Obchodní a obytný dům Manderla

Obchodní a obytný dům Manderla
Poloha
Adresa SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice 48°8′40,51″ s. š., 17°6′45,88″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obchodní a obytný dům Manderla, pohled z Kamenného náměstí
Manderla a okolní zástavba
Širší pohled na náměstí

Obchodní a obytný dům Manderla lidově nazývaný i Manderlák je výšková budova v Bratislavě na Náměstí SNP u Kamenného náměstí. Budovu navrhli a realizovali v letech 1935 1936 architekti Christian Ludwig, Emerich Spitzer a Augustín Danielis pro bratislavského podnikatele a řezníka Rudolfa Manderlu, který se inspiroval jatkami v Chicagu. Je první obytnou výškovou budovou na Slovensku, dosahuje výšky 45 metrů.

Návrhy

Architekti váhali, do jaké míry mají zůstat věrni tradici a jak využít principy moderní architektury. Zpracovali několik variantních řešení, od tradičnějších k modernějším. Na prvních návrzích z června 1933 byl výškový dům pojatý jako kompaktní hmota konzolovitě vysunutá nad chodník, bez podpůrných sloupů. Na fasádě s horizontálními okny byl použit keramický obklad. Atika byla přerušovaná výřezy tvaru V.

V dalším návrhu bylo konzolové vysunutí nahrazeno podporou šesti sloupů a atika výraznou linií horizontálního zábradlí střešní terasy. Cihlová struktura a okna seskupená do pásů umocňovaly expresivní ráz výškové budovy.

Nakonec realizovala stavební firma Alexandra Feiglera a místní pobočka vídeňské stavební společnosti Pittel & Brausewetter návrh, který charakterizuje zdrženlivá puristická střídmost. Postavili věžák, který měl na svou dobu neuvěřitelných jedenáct pater, vyzývavě stojící na pevných sloupech.

Dispoziční řešení

Pro přízemí domu je charakteristické moderní podloubí a zakřivená pasáž se vstupy do menších provozů a řeznictví, které je nedílnou součástí budovy dodnes. Vzdušnosti a odlehčenosti parteru dosáhli architekti navržením velkých okenních otvorů. V prvním patře byly kanceláře a kavárna Grand, která byla centrem bratislavské bohémy. V horních podlažích je 64 dvou- a třípokojových bytů. Vybavenost domu je na vysoké technické úrovni.

Konstrukční řešení

Konstrukci tvoří železobetonový skelet, po páté patro osmiosý, výše čtyřosý. Hladkou omítku fasády doplňují lizény procházející od opěrných sloupů v parteru přes celý objekt až nad úroveň střechy, kde vytvářejí rámy, které nahradily horizontální zábradlí střešní terasy. Tak vznikla střešní nástavba, na kterou byl umístěn stožár a nápis R. Manderla. Fasádu dotvářejí jednoduchá trojdílná okna, na které autor použil „termolux“. Konstrukce výkladů je z nerezu a soklová zídka ze švédské žuly.

Urbanistický koncept

I přes svou střídmost vzbudil tento „mrakodrap předsunutý nad ulici náměstí“[1] (jak dům nazval básník Štefan Žáry) v době svého vzniku bouřlivé reakce a pozornost občanů, městských úředníků a intelektuálů, neboť vysunutá vysoká hmota zasahuje do prostoru nejfrekventovanější křižovatky náměstí. Zastupitelstvo i proti usnesení regulační komise stavebníkovi povolilo překročit stavební čáru, což způsobilo, že budova nepříznivě zasáhla do možností urbanistického řešení exponovaného místa v centru Bratislavy. Zatímco jedni vyjadřovali odpor vůči spekulačnímu zneužívání parcely a drzému podnikatelskému záměru, druzí jásali nad velkoměstským vzhledem domu.

Obchodní a obytný dům Manderla s výškou 45 m[2] byl v době svého vzniku nejvyšší v Československé republice. Tato první výšková budovu v Bratislavě i na Slovensku je někdy nesprávně označována za první mrakodrap na Slovensku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Obchodný a obytný dom Manderla na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Salner, P.: Taká bola Bratislava. Bratislava, Veda 1991. 199 s., tu s. 113.
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.tvojepeniaze.sk [online]. [cit. 2014-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-20. 

Literatura

  • Dulla, Matúš: Slovenská architektúra od Jurkoviča po dnešok. Bratislava: Perfect, 2007. s. 43.
  • Dulla, M. a kolektív: Majstri architektúry. Bratislava: Perfekt, 2005. s. 60 – 61.
  • Dulla, M. – Moravčíková, H.: Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2002. s. 84, 172, 379 – 380.
  • Foltyn, L.: Slovenská architektúra a česká avantgarda 1918 – 1939. Bratislava: SAS, 1993. s. 153, 194.
  • Kusý, M.: Architektúra na Slovensku 1918 – 1945. Bratislava: Pallas, 1971.
  • Moravčíková, H.: Tradície a novátorstvo v architektonickom diele Christiana Ludwiga. Architektúra & Urbanizmus 31, 1997, č.4, s. 197 – 198.
  • Šlachta, Š. – Dorotjaková, I.: Sprievodca po architektúre Bratislavy 1918 – 1950. Bratislava: Meritum, 1996. s. 6.

Externí odkazy

Zdroj