Brynica
| Brynica | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 54,9 km km |
| Plocha povodí | 482,7 km² |
| Průměrný průtok | 3,7 m³/s m³/s |
| Pramen | |
| Mysłów (u Průgu Woźnického) | |
| Ústí | |
| Černá Przemsza | |
| Úmoří, povodí | |
| 483 km² | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brynica (německy Brinitz) je řeka ve Slezském vojvodství v Polsku. Má délku 54,9 km, pramení v obci Mysłów u Průgu Woźnického ve výšce přibližně 350 m n. m. a povodí řeky zabírá plochu 483 km².[1][2] Řeka je hlavním přítokem Černé Przemszy.
Průběh řeky
Řeka protéká výhradně Slezským vojvodstvím. Její prameny se nacházejí v obci Mysłów, u Průgu Woźnického. Protéká obcemi: Koziegłowy, Siewierz, Mierzęcice, Miasteczko Śląskie, Świerklaniec, Bobrowniki, Piekary Śląskie, Siemianowice Śląskie, Czeladź, Sosnowiec, Katowice a Mysłowice.[3][4] Řeka ústí do Černé Przemszy nedaleko Mysłowic, na hranici se Sosnowcem, a nese průměrný průtok 3,7 m³/s.[5]
Přítoky
Mezi přítoky Brynice patří potok Czeczówka, potok Jaworznik, Rów Michałkowický, potok Ożarowický, potok Rawa, druhý Rów, potok Szarlejka, Rów Śmiłowského, Rów Świerklanecký, potok Trzonia, potok Wielonka a Rów Východní.[1]
Historický význam
Brynica historicky sloužila jako hranice mezi Slezskem a Malopolskem.[6] V roce 1443 vymezovala hranici mezi knížectvím Siewierz, které bylo zakoupeno krakovským biskupem Zbigniewem Oleśnickým, a Těšínským knížectvím, patřícím k Českému království. Během slezských válek (1740–1763) určoval tok Brynice státní hranici mezi Pruským královstvím a knížectvím Siewierz, které bylo v roce 1790 začleněno do Polsko-litevské unie, později tvořilo součást Varšavského knížectví (1807–1815) a poté bylo po Vídeňském kongresu v roce 1815 anektováno Ruským impériem. V letech 1918–1922 sloužila jako část polsko-německé hranice. Po hornoslezských povstáních, dne 20. června 1922, podle ustanovení Ženevské konvence o Horním Slezsku ze dne 15. května 1922, polské jednotky pod velením generála Stanisława Szeptyckého překročily most přes Brynici mezi Szopienice a Sosnowiec, čímž převzaly východní část Horního Slezska pod polskou správu. Jeden z povstalců, Janusz Howaniec, symbolicky zlomil řetězy podrobení – tento okamžik je připomínán pamětní deskou.[7][8]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brynica na anglické Wikipedii.
- ↑ a b www.gov.pl [online]. Commission for the Standardization of Geographical Names Outside the Republic of Poland [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Chybí název periodika! PWN Encyclopedia. 3881301. (polsky)
- ↑ mapy.geoportal.gov.pl [online]. Hlavní úřad geodézie a kartografie [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ BYSTRZANOWSKI, Łukasz; KUBICZEK, Katarzyna; ZASTRZEŻYŃSKÁ, Justyna; JARUSZOWIEC, Mateusz. www.bip.ozarowice.pl [online]. 2016. Dostupné online. (polsky)
- ↑ JASTRZĄB, Małgorzata. www.sbc.org.pl [online]. www.sbc.org.pl, 1997 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. ISSN 1426-3858. (polsky)
- ↑ KANTOR-MIRSKI, Marian. www.sbc.org.pl [online]. 1931 [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Na trase Balkan Ekspresu, tisk: Školní dílna Týmu polytechnických škol, ISBN 978-83-907011-6-5
- ↑ dzieje.pl [online]. dzieje.pl [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brynica na Wikimedia Commons
