Friedrich Mondel
| Friedrich svobodný pán von Mondel | |
|---|---|
 | |
| Generální pobočník císaře Františka Josefa | |
|
Ve funkci: 1874 – 1886 | |
| Předchůdce | August Bellegarde |
| Nástupce | Eduard Paar |
| Narození |
22. září 1821 Zámek Pichlarn |
| Úmrtí |
18. prosince 1886 (ve věku 65 let) Baden |
| Profese | důstojník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich svobodný pán von Mondel (22. září 1821, Pichlarn, Štýrsko – 18. prosince 1886, Baden, Dolní Rakousy) byl rakousko-uherský generál. V rakouské armádě sloužil od roku 1835, vyznamenal se během prusko-rakouské války. V roce 1869 byl povýšen na barona a v armádě nakonec dosáhl hodnosti c.k. polního zbrojmistra. V letech 1874–1886 zastával funkci generálního pobočníka císaře Františka Josefa.
Životopis
Narodil se na zámku Pichlarn ve Štýrsku, který byl krátce majetkem jeho otce c.k. hejtmana Josefa Mondela. Do rakouské armády vstoupil jako kadet v roce 1835, absolvoval vojenský výcvik ve Štýrském Hradci a v osmnácti letech byl již poručíkem. Byl vážně zraněn během tažení proti revoluci v Itálii (1848–1849). V hodnosti majora (1858) byl jmenován pobočníkem Františka Josefa během války se Sardinií (1859). V roce 1860 dosáhl hodnosti plukovníka, během prusko-rakouské války (1866) byl velitelem brigády, měl významný podíl na vítězné bitvě u Trutnova. Poté nadále postupoval v hodnostech, stal se c.k. generálmajorem (1867) a polním podmaršálem (1873). Závěr své kariéry strávil ve vlivné funkci císařského generálního pobočníka (1874–1886). V roce 1874 byl jmenován c.k. tajným radou a v armádě nakonec dosáhl hodnosti c.k. polního zbrojmistra (1881).[1]
V roce 1869 byl povýšen do stavu svobodných pánů, za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1880) a Řádu železné koruny I. třídy (1867). Během dlouholeté služby ve vysoké funkci v blízkosti císaře obdržel také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků. Byl nositelem velkokříže pruského Řádu červené orlice, italského Řádu sv. Mořice a Lazara, belgického Leopoldova řádu, španělského Řádu Karla III., švédského Řádu meče, japonského Řádu vycházejícího slunce, dále byl rytířem ruských řádů Sv. Anny a Alexandra Něvského, několik dalších řádů získal v různých německých zemích.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Služební postup Friedricha von Mondel in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918 ; Vídeň, 2006; s. 121 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats–Handbuch der Österreichisch-Ungarischen für 1882, Vídeň, 1882; s. 37, 70, 89 dostupné online
Externí odkazy
