Sosnovec

Sosnovec Sosnowiec
Hrad Sielecki, Sosnowiec Główny, centru města, Pravoslavný kostel svaté naděje Luba a jejich matky Žofie, Żyleta, Egzotarium, Palác Oskara Schöna, Lidový dům, Mediální knihovna Zagłębie, budova bývalého pivovaru Sielecki, Palác Ernsta Schöna, radnice
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°17′ s. š., 19°8′ v. d.
Nadmořská výška	250 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Slezské
Sosnovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	91,16 km²
Počet obyvatel	189 178 (2022)
Správa
Status	město
prezydent	Arkadiusz Chęciński
Vznik	1902
Oficiální web	www.sosnowiec.pl
Adresa obecního úřadu	Aleja Zwycięstwa 20 41-200 Sosnowiec
Telefonní předvolba	+48 32
PSČ	41-200 až 41-225
Označení vozidel	SO
0943428	SIMC
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sosnovec (polsky Sosnowiec, výslovnost [sɔsˈnɔvʲɛt​͡s]IPA, německy Sosnowitz) je město s okresním právem v Polsku, ve Slezském vojvodství. Nachází se na Slezské vrchovině, která je součástí Slezsko-krakovské vrchoviny, na řekách Czarna Przemsza a Biała Przemsza a jejich přítocích Brynica a Bobrek. Nachází se v centrální části hornoslezského průmyslového okresu. Z hlediska počtu obyvatel je největším městem v Dąbrowské pánvi. Podle údajů ČSÚ mělo město k 1. lednu 2023 189 178 obyvatel^[1].

Jméno města pochází od sosnových lesů, které se zde rozkládaly před rokem 1830. Původní název zněl Sosnowice. Nejstarší známá zmínka o osadě na území dnešního Sosnovce pochází zřejmě z roku 1123. Městská práva obdržela na krátkou dobu dnešní čtvrť Modrzejów a v roce 1902 Sosnowiec, což byl první případ přiznání městských práv v tzv. Polském království za vlády carského Ruska po lednovém povstání (1863-1864). V době získání městský práv měla „vesnice“ Sosnovec 61 tisíc obyvatel.

Přelomem v rozvoji města se stala výstavba železniční stanice na trase Varšava-Vídeň (nádraží z roku 1859) a rozvoj těžkého průmyslu (doly, hutě).

• Hrad Sielecki v části Sielec
• Zámek Mieroszewski v části Zagórze
• Dietlův palác v části Pogoń
• Zámek Schön s parkem a palácovým komplexem ve čtvrti Środula
• Palác Schöna na ulici 1. Máje
• Vilimův palác ve čtvrti Środula
• Lidový dům ve zakopanském stylu v části Ostrowy Górnicze
• Kostel svatého Joachima v části Zagórze
• Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
• Evangelicko-augsburský kostel sv. Jana evangelisty v části Pogoń
• Katedrální kostel Nanebevzetí Panny Marie v části Střed
• Park Sielecki v městské části Sielec – zámecký park
• Komplex parků a zámků Schön – park ve čtvrti Środula
• Dietl Park (dříve Żeromski Park) – zámecký park v části Pogoń^[2]

• Zagłębie Sosnowiec – fotbalový klub^[3]
• Zagłębie Sosnowiec – hokejový klub, pětinásobný mistr polské ligy^[4]

• Edward Gierek (1913–2001), vrcholný polský politik, tajemník PSDS^[5]
• Władysław Szpilman (1911–2000), polský klavírista a hudební skladatel^[6]
• Paula Kaniová (* 1992), profesionální polská tenistka^[7]

• Les Mureaux, Francie
• Sučava, Rumunsko
• Roubaix, Francie
• Komárom, Maďarsko
• Casablanca, Maroko

• 
  Palác Schöna
• 
  Pravoslavný kostel
• 
  Sielecký zámek ve čtvrti Sielec
• 
  Modernistická budova radnice
• 
  Centrum ekologické výchovy Egzotarium
• 
  Katolický kostel sv. Joachim
• 
  Katolický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
• 
  Budova nádraží Sosnowiec Główny

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Historia Sosnowca na polské Wikipedii a Sosnowiec na polské Wikipedii.

• Sosnowiec : zagłębie możliwości. Tekst UM w Sosnowcu, foto Piotr Komander. Bydgoszcz : Unigraf, 2006. 107 s. ISBN 83-88474-86-3

• Balaton (Sosnowiec)
• Trojmezí tří císařů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sosnovec na Wikimedia Commons
• (polsky) wikiZaglebie

Zdroj