Božena Jahnová

Božena Jahnová
Božena Jahnová
	Božena Jahnová (cca 1890)
Rodné jméno	Božena Svobodová
Narození	4. prosince 1840; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	21. května 1902 (ve věku 61 let); Praha; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Centrální hřbitov v Pardubicích
Povolání	hudební skladatelka
Choť	Jiljí Vratislav Jahn
Děti	Jaroslav Jiljí Jahn
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božena Jahnová (rozená Svobodová, 4. prosince 1840 Praha^[1] – 21. května 1902 Praha^[2]) byla česká pianistka, spolková činovnice, sufražetka a feministka dlouhodobě působící v Pardubicích, spoluzakladatelka místního ženského pěveckého spolku Ludmila, později též místopředsedkyně dívčího gymnázia Minerva, manželka chemika, spisovatele a ředitele školy Minerva Jiljího Vratislava Jahna. Spolupracovala s předními osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí, jako například Eliška Krásnohorská.

Život

Mládí

Narodila se v Praze do dobře situované rodiny. Její sestrou byla rovněž nadaná hudebnice, pozdější učitelka hudby a hudební skladatelka Milada Jarolímková. V dětství byla výtečnou pianistkou a docházela na hodiny hudby k Alexandru Dreyschockovi. Vystupovala též po Praze, rovněž přímo pro rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého.

V Pardubicích

Provdala se za chemika a středoškolského profesora Jiljího Vratislava Jahna. Ten roku 1863 přijal místo prozatímního ředitele nově zřízené vyšší reálky v rodných Pardubicích, kam se společně přestěhovali. Jahnové se zde následně začala zapojovat do české spolkové činnosti: organizovala společenská setkání a zakládání spolků. Dne 16. října 1865 se spolu s Augustou Opizovou stala spoluzakladatelkou a první prezidentkou ženského pěveckého spolku Ludmila, v myšlence navazujícího na činnost Spolku svaté Ludmily působícího v Praze pod vedením Marie Riegrové-Palacké, angažujícího se posléze mimo jiné v podpoře vzdělávání žen. Sbormistrem se stal Matěj Kučera. Spolek se stal jedním z prvních ženských mimopražských klubů v zemích koruny České a pořádal pěvecká vystoupení. Rovněž se zasadil o zřízení první pardubické dětské opatřovny, tedy první městské mateřské školy.

Roku 1894 odešel Jiljí Jahn do důchodu, získal titul školního rady a rodina se odstěhovala do Prahy. V roce 1895 se stal ředitelem dívčí střední školy spolku Minerva,^[3] kde byla Božena Jahnová rovněž zapojena a posléze zvolena místopředsedkyní spolku, tedy zástupkyní předsedkyně Elišky Krásnohorské.

Nemoc a úmrtí

Roku 1902 se její manžel nakazil chřipkou provázenou zápalem plic, na jejíž následky zemřel. Jahnová se při pečování o manžela rovněž nakazila, v době jeho úmrtí byla již v kritickém stavu^[4] a krátce poté, 21. května 1902, zemřela. Zhruba po týdnu zemřel následkem stejné nemoci i jejich vnuk Jiljí Václav Pavlíček.^[5]

Ostatky Jahnové byly převezeny vlakem do Pardubic a pohřbeny v rodinné hrobce na městském hřbitově.

Rodina

Dne 27. července 1864 se provdala za Jiljího Vratislava Jahna, se kterým měli několik dětí. Syn Jaroslav Jiljí Jahn (1865–1934)^[6] byl profesorem brněnské techniky.^[7] Syn Jiljí Jahn (1878–1935)^[8] se stal inženýrem chemie.^[7]