Siemianowice Śląskie

Siemianowice Śląskie
Siemianowická radnice
Siemianowická radnice
Siemianowice Śląskie – znak
znak
Siemianowice Śląskie – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 260 až 295 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezské
Okres městský okres
Administrativní dělení 5 městských částí
Siemianowice Śląskie
Siemianowice Śląskie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 25,5 km²
Počet obyvatel 66 841[1]
Hustota zalidnění 2621,2 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složení římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta Rafał Piech
Vznik 1923 / 1934
Oficiální web www.siemianowice.pl
Telefonní předvolba +48 32
PSČ 41-100, 41-103, 41-106
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siemianowice Śląskie (výslovnost [ɕɛmʲanɔˈvʲit͡sɛ ˈɕlɔ̃skʲɛ]IPA, slezsky Siymianowicy / Śymjanowicy [ɕɨmʲanoˈvʲit͡se], německy Siemianowitz, Laurahütte) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na historickém území Horního Slezska severně od Katovic a jsou součástí dvoumilionové katovické konurbace. V samotných Siemianowicích žilo ke konci roku 2019 66 841 osob. Při posledním sčítání lidu (2011) se 29,7 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti,[2] ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 84,4 % obyvatel Siemianowice Śląskie se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).[zdroj?]

Původní Siemianowice byly rybářskou vesnicí na okraji Bytomského knížectví, první písemná zmínka pochází z roku 1451. V roce 1836 zprovoznil Hugo Henckel von Donnersmarck jižně od vsi železárny Laurahütte, kolem nichž časem vyrostla stejnojmenná dělnická kolonie. Po rozdělení Horního Slezska roku 1922 připadly Siemianowice a Lauřina Huť Polsku a byly spojené do jedné obce, která získala městská práva v roce 1932. Po druhé světové válce se městskými částmi staly Bańgów, Bytków, Michałkowice a Przełajka.

Siemianowice jsou proslulé zejména Specializovaným centrem pro léčbu popálenin (Centrum Leczenia Oparzeń), a také Vojenskými strojírenskými závody (Wojskowe Zakłady Mechaniczne), které byly roku 2014 přejmenovány na ROSOMAK SA podle své vlajkové lodi – obrněných bojových vozidel pěchoty Rosomak. Areál bývalé Laurahütte – za socialismu Huta Jedność (Huť Jednota) – zaniklé v roce 2003 představuje v současnosti obří brownfield.

Reference

Externí odkazy

Zdroj