Katovické vojvodství (1975–1998)

Katovické vojvodství
znak
Geografie
Hlavní město	Katovice
Souřadnice	50°15′20″ s. š., 19°1′13″ v. d.
Rozloha	6 650 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 894 900 (1998)
Hustota zalidnění	585,7 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Polsko Polsko
Vznik	1975
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katovické vojvodství bylo vojvodství v Polsku, jedno ze 49 vojvodství existujících v letech 1975-1998. Jeho velikost činila 6650 km² (20. v Polsku), počet obyvatel v roce 1998 3 894 900 obyvatel. V roce 1998 se dělilo na 43 měst a 46 obcí. Sousedilo s 5 vojvodstvími: na západě s Opolským vojvodstvím, na severu s Čenstochovským vojvodstvím, na východě Kieleckým a Krakovským vojvodstvím a na jihu s Bílským vojvodstvím. Jihozápadní hranicí tvořila státní hranice Čеskoslovenskem, od 1. ledna 1993 s Českou republikou.

Historie

V roce 1975, v důsledku správní reformy v zemi, v severní části katovického vojvodství bylo vytvořeno  čenstochovské vojvodství, v jižní – bílské, dále k vojvodství byly připojeny z opolského vojvodství území okresu Ratiboř, a z krakovského vojvodství – pás území okresů od Brzeszcz po Pilicy (včetně s Jaworznem, Olkuszem a Chrzanowem). Katovické vojvodství mělo rozlohu 6650 km². Na státních poznávacích značkách vojvodství byly registrační značky KA, KT (od roku 1976), KB, KC, KD (od roku 1980) a KX (od 1993).

V roce 1999 bylo opět změněno administrativní dělení Polska. Téměř celé katovické vojvodství (87,65% – 5828,15 km²) se stalo součástí Slezského vojvodství, s výjimkou území současných okresů Olkusk a Chanów a gminy Brzeszcze v okrese Osvětim (12,35% – 821,85 km²), které se staly součástí Malopolského vojvodství.

Okresní Střediska

• Okresní správa Będzin pro gminy: Bobrowniki a Psary a města: Będzin, Czeladź, Dąbrowa Górnicza, Sosnowiec a Vojkovice
• Okresní správa Chrzanów pro gminy: Babice, Chrzanów, Libiąż a Trzebinia a město Jaworzno
• Okresní správa Gliwice pro gminy: Gierałtowice, Ornontowice, Pilchowice, Rudziniec, Sośnicowice, Toszek a Wielowieś a města: Gliwice, Knurów, Pyskowice a Zabrze
• Okresní správa Katovice pro gminy Chełm Śląski a města: Bytom, Chorzów, Imielin, Katovice, Mysłowice, Ruda Śląska, Siemianowice Śląskie a Świętochłowice
• Okresní správa Olkusz pro gminy: Bolesław, Klucze, Olkusz a Wolbrom a města Bukowno a Sławków
• Okresní správa Pszczyna pro gminy: Bestwina, Brzeszcze, Czechowice-Dziedzice, Goczałkowice-Zdrój, Miedźna, Pawłowice, Pszczyna a Suszec
• Okresní správa v Raciboř pro gminy: Krzanowice, Krzyżanowice, Kuźnia Raciborska, Nędza, Pietrowice Wielkie a Rudnik, a město Ratiboř
• Okresní správa Rybnik pro gminy: Czerwionka-Leszczyny, Gaszowice, Jejkowice, Kornowac, Lyski a Świerklany a města Rybnik a Żory
• Okresní správa Tarnovskie Góry pro gminy: Krupski Młyn, Świerklaniec, Tąpkowice, Tworóg a Zbrosławice a města: Miasteczko Śląskie, Piekary Śląskie a Tarnowskie Góry
• Okresní správa Tychy pro gminy: Bojszowy, Kobiór a Wyry a města: Bieruń, Lędziny, Łaziska Górne, Mikołów, Orzesze a Tychy
• Okresní správa Wodzisław Śląski pro gminy: Godów, Gorzyce, Lubomia, Marklowice, Mszana a Zebrzydowice a města: Jastrzębie-Zdrój, Pszów, Radlin, Rydułtowy a Wodzisław Śląski
• Okresní správa Zawierc pro gminy: Łazy, Mierzęcice, Ogrodzieniec, Pilica, Siewierz a Żarnowiec a města Poręba a Zawiercie

Největší města

Počet obyvatel k 31.12.1976[1] Katowice – 348 908 Bytom – 236 085 Zabrze – 204 163 Gliwice – 200 261 Sosnowiec – 197 920 Chorzów – 156 472 Ruda Śląska – 152 196 Tychy – 139 684 Wodzisław Śląski – 103 945 Rybnik – 103 546 Jastrzębie-Zdrój – 96 159 Dąbrowa Górnicza – 81 130 Jaworzno – 75 465 Siemianowice Śląskie – 72 964 Mysłowice – 63 934 Piekary Śląskie – 62 966 Tarnowskie Góry – 62 826 Będzin – 60 130 Świętochłowice – 57 769 Zawiercie – 51 895 Racibórz – 46 165 Pszczyna – 36 948 Knurów – 36 479 Czeladź – 34 733 Chrzanów – 33 455 Mikołów – 30 595 Czechowice-Dziedzice – 29 278 Żory – 28 834 Olkusz – 23 769 Pyskowice – 23 197 Leszczyny – 22 123 Ząbkowice – 20 897 Trzebinia – 20 566 Łaziska Górne – 19 276 Orzesze – 17 463 Libiąż – 12 832 Brzeszcze – 11 541 Wojkowice – 9 867 Wolbrom – 7 789 Bukowno – 7 078 Łazy – 6 851 Jeleń – 6 766 Sławków – 6 176

Počet obyvatel k 31.12.1998[2] Katowice – 345 934 Sosnowiec – 244 102 Gliwice – 212 164 Bytom – 205 560 Zabrze – 200 177 Ruda Śląska – 159 665 Rybnik – 144 582 Tychy – 133 178 Dąbrowa Górnicza – 131 037 Chorzów – 121 708 Jastrzębie-Zdrój – 102 294 Jaworzno – 97 929 Mysłowice – 79 458 Siemianowice Śląskie – 77 254 Żory – 66 209 Tarnowskie Góry – 66 137 Piekary Śląskie – 65 991 Racibórz – 64 273 Będzin – 60 624 Świętochłowice – 59 249 Zawiercie – 55 582 Wodzisław Śląski – 49 661 Knurów – 43 332 Chrzanów – 41 894 Olkusz – 40 023 Mikołów – 39 191 Czeladź – 35 888 Czechowice-Dziedzice – 35 731 Czerwionka-Leszczyny – 30 343 Pszczyna – 26 723 Rydułtowy – 23 778 Łaziska Górne – 22 906 Bieruń – 21 988 Pyskowice – 21 764 Trzebinia – 19 877 Orzesze – 18 931 Radlin – 18 555 Radzionków – 18 280 Libiąż – 18 053 Lędziny – 17 804 Pszów – 15 125 Brzeszcze – 12 441 Bukowno – 10 521 Wojkowice – 10 067

Počet obyvatel v letech

• 1975 – 3 487 900
• 1980 – 3 733 900
• 1985 – 3 916 400
• 1990 – 3 988 800
• 1995 – 3 924 800
• 1998 – 3 894 900

Wojvodové

Vojvodové:^[3]

• Stanisław Kiermaszek (1975-1978)
• Zdzisław Legomski (1978-1980)
• Henryk Lichoś (1980-1981)
• Roman Paszkowski (1981-1985)
• Tadeusz Wnuk (1985-1990)
• Wojciech Czech (1990-1994)
• Eugeniusz Ciszak (1994-1997)
• Marek Kempski (1997-1998)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Województwo katowickie (1975–1998) na polské Wikipedii.

Zdroj