Vykazují i antioxidační aktivitu a obsahují koenzym Q10.[7][12]
Arašídy obsahují i významné množství resveratrolu a fytosterolů.[7][13] Vědecké studie zjistily pozitivní vliv těchto látek na prevenci kardiovaskulárních chorob a snížení rizika vzniku diabetu 2. typu.[14][7][15]
Alergie
Arašídy představují světově významný alergen. Až 50 % všech úmrtí na základě potravinové alergie je přičítáno právě arašídům.[16] Alergií na arašídy trpí v rozvinutých zemích 0,6-1,5 % dětí[16], ale s postupujícím věkem může dojít ke zmírnění alergie.[17] Reakci vyvolává část proteinů obsažených v semenech, které vykazují navíc velkou odolnost vůči tepelné úpravě a trávícím šťávám.[12] Tyto proteiny se označují jako Ara h 1 až 11.[12][16] K vyvolání alergické reakce přitom stačí velmi malé dávky od ca 1-4 gramů arašídů.[16]
Alergická reakce přichází typicky během sekund až do dvou hodin po vystavení se alergenu.[18] Postižena bývá typicky kůže, dýchací cesty a trávicí trakt.[17] Právě rychle se zhoršující symptomy podráždění dýchacích cest, hypotenze a arytmie se objevují ve fatálních případech. Opatrní by tak měli být hlavně pacienti s předchozí diagnózou astmatu.[17] Samotný kontakt s pokožkou nemusí na rozdíl od požití alergickou reakci vyvolat. Alergikům je doporučováno mít po ruce epinefrin nebo antihistaminika.[18]
Vysoce zpracované a tepelně upravené arašídové oleje mohou být za některých okolností bezpečné i pro alergiky, za studena lisované oleje však alergenní proteiny stále obsahují.[12] Ačkoli je možné vařením a smažením semen snížit množství alergenních proteinů, nelze takto vytvořit opravdu bezpečný výrobek pro alergiky.[19]
Během 21. století se změnil přístup k prevenci potravinových alergií včetně arašídů a je tak odbornými společnostmi napříč světem doporučováno vystavit děti potenciálním alergenům v jídle raději dříve (již v batolecím věku) pro snížení rizika rozvoje alergií později během dospívání.[20][21]
Produkce
Podzemnice se pěstuje se ve více než 100 zemích světa.[7] V roce 2016 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství ve světě vypěstováno téměř 44 milionů tun buráků (se slupkou). Deset největších producentů dodává na trh celkem 81,8 % světové produkce. Největším světovým producentem je Čína, která se na celkovém množství podílí 38 %.[22][2]
Mezi regiony s největší podílem pěstování arašídů patří čínské provincie Che-nan a Šan-tung a indický stát Gudžarát. V USA pak polovinu národní produkce zajišťuje stát Georgia.[23]
Pořadí | Země | Množství (v tunách) |
---|---|---|
1 | Čína | 18 307 800 |
2 | Indie | 10 244 000 |
3 | Nigérie | 4 067 669 |
4 | USA | 2 898 140 |
5 | Súdán | 2 355 000 |
6 | Senegal | 1 677 804 |
7 | Myanmar (Barma) | 1 601 144 |
8 | Argentina | 1 267 242 |
9 | Guinea | 907 137 |
10 | Čad | 797 953 |
svět celkem | 44 663 889 |
V afrických zemích je pěstování arašídů zdrojem významných příjmů pro zemědělce i důležitou výživově bohatou součástí stravy.[2] Otroci z afrických zemí měli už v 18. století zásluhu na začlenění arašídů do jídelníčku a rozšíření jejich pěstování v USA, včetně jejich pouličního prodeje.[4] Arašídy se během druhé poloviny 19. století ve významném množství do USA i dovážely právě ze západní Afriky, kde je dodnes významné centrum jejich produkce.[4][23]
Obchod
Hlavními vývozci arašídů jsou USA, Argentina, Súdán, Senegal a Brazílie. Vývoz z těchto pěti zemí dohromady představuje 71 % celkového vývozu na světě, přičemž dlouhodobě ve vývozu vedou Spojené státy. Přestože Indie a Čína produkují značné množství arašíd, jejich podíl na mezinárodním obchodu je méně než 4 %. Arašídy se obvykle používají k uspokojení domácí potřeby. Například v Indii se využívá 90 % vyprodukovaných arašídů k tuzemské výrobě arašídového oleje, a jen velmi malé množství je uvolněno pro export.
Hlavními odběrateli arašídů jsou země Evropské unie, Kanada a Japonsko, které společně tvoří 78 % světového dovozu arašídů. V Evropské unii je jedinou zemí produkující arašídy Kypr.
Pěstování
Podzemnici je možné pěstovat i ve středoevropských podmínkách, vyžaduje však kyprou půdu, dostatečné množství světla a vlhkosti hlavně během růstu lusků, proto je vhodné pěstovat ji ve skleníku či fóliovníku.[24]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu podzemnice olejná na Wikimedia Commons
- Galerie podzemnice olejná na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b c d SMARTT, J. The Groundnut Crop: A scientific basis for improvement. [s.l.]: Springer Science & Business Media 753 s. Dostupné online. ISBN 978-94-011-0733-4. (anglicky) Google-Books-ID: kIP1CAAAQBAJ.
- ↑ a b c d BASUCHAUDHURI, P. Physiology of the Peanut Plant. [s.l.]: CRC Press 579 s. Dostupné online. ISBN 978-1-000-78373-5. (anglicky)
- ↑ a b Arašídové křupky | Jídlo s.r.o. | Stream. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b c SMITH, Andrew F. Peanuts: The Illustrious History of the Goober Pea. [s.l.]: University of Illinois Press 284 s. Dostupné online. ISBN 978-0-252-02553-2. (anglicky) Google-Books-ID: JbOsI9RG8fYC.
- ↑ a b c d STALKER, Thomas; WILSON, Richard F. Peanuts: Genetics, Processing, and Utilization. [s.l.]: Elsevier 500 s. Dostupné online. ISBN 978-1-63067-039-9. (anglicky) Google-Books-ID: stM4CgAAQBAJ.
- ↑ a b KRAMPNER, Jon. Creamy and Crunchy: An Informal History of Peanut Butter, the All-American Food. [s.l.]: Columbia University Press 322 s. Dostupné online. ISBN 978-0-231-16233-3. (anglicky) Google-Books-ID: 0PQYBQAAQBAJ.
- ↑ a b c d e f g h VARSHNEY, Rajeev K.; PANDEY, Manish K.; PUPPALA, Naveen. The Peanut Genome. [s.l.]: Springer 183 s. Dostupné online. ISBN 978-3-319-63935-2. (anglicky) Google-Books-ID: br5DDwAAQBAJ.
- ↑ a b c d CLAY, Harold Johnson. Marketing Peanuts and Peanut Products. [s.l.]: U.S. Department of Agriculture 1038 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 2GrGoavXPO8C.
- ↑ The Peanut Industry. www.peanutsusa.com [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-19.
- ↑ Arašídové křupky. Pochutnáváme si na nich více než 40 let. Regiony [online]. 2015-10-04 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
- ↑ DIARRA, Kouane; NONG, Zhang Guo; JIE, Chen. Peanut Milk and Peanut Milk Based Products Production: A Review. Critical Reviews in Food Science and Nutrition. 2005-07, roč. 45, čís. 5, s. 405–423. Dostupné online [cit. 2023-05-19]. ISSN 1040-8398. DOI 10.1080/10408390590967685. (anglicky)
- ↑ a b c d TOOMER, Ondulla T. Nutritional chemistry of the peanut ( Arachis hypogaea). Critical Reviews in Food Science and Nutrition. 2018-11-22, roč. 58, čís. 17, s. 3042–3053. Dostupné online [cit. 2023-05-18]. ISSN 1040-8398. DOI 10.1080/10408398.2017.1339015. (anglicky)
- ↑ Diet rich in resveratrol offers no health boost. Harvard Health [online]. 2014-05-15 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SUCHOSZEK-ŁUKANIUK, Katarzyna; JAROMIN, Anna; KORYCIŃSKA, Mariola. Chapter 103 - Health Benefits of Peanut (Arachis hypogaea L.) Seeds and Peanut Oil Consumption. Příprava vydání Victor R. Preedy, Ronald Ross Watson, Vinood B. Patel. San Diego: Academic Press Dostupné online. ISBN 978-0-12-375688-6. S. 873–880. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-375688-6.10103-3.
- ↑ SYED, Faiza; ARIF, Sania; AHMED, Iftikhar. Groundnut (Peanut) (Arachis hypogaea). Příprava vydání Beenu Tanwar, Ankit Goyal. Singapore: Springer Dostupné online. ISBN 978-981-15-4194-0. DOI 10.1007/978-981-15-4194-0_4. S. 93–122. (anglicky) DOI: 10.1007/978-981-15-4194-0_4.
- ↑ a b c d IQBAL, Amjad; SHAH, Farooq; HAMAYUN, Muhammad. Allergens of Arachis hypogaea and the effect of processing on their detection by ELISA. Food & Nutrition Research. 2016-01, roč. 60, čís. 1, s. 28945. Dostupné online [cit. 2023-05-19]. ISSN 1654-6628. DOI 10.3402/fnr.v60.28945. PMID 26931300. (anglicky)
- ↑ a b c AL-AHMED, Nasser; ALSOWAIDI, Shirina; VADAS, Peter. Peanut Allergy: An Overview. Allergy, Asthma & Clinical Immunology. 2008-12-15, roč. 4, čís. 4, s. 139. Dostupné online [cit. 2023-05-19]. ISSN 1710-1492. DOI 10.1186/1710-1492-4-4-139. PMID 20525136.
- ↑ a b BURKS, A Wesley. Peanut allergy. The Lancet. 2008-05-03, roč. 371, čís. 9623, s. 1538–1546. Dostupné online [cit. 2023-05-19]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(08)60659-5. (anglicky)
- ↑ COMSTOCK, Sarah S.; MALEKI, Soheila J.; TEUBER, Suzanne S. Boiling and Frying Peanuts Decreases Soluble Peanut (Arachis Hypogaea) Allergens Ara h 1 and Ara h 2 But Does Not Generate Hypoallergenic Peanuts. PLOS ONE. 16. 6. 2016, roč. 11, čís. 6, s. e0157849. Dostupné online [cit. 2023-05-19]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0157849. PMID 27310538. (anglicky)
- ↑ FISHER, Helen R.; KEET, Corinne A.; LACK, Gideon. Preventing Peanut Allergy: Where Are We Now?. The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice. 2019-02-01, roč. 7, čís. 2, s. 367–373. Dostupné online [cit. 2023-05-19]. ISSN 2213-2198. DOI 10.1016/j.jaip.2018.11.005. (anglicky)
- ↑ COOK, Quindelyn S.; KIM, Edwin H. Update on peanut allergy: Prevention and immunotherapy. Allergy and Asthma Proceedings. 2019-01-01, roč. 40, čís. 1, s. 14–20. PMID: 30582491. Dostupné online [cit. 2023-05-19]. ISSN 1539-6304. DOI 10.2500/aap.2019.40.4190. PMID 30582491.
- ↑ a b Crops [online]. fao.org [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. (anglicky) (nevyloupané arašídy)
- ↑ a b Peanut Explorer. ipad.fas.usda.gov [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Vypěstujte si arašídy, semena podivuhodné podzemnice. iReceptář.cz [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.