Alžběta (matka Jana Křtitele)

Alžběta
Svatá; Alžběta
Osobní údaje
Datum narození	1. století př. n. l.
Místo narození	Hebron
Datum úmrtí	1. století
Choť	Zachariáš
Potomci	Jan Křtitel
Svatořečení
Svátek	5. listopad - římskokatolická církev; 5. září - pravoslaví, anglikáni, lutheráni
Uctívána církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; lutheráni
Patronka	těhotných žen
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Alžběta (hebrejsky אֱלִישֶׁבַע / אֱלִישָׁבַע, standardní hebrejština Elišévaʿ / Elišávaʿ, tiberská hebrejština ʾĔlîšéḇaʿ / ʾĔlîšāḇaʿ; arabsky: إشاع) byla podle Nového zákona a Koránu matkou sv. Jana Křtitele a manželkou kněze sv. Zachariáše.

Příbuzenský vztah k Marii

V Lukášově evangeliu je popisována jako příbuzná Marie.^[1] Použité řecké slovo συγγενίς může odkazovat k různým příbuzenským vztahům. Podle anglické Catholic Encyclopedia je jejich vztah popsán svatým Hippolytem (asi 170 – 236), který je považuje za sestřenice. Matku Alžběty a matku Marie považuje za sestry. Matka Marie je známa i z apokryfních textů. Některé překlady tohoto verše uvádějí jejich příbuzenství obecně, jiné je označují rovnou za sestřenice.

Alžběta v Bibli

Podle Lukášova evangelia Alžběta pocházela z kněžského rodu Áronovců. Její manžel Zachariáš byl jedním z kněží pověřených chrámovou službou.^[2] Oba byli „upřímně zbožní lidé“, ale byli již starší a bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.^[3] Poté při vykonávání obřadu Zachariáše navštívil anděl Gabriel a oznámil mu, že jeho žena Alžběta porodí syna, který „bude velikým před Pánem“.^[4] Těhotnou Alžbětu navštěvuje poté její příbuzná Maria, která měla v lůně Ježíše:

„	Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým a zvolala velikým hlasem: ‚Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla ...‘	“
— Lk 1, 41 (Kral, ČEP)

Na jiném místě než v Lukášově evangeliu není již Alžběta v Novém zákoně jmenována. Zmiňují se o ní ještě některé apokryfy, zejména Protoevangelium Jakubovo, které líčí narození jejího syna a následnou vraždu jejího manžela.