František Nittinger

František Nittinger
František Nittinger
Narození	9. července 1768; Kirck; Svatá říše římská
Úmrtí	17. ledna 1839; Praha; Rakouské císařství
Místo pohřbení	Lesní hřbitov v Novém Jáchymově
Alma mater	Lesnická škola ve škola ve Freiburgu
Povolání	lesník
Choť	Františka Nittinger
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

František Nittinger (9. července 1768 Kirck – 17. ledna 1839 Praha) byl český zemědělský hospodář německého původu, lesnický a hutní odborník, správce křivoklátského panství šlechtického rodu Fürstenbergů na Berounsku ve středních Čechách. Svou osvětovou a inovátorskou činností významně přispěl k rozvoji zdejšího zemědělství a průmyslu zdejšího regionu v rané fázi průmyslové revoluce v českých zemích.

Život

Mládí

Narodil se do rodiny lesníka ve městě Kirck u břehů Bodamského jezera v Bádensku. Absolvoval šest tříd gymnázia, následně s podporou knížete Josefa Benedikta nastoupil ke studiu práv, filozofie a kameralistiky na univerzitě v Mnichově. Studium však opustil a poté absolvoval lesnickou školu ve Freiburgu.

Fürstenberkové

Odešel do české části Rakouského císařství, zde začal v roce 1788 působit jako lesník na křivoklátském panství vlastněném šlechtickým rodem Fürstenbergů. V roce 1794 se následně stal lesním správcem na Dřevíči, roku 1804 byl jmenován ředitelem železářských hutí v Nižboru, které spolu s ostatními okolními hutěmi zpracovávali uhlí těžené v nedaleké kladenské pánvi. Po několika letech získal Nittinger funkci správce celého zdejšího fürstenberského panství.

Správce panství

Ve své hospodářské práci byl maximálně úspěšný: zaváděl nové metody zemědělských a lesnických prací (např. systematické zalesňování), zasazoval se o modernizaci hutních provozů v Nižboru, Staré Huti a Nové Huti, jejichž provozy nechal výrazně rozšířit. V Roztokách u Křivoklátu pak dal vzniknout nové železářské huti, roku 1817 pak byly založeny hutě v Novém Jáchymově. Na panství byly zbudovány nové silnice, vznikaly nové obytné domy a kolonie pro zaměstnance panství, které vytvořily nové vesnice. Nittinger byl autorem mysliveckého řádu, inicioval též opravné a restaurační práce na hradě Křivoklát, které nadále ctily jeho gotický sloh.

I přes svou německou národnost udržoval František Nittinger úzký kontakt s intelektuálním prostředím českých vlastenců. Mezi jeho přátele patřili František Palacký, Josef Jungmannem, František Ladislav Rieger, geolog Joachim Barrande, hrabě Kašpar Šternberk či hrabě Rudolf Kinský.

Koněspřežná železnice

Roku 1811 přišel Nittinger s plánem vybudování nákladní koněspřežně železnice o délce několika desítek kilometrů ze Staré Huti do Zbraslavi u Prahy pro zlepšení odbytu produkované oceli a dřeva. Návrh byl seriózně projednáván, nakonec byl ovšem zavržen z důvodu velké finanční náročnosti.

Roku 1825 se pak Nittinger zapojil do činnosti vznikající Pražské železniční společnosti, která stála za iniciováním a stavbou tzv. Lánské koněspřežky. V roce 1825 o koncesi žádali hrabě Kašpar Šternberk a hrabě Eugen Vrbna. Právo k postavení dráhy získali 30. července 1827. Podle císařského privilegia měla dráha pokračovat z Kladna přes křivoklátské lesy, Zbečno a Liblín do Plzně.

Závěr života a úmrtí

Roku 1838 odešel u příležitosti padesátého výročí nástupu do furstenberských služeb na odpočinek. Samotný odchod z funkce se stal společenskou událostí. Se svou ženou se odstěhoval do knížecího domu v ulici Na Příkopě v Praze. Zde 17. ledna 1839 zemřel. Dle své poslední vůle byl pohřební obřad vykonán v Praze, tělo pak bylo pochováno v hrobě na Lesním hřbitově v Novém Jáchymově. Kříž na hrobě byl vyroben v místních železárnách

Rodinný život

Byl ženatý s Františkou Nittingerovou. Ta zemřela několik let po něm v pražském domě, kde žili.