Tarnowskie Góry

Tarnovské Hory
Tarnowskie Góry
Historické centrum Tarnovských Hor
Historické centrum Tarnovských Hor
Tarnovské Hory – znak
znak
Tarnovské Hory – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 50°27′ s. š., 18°51′ v. d.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezské
Okres Tarnovské Hory
Gmina městská gmina
Tarnovské Hory
Tarnovské Hory
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 83,47 km²
Počet obyvatel 61 422[1]
Hustota zalidnění 735,85 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané a další
Náboženské složení římští katolíci, luteráni a další
Světové dědictví UNESCO
Název lokality Olověné, stříbrné a zinkové doly v Tarnovských Horách a jejich vodohospodářský systém
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iv
Odkaz 1539 (anglicky)
Zařazení 2017 (41. zasedání)
Správa
Starosta Arkadiusz Czech
Vznik 1562
Oficiální web www.tarnowskiegory.pl
Telefonní předvolba +48 32
PSČ 42-600, 42-603 až 42-606, 42-609, 42-612, 42-680
Označení vozidel STA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tarnovské Hory[2][3][4], dříve též Tarnovice[5][3] (polsky Tarnowskie Góry link=Média: [[[Média:|tarˈnɔfskʲɛ ˈɡurɨ]]]IPA, německy Tarnowitz) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu. Leží na historickém území Horního Slezska v severní části katovické konurbace. V červnu 2019 zde žilo 61 422 osob.[1] Tarnovské Hory patří k oblasti s vysokým podílem slezské národnosti – při posledním sčítání lidu se takto označilo 32,7 % obyvatel tarnohorského okresu,[6] ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 83,4 % obyvatel okresu se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).[zdroj?]

Dějiny a pamětihodnosti

Tarnovské hory jsou bývalé svobodné horní město založené v 16. století. Horní právo dostalo v roce 1526 od Jana II. Opolského. S dobýváním rud stříbra, zinku a olova je spjata značná část historie města a je od něj odvozeno i jméno města. Zdejší doly patřily v minulosti k největším těžebním oblastem ve střední Evropě. Důmyslný podzemní systém šachet, štol, galerií a jejich odvodňovací systém jsou natolik jedinečné, že nejvýznamnější stavby těžebního komplexu byly v roce 2017 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Většina chráněných prvků se rozkládá v podzemí, na povrchu se nachází např. pozůstatky čerpacích stanic z 19. století, které svědčí o více než třísetleté hornické historii města. Vyčerpaná voda byla následně využívaná pro zásobování zdejšího průmyslu. Také zde byl 19. ledna 1788 uveden do provozu první parní stroj na území Pruského království (v rámci pevninské Evropy se jednalo už o třetí), který poháněl odvodnění rudných závodů.

Městská část Repty je proslulá Hornoslezským rehabilitačním centrem vybudovaným v 60. letech 20. století v prostředí bývalého zámeckého parku rodiny Henckel von Donnersmarck (novorenesanční zámek byl vypálen sovětskou armádou na konci druhé světové války a následně zbourán polskou komunistickou správou města jakožto „buržoázní“ a „německá“ památka).

Geologie a geografie

Nejvyšším geografickým bodem města je Sucha Góra s nadmořskou výškou 352 m. Město se nachází v hrástu Garb Tarnogórski, který je součástí vysočiny Wyżyna Śląska (Slezská vysočina). Významné jsou výše uvedené těžby rud a kamene.

Doprava

Tarnovské Hory jsou též významné železniční dopravou. Prochází tudy tzv. Uhelná magistrála, hlavní spojnice Horního Slezska a Baltu, od níž odbočuje trať místního významu do Opolí. Nachází se zde největší polské seřaďovací nádraží. Turistickou atrakcí představuje úzkorozchodná trať Bytom – Tarnovské Hory – Miasteczko Śląskie, jeden ze dvou pozůstatků kdysi rozvětvené sítě hornoslezských úzkorozchodek (Oberschlesische Schmalspurbahnen).

Rodáci

V Tarnovských Horách se narodil Carl Wernicke – německý neurolog a psychiatr, který objevil v lidském mozku tzv. Wernickeovou oblast spoluzodpovědnou za vývoj řeči.

Partnerská města

Galerie

  • Post-těžební krajina v Tarnovských Horách
    Post-těžební krajina v Tarnovských Horách
  • Portál a ústí štoly „Gotthelf“
    Portál a ústí štoly „Gotthelf“
  • Štola „Tiefer-Friedrichstollen“, šachta Eva
    Štola „Tiefer-Friedrichstollen“, šachta Eva
  • Štola „Tiefer-Friedrichstollen“, šachta № 5 („Adam“)
    Štola „Tiefer-Friedrichstollen“, šachta № 5 („Adam“)
  • Štola „Tiefer-Friedrichstollen“, turistická cesta známá jako „Štola černého pstruha“
    Štola „Tiefer-Friedrichstollen“, turistická cesta známá jako „Štola černého pstruha“

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Statistické údaje GUS k 30.6.2019
  2. ↑ Czech Centres: Směrem k cizímu - české dny v Tarnovských Horách. www.czechcentres.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-01. 
  3. ↑ a b Ottův slovník naučný, 25. T-Tzschirner, s. 102
  4. ↑ Radiožurnál: Stříbrný důl v polských Tarnovských Horách je zatopený pitnou vodou. Staletý systém odvodnění ocenilo i UNESCO, 29.11.2017
  5. ↑ KREJČÍ, Jan. Přehled geologicko-orografický zemí českoslovanských. Časopis Musea království Českého. 1876, roč. 50, čís. 3, s. 434. Dostupné online. 
  6. ↑ Spolek osob slezské národnosti: Slezská národnost v okresech podle GUS, 26.7.2013

Externí odkazy

Zdroj