Jastrzębie-Zdrój

Jastrzębie-Zdrój
Lázeňská čtvrť
Lázeňská čtvrť
Jastrzębie-Zdrój – znak
znak
Jastrzębie-Zdrój – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 49°57′ s. š., 18°35′ v. d.
Nadmořská výška 259 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezské
Okres městský okres
Administrativní dělení 6 starostenství a 15 sídlišť
Jastrzębie-Zdrój
Jastrzębie-Zdrój
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 85,3 km²
Počet obyvatel 85 050 (2021)[1]
Hustota zalidnění 996,7 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Správa
Status městský okres
Starosta Anna Hetman
Oficiální web www.jastrzebie.pl
Telefonní předvolba 32
PSČ 44-330 — 44-338
Označení vozidel SJZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jastrzębie-Zdrój (výslovnost [jasˈtʂɛ̃bʲɛ ˈzdruj]IPA, slezsky Jastrzymbie-Zdrōj / Jastrzymbje-Zdrůj [jaʃˈtʃɨmbʲe ˈzdruj], německy Bad Königsdorff-Jastrzemb, česky Lázně Jestřebí) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží přímo u českých hranic na historickém území Horního Slezska a je druhým největším městem Rybníckého uhelného okruhu. Žije zde přibližně 85 tisíc[1] obyvatel. V roce 2015 zde žilo 90 283 obyvatel.[2][3]

Dějiny

Město Jastrzębie-Zdrój v současné podobě vzniklo až ve druhé polovině 20. století. Jeho základem je dávná vesnice Jastrzębie Dolne (Nieder Jastrzemb), poprvé zmiňovaná v roce 1376, která patřila zpočátku ratibořskému knížectví a pak mezi lety 1502 až 1809 vladislavskému stavovskému panství.

Roku 1859 zde byly při hledání uhlí objeveny prameny léčivé jodobromové solanky. O dva roky později koupil vesnici hrabě Felix von Königsdorff, který začal s výstavbou prvních lázeňských objektů. Jastrzębie, přejmenované na Bad Königsdorff-Jastrzemb, se stalo ve druhé polovině 19. století jedním z hlavních lázeňských míst ve Slezsku. Další rozvoj obce souvisel se jménem Mikołaje Witczaka, majitele lázní v letech 1896–1918, a později jeho synů, Mikołaje a Józefa. V roce 1922 se Jastrzębie spolu s celým východním Horním Slezskem stalo součástí polského státu.

Novou kapitolu v dějinách otevírají 50. léta 20. století a objevení v okolí obce rozsáhlých ložisek černého uhlí. Výstavba prvního dolu – Jastrzębie – začala v roce 1956 a trvala pět let. V roce 1963 získalo Jastrzębie-Zdrój (oficiální název zavedený po roce 1945) městská práva. Východně od lázeňské čtvrti vznikl komplex panelových sídlišť podle návrhu architekta Zygmunta Winnického z roku 1961. Šlo o nové modelové socialistické město prohlášené dobovou propagandou za město mládí, práce a míru. Původní projekt nebyl však nikdy plně realizován, nebyla kromě jiného postavena futuristická centrální čtvrť s mrakodrapy a talířovitou budovou kulturního centra.

V roce 1972 došlo k připojení obce Jastrzębie Górne a následně v roce 1975 obcí Bzie, Borynia, Szeroka, Moszczenica a Ruptawa, čímž město získalo dnešní podobu. Počet obyvatel dosáhl na konci 70. let sto tisíc (nejvíce v roce 1991 – 104 594).

Důl Zofiówka (tehdy Manifest Lipcowy) se zapsal do dějin jako jedno z dějišť dělnických protestů v letech 1980 a 1981. 3. září 1980 byla podepsána dohoda mezi komunistickou vládou a místní Solidaritou známá pod názvem jastrzębská dohoda. Stávka o rok později, během válečného stavu, skončila násilnou pacifikací.

Lázeňský park Jastrzębie-Zdrój

Současnost

Rozvoj hornictví způsobil zánik solankových pramenů. Oficiální lázeňský status byl Jastrzębi odebrán v říjnu 2007 a zašlou slávu Bad Königsdorffu připomínají už jen architektonické památky dávné lázeňské čtvrti a slovo Zdrój (Lázně) v názvu města.

V současnosti hraje hlavní úlohu průmysl. Na území města se nacházejí tři fungující černouhelné doly – Jas-Mos (původní důl Jastrzębie, zprovozněný 1962), Borynia (1971) a Zofiówka (1969) – organizačně spojené v roce 2013 jako Důl Borynia-Zofiówka-Jastrzębie, a také část důlních polí dolu Pniówek (1974). Všechny patří společnosti Jastrzębska Spółka Węglowa (Jastrzębská uhelná společnost), jednomu ze tří největších (vedle Kompanie Węglowé a Katovického uhelného holdingu) uhelných podniků v Polsku. Ve městě byly také vytvořeny subzóny Katovické speciální ekonomické zóny. Míra nezaměstnanosti činila v červnu 2016 6,5 %.

Jastrzębie-Zdrój tvoří jako součást Rybníckého uhelného okruhu konurbaci s městy Rybníky (Rybnik), Vladislav (Wodzisław Śląski) a Žárov (Żory). Pokračováním této konurbace na české straně je ostravská aglomerace.

Západně od města probíhá dálnice A1 Sever–Jih, na niž navazuje česká dálnice D1. V roce 1997 byl zastaven provoz na železničních tratích do Vladislavi a Žibřidovic, o čtyři roky později pak na trati do Slezských Pavlovic – v současnosti je Jastrzębie největším městem ve střední Evropě bez železničního spojení.

Přestože se město nachází na pruské straně někdejší prusko-rakouské hranice, tedy mimo historické Těšínsko, patří k Euroregionu Těšínské Slezsko. Partnerskými městy Jastrzębie jsou mj. Havířov a Karviná.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-07]
  2. ↑ Jastrzębie-Zdrój (śląskie). Kapitola Prognozowana liczba mieszkańców. Polska w liczbach [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. (polsky) 
  3. ↑ demografia.stat.gov.pl [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj