Kostel svatého Bartoloměje (Hrádek nad Nisou)

Kostel svatého Bartoloměje
v Hrádku nad Nisou
Vstup do kostela sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou
Vstup do kostela sv. Bartoloměje
v Hrádku nad Nisou
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
okres Liberec
Obec Hrádek nad Nisou
Souřadnice 50°51′15,31″ s. š., 14°50′41,74″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát liberecký
Farnost Hrádek nad Nisou
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost Hrádek nad Nisou
Zasvěcení Bartoloměj
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1466–1764
Specifikace
Délka 44 metrů
Šířka 25 metrů
Umístění oltáře na východ
Stavební materiál kámen, zdivo
Další informace
Adresa farní úřad: Liberecká 76
Hrádek nad Nisou
Oficiální web stránky farnosti
Kód památky 16191/5-4303 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje v Hrádku nad Nisou v okrese Liberec je původně gotická sakrální stavba, znovu postavená v 2. polovině 15. století, později renesančně a barokně přestavěná. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Kostel z boku

Kostel je poprvé připomínám v roce 1288. Tento gotický kostel byl za husitských válek zbořen a na jeho místě byl postaven roku 1466 nový, který byl v roce 1586 renesančně přestavěn jako obdélná prostá stavba. K další přestavbě došlo v letech 1670-1673, kdy byla přistavěna věž, a v roce 1724 příčná loď a presbytář. Nakonec došlo ke zbarokizování stavby, kdy kostel byl scelen zevně i uvnitř, a sklenut podle návrhu J.J. Kunze z Liberce v roce 1763. Práce byly dokončeny v roce 1764 a stavba získala barokní vzhled.

V 90. letech 20. století byl kostel důkladně opraven. Věž byla osazena zvonem z roku 1575, který byl původně zavěšený v kostele Navštívení Panny Marie v Horním Vítkově.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou.

Architektura

Jedná se o barokní obdélný kostel s příčnou lodí a pravoúhlým presbytářem, u kterého je na jižní straně sakristie a oratoř. Na západní straně se nachází hranolová, dvoupatrová věž s cibulí. Na věži je znak Trauttmannsdortů z roku 1651. Vnějšek kostela je hladký. Vnitřek je sálová, sklenutý plackami na mohutně nakupených pilastrech, mezi kterými jsou v lodi kostela mělké kaple a tribuny. Zábradlí tribun je opatřeno sochami: u kruchty jsou sochy sv. Petra a Pavla, sv. Anny a sv. Ludmily. V příčné lodi jsou sochy sv. Norberta a sv. Vojtěcha. Strop je zdoben malbami zobrazující čtyři legendy: o sv. Bartoloměji – v lodi a presbytáři, dále Svatba v Káni a Útěk do Egypta, která se nachází v příčné lodi. Pocházejí z roku 1766 a jejich autorem je J.V. Spitzer.

Vybavení

Presbytář kostela

Kostel má bohaté rokokové zařízení. Hlavní oltář je rámový z let 1772-1776. Je doplněn sochami andělů, Immaculaty, sv. Petra a Pavla od J. Hájka z Mnichova Hradiště a oltářním obrazem sv. Bartoloměje namalovým před rokem 1768, který je dílem Ignatze Raaba. V příčné lodi se nacházejí dva protějškové boční oltáře, které jsou panelové a pilastrové, obratně včleněné do architektury. Vlevo je oltář Smrti sv. Josefa s obrazem od I. Raaba z roku 1777, a se sochami sv. Michala, sv. Jáchyma a sv. Anny. Vpravo je oltář sv. Anny s obrazem světice od F. Knirsche a se sochami sv. Jana Křtitele, sv. Zachariáše a sv. Alžběty. Na triumfálním oblouku se nachází baldachýnový oltářík sv. Jana Nepomuckého s vyobrazením světce od J.V. Spitzera a anonymním obrazem Piety. Zpovědnice jsou rokokové, vestavěné do zdi ramen příčné lodi. Mají bohatou řezbu, podobnou jaká se nachází v kostele sv. Kříže v Liberci. Doplněny jsou o reliéfy sv. Maří z Magdalény a biblický Návrat marnotratného syna, a plastiky krále Davida a proroka.

Varhany jsou barokní s akantovými křídly a andílky z let 1714-1715. Byly získány z kostela sv. Mikuláše v Praze v roce 1788. Křtitelnice z roku 1760 je dřevěná, vyřezávaná, s andílky a skupinou osob Křtu v Jordánu. Osm oválných obrazů poprsí církevních otců pochází od J.V. Spitzera z období kolem roku 1760. Obraz Snímání z kříže z roku 1863 pochází od V. Schwarze. Z 2. poloviny 19. století od drážďanského sochaře F. Schwarze pocházejí dvě mramorové sochy: Krista a Madony. Na oratoři se nachází epitaf Bedřicha Nostice z roku 1655 s obrazem Zvěstování a Kalvárie a rodiny zesnulého na dolní části torzálního sloupového rámu.

Okolí kostela

Fara v Hrádku nad Nisou

Vedle věže v úmrlčí kapli se nacházejí dvě raně barokní sousoší Kalvárie z roku 1656. Kostel obklopuje bývalý hřbitov zrušený v roce 1869, na kterém se nachází řada náhrobníků z 16.–19. století. Na vstupních pilířích hřbitova jsou sochy sv. Josefa a sv. Michala. Jedná se o rokokové dílo z roku 1759. Před kostelní věží jsou barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele z roku 1708. Ve zdi kostela je vestavěno 14 kapliček křížové cesty z letech 1767-1768 s poškozenými obrazy. Mezi nimi se nachází 12 náhrobníků figurální práce v edikulách představující vývoj funerální plastiky od raně barokního období, zastoupené náhrobkem dítěte s Andělem strážným z roku 1638, až po klasicistní náhrobek č. 2 Kaj. Schuberta z roku 1822, snad dílo F. Pettricha. Ke hřbitovu přilehlá fara, která je empírová, jednopatrová s mansardou. Má hladkou fasádu, postavená byla v roce 1804. Projekt fary vypracoval inž. Otto, stavitelem byl J. Anders.

  • Sochy před kostelem
  • Sv. Jan Nepomucký
    Sv. Jan Nepomucký
  • sv. Jan Křtitel
    sv. Jan Křtitel
  • Sv. Josef
    Sv. Josef
  • Sv. Michael Archanděl
    Sv. Michael Archanděl

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-19]. Identifikátor záznamu 126726 : Kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj