Ondřejský hřbitov

Ondřejský hřbitov
Pomník na Ondřejském hřbitově
Pomník na Ondřejském hřbitově
Lokalita
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Obec Staré Mesto
Zeměpisné souřadnice 48°8′53,19″ s. š., 17°7′21,96″ v. d.
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník na Ondřejském hřbitově

Ondřejský hřbitov je historický hřbitov nacházející se v bratislavském Starém městě na ulici 29. srpna. Patří k nejstarším bratislavským hřbitovům.[1] Založen byl v roce 1784 a původně patřil městské farnosti svatého Martina.[1][2] Pohřbívalo se na něm až do padesátých let 20. století, v současnosti se zde pohřbívají lidé jen výjimečně (např. herec Július Satinský).[1]8. prosince 1988 byl hřbitov prohlášen za národní kulturní památku.[3][4] Rozloha hřbitova je přibližně 6 ha.[1]

Historie hřbitova

Hřbitov byl založen jako náhrada původního staroondřejského hřbitova (Hřbitova svatého Ondřeje), který byl v té době už přeplněný.[1] Tento starý hřbitov se nacházel na Heydukově a Hollého ulici v Bratislavě.[5][1]

V roce 1966 zde bylo evidováno 15 000 náhrobků.[1] V dobách socialismu, tedy po roce 1948, však hřbitov začal postupně chátrat.[1][6]

V letech 1976–1980 se uskutečnila rekonstrukce hřbitova, jejímž cílem bylo přeměnit hřbitov na městský park, ale měla spíše negativní dopad. Při této rekonstrukci byl zmenšen počet náhrobních kamenů a krypt (mnohé z nich byly zničeny, včetně jejich podzemních částí), byl částečně zbourána obvodová zeď a na některých místech nahrazena betonovou zdí, ve které se nacházejí zamřížované otvory. Rekonstrukce se dotkla i rostlinstva na hřbitově – mnohé stromy a okrasné dřeviny byly poraženy. Následkem těchto úprav bylo to, že na hřbitov pronikal více dopravní hluk.[1][6]

Architektura hřbitova

Na území hřbitova se nachází řeckokatolický Chrám Povýšení vznešeného a životodárného kříže. Postavil ho v roce 1861 projektant I. Feigler ml. a původně to byla Kaple svatého Ondřeje. Autorem mnoha náhrobků na hřbitově je sochař A. Rigel.[1][5]

Architektonické provedení jednotlivých hrobů, krypt a náhrobků je odlišné. Část z nich byla postavena ve stylu novorenesančním, část ve stylu novogotickém a také zde najdeme i klasicistní prvky.[1]

Známí lidé

Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných lidí – nacházejí se zde hroby a krypty šlechtických rodů a měšťanů, představitelů vrchnosti města, světských i duchovních představitelů, obyvatel města, vojenských velitelů a uherských důstojníků, různých známých osobností města a také hodnostářů monarchie.[1]

Seznam některých významných a známých lidí, kteří zde jsou pohřbeni.[1][5][7][8]

  • Ján Melkovič (1939–2004), herec
  • Július Satinský (1941–2002), herec
  • Rudolf Mandera (1884–1968), bratislavský podnikatel a řezník, stavitel prvního bratislavského mrakodrapu (Manderlák)
  • Ignác Lamar (1897–1967), známý pod jménem Schöner Náci (jeho ostatky sem byly převezeny v roce 2007 z obci Lehnice [9])
  • Alexander Albrecht (1885–1958), hudebník
  • Vavro Šrobár (1867–1950), lékař a politik
  • Ferko Urbánek (1858–1934), spisovatel, dramatik, úředník
  • Ignác Gessay (1874–1928), novinář a politik
  • Johann Nepomuk Batka mladší (1845–1917), městský archivář, hudební vědec a kritik[10]
  • Eduard Majsch (1841–1904), malíř interiérů a zátiší
  • Anton von Winzor (1844–1910), rakousko-uherský generál, velitel 5. armádního sboru v Bratislavě
  • Ferdinand Martinengo (1821–1895), první organizátor Prešporského hasičského sboru a zakladatel gymnastických spolků
  • Biskup Jácint Rona (1814 – 1889), učitel Kossuthových synů v Londýně a prince Rudolfa ve Vídni, vychovatel velkokněžny Valérie
  • Jakub Palugyai (1819–1886[11]), slavný hoteliér a vinař
  • Jozef Danielik (1821–1886), akademik a autor několika významných knih
  • Eduard František Xaver Kozicz (1829–1874), fotograf a malíř
  • Jozef Kumlik (1801–1869), varhaník, dirigent a hudební skladatel
  • Karol Jetting (1730–1790), úředník, cestovatel a diplomat, „bratislavský Robinson“
  • Jozef Szlávy (?), bývalý strážce koruny a ministerský předseda
  • Hrabě Štefan Esterházy (?), prešporský hlavní župan
  • Pavel Csato (?), člen Akademie Marie Terezie a Kisfaludyho společnosti
  • biskup Ferdinand Knauz (?), čestný člen Akademie Marie Terezie
  • Jozef Könyöky (?), autor díl o archeologii a první organizátor městského muzea
  • Alexander Vutkovich (?), profesor akademie, spisovatel a novinář
  • Ľudovít Marton (?), umělecký kovář
  • Gyorgyi Kovács (?), hlavní městský lékař, zasloužil se o postavení první dětské kliniky v Bratislavě
  • Michal Kováč (1930–2016), první prezident Slovenské republiky po rozpadu Československa
  • Felicián Jozef Môcik (1861–1917), františkánský řeholník, varhaník a sbormistr, jeden z prvních učitelů Franze Schmidta

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondrejský cintorín na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Ondrejský cintorín [online]. bratislava.sk, rev. 2008-10-22 [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11. 
  2. ↑ HOLČÍK, Štefan. Na cintoríne ležia popravení odsúdenci [online]. Bratislavské noviny, 2008-06-28 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sakrálne zaujímavosti Bratislavy [online]. Bratislavský samosprávny kraj [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-18. 
  5. ↑ a b c Ondrejský cintorín [online]. bratislava.sme.sk, 2005-10-28 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b ONDERA, Pavel. Ondrejský cintorín [online]. Magazín Slovenské pohrebníctvo, 2011-01-19 [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-17. 
  7. ↑ Na Ondrejskom cintoríne odpočíva mnoho osobností [online]. bratislava.sme.sk, 2004-11-09 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Medzi obyčajnými ľuďmi odpočívajú aj slávne osobnosti [online]. 2007-11-01 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ Schöne Náci sa vracia [online]. bratislava.sme.sk, 2007-08-31 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ Na mieste domu na Baštovej stála zbrojnica [online]. Bratislavské noviny, 2002-09-26 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ Prešporský vinár vyvážal chateau do sveta [online]. bratislava.sme.sk, 2005-08-16 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Zdroj