Bedřich August z Harrachu-Rohrau

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
26. červenec 1745 – 4. červen 1749
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Filip Josef Kinský
Nástupce úřad zanikl;
Fridrich Vilém Haugwitz jako prezident Directoria in publicis et cameralibus
Zemský maršálek Dolních Rakous
Ve funkci:
1744 – 1745
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Ferdinand Leopold z Herbersteinu
Nástupce Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu
Nizozemský místodržitel
Ve funkci:
1741 – 1744
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Marie Alžběta Habsburská
Nástupce Karel Alexandr Lotrinský
Marie Anna Habsburská
Vrchní hofmistr nizozemské místodržitelky
Ve funkci:
1732 – ?
Panovník Karel VI.
Císařský vyslanec v Turíně
Ve funkci:
1726 – ?
Panovník Karel VI.
Narození 18. června 1696
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 4. června 1749 (ve věku 52 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna
Rodiče Alois Tomáš Raimund z Harrachu
a Marie Anna Cecílie z Thannhausenu
Děti (16)
Příbuzní Marie Antonie z Lichtenštejna (vnučka)
Profese šlechtic
Ocenění 1744 Řád zlatého rouna (č. 722)
Commons Friedrich August von Harrach-Rohrau (1696-1749)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich August hrabě z Harrachu-Rohrau a Thannhausenu (německy Friedrich August Gervasius Protasius von Harrach zu Rohrau und Thannhausen; 18. června 1696, Vídeň – 4. června 1749, Vídeň) byl český šlechtic, zástupce císaře u říšského sněmu v Řezně, v letech 1741 až 1744 nizozemským místodržitelem a v letech 1745 až 1749 nejvyšším českým kancléřem (posledním v této funkci – Marie Terezie přes odpor jeho a dalších českých šlechticů Českou dvorskou kancelář zrušila, čímž vlastně de fakto zaniklo i soustátí České koruny[zdroj?]).

Původ

Narodil se z druhého manželství neapolského místokrále Aloise Tomáše z Harrachu (1669–1742) s Marií Annou Cecílií, říšskou hraběnkou z Thannhausenu (1674–1721).[1] Matka byla jedinou dcerou Jana Josefa z Thannhausenu (1650–1684) a Anny Eleonory z Wetzhausenu (1657–1692)[2] a 22. srpna 1695[3] se provdala za ovdovělého Aloise z Harrachu. Otec se narodil jako čtvrtý syn hraběte Ferdinanda Bonaventury z Harrachu (1636–1706) a jeho manželky, hraběnky Johany Terezy z Lambergu (1639–1716). Měl několik vlastních a nevlastních sourozenců:

  • Marie Filipína (1693–1763), provdaná z Thun-Hohensteinu z otcova prvního manželství s Marií Barborou ze Šternberka († 1694/95)
  • Marie Anna z Harasova (1698–1758), Karel Josef (1700–1714), Marie Aloisie z Lambergu (1702–1775), František Antonín (1702–1707), Václav Leopold (1703–1734), Jan Arnošt (1705–1739) a Ferdinand Bonaventura II. Antonín (1708–1778)[4]

Život

Po studiích u strýce hraběte Františka Antonína z Harrachu, knížete-arcibiskupa salcburského, a na univerzitě v Utrechtu se vydal na kavalírskou cestu po Itálii, Lotrinsku a Francii. Poté nastoupil do dvorských a státních služeb, už v roce 1726 se stal císařským vyslancem v Turíně a v roce 1732 vrchním hofmistrem nizozemské místodržitelky arcivévodkyně Marie Alžběty v Bruselu. Zde se mu podařilo ozdravit vládní finance a zreorganizovat výkon státní správy. Za zásluhy mu byl roku 1744 udělen Řád zlatého rouna.[5]

V roce 1745 byl jmenován nejvyšším českým kancléřem. Postavil se do čela stavovské opozice odmítající reformní plány hraběte Bedřicha Viléma Haugwitze na omezení starých stavovských práv. Po propuštění z císařských služeb se uchýlil na své statky, kde krátce nato zemřel.

V roce 1723 zakoupil panství Kunvald (dnes Kunín), kde nechal vystavět dle návrhu architekta Hildebrandta barokní zámeček.

Potomci

Dne 5. února 1719 se oženil s princeznou Eleonorou Marií z Lichtenštejna (1703–1757), dcerou vládnoucího knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna, která mu porodila šestnáct dětí.

  • 1. František Antonín (1720–1724)
  • 2. Marie Růžena (20. srpna 1721 – 29. srpna 1785), ⚭ 1740 Ferdinand Bonaventura Antonín (11. dubna 1708 – 28. ledna 1778), hrabě z Harrachu na Rohrau a Thannhausenu
  • 3. Jan Josef (18. září 1722 – 8. prosince 1746), svobodný a bezdětný
  • 4. Arnošt Kvido z Harrachu (8. září 1723 – 23. března 1783)
  • 5. Marie Anna (2. dubna 1725 – 29. dubna 1780)
    • ⚭ 1745 Mikuláš Sebastián Lodron (17. října 1719 – 30. března 1792)
  • 6. Anna Viktorie (29. listopadu 1726 – 6. ledna 1746), svobodná a bezdětná
  • 7. Marie Josefa (20. listopadu 1727 – 15. února 1788)
  • 8. Maxmilián Josef (1729–1730)
  • 9. Bonaventura Marie (20. března 1731 – 14. února 1794)
  • 10. Ignác Ludvík (2. října 1732 – 22. března 1753)
  • 11. František Xaver (2. října 1732 – 15. února 1781)
    • ⚭ 1761 hraběnka Marie Rebeka z Hohenembsu (16. dubna 1742 – 19. dubna 1806)
  • 12. Jan Leopold (1733–1734)
  • 13. Marie Alžběta (1735–1735)
  • 14. Ferdinand (4. ledna 1737 – 27. března 1748)
  • 15. Jan Nepomuk (1738–1739)
  • 16. Marie Kristýna (24. července 1740 – 27. listopadu 1791)

Reference

  1. ↑ http://www.trnavka.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77877&[nedostupný zdroj]
  2. ↑ http://fabpedigree.com/s017/f172271.htm
  3. ↑ http://www.links.org/links-cgi/readged?/home/ben/camilla-genealogy/current+c-vt101586+2-2-0-1[nedostupný zdroj]
  4. ↑ http://genealogy.euweb.cz/bohemia/harrach2.html#K1
  5. ↑ http://www.antiquesatoz.com/sgfleece/knights3.htm

Externí odkazy

Předchůdce:
Jan František Václav z Kaiserštejna 		Znak z doby nástupu Nejvyšší kancléř Království českého
1745–1749 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich Vilém Haugwitz
(jako nejvyšší kancléř český a první kancléř rakouský)

Zdroj