Kunín

Kunín
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
Znak obce KunínVlajka obce Kunín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Nový Jičín
Obec s rozšířenou působností Nový Jičín
(správní obvod)
Okres Nový Jičín
Kraj Moravskoslezský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°38′2″ s. š., 17°59′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 809 (2023)[1]
Rozloha 17,12 km²[2]
Katastrální území Kunín
Nadmořská výška 254 m n. m.
PSČ 742 53
Počet domů 429 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kunín 69
742 53 Kunín
obec@kunin.cz
Starostka Markéta Kuběnová
Oficiální web: www.kunin.cz
Kunín
Kunín
Další údaje
Kód obce 568546
Kód části obce 77283
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunín (do roku 1947 Kunvald,[4]německy Kunewald) je obec, která se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, zhruba 5 kilometrů severně od Nového Jičína. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Název

Původní jméno vesnice bylo německé Kunenwald - "Kunův les". Základové osobní jméno Kuno byla domácí podoba jména Kunrat (Konrad). Doklady ukazují jen zkrácenou variantu Kunwald, která se používala i v češtině, a to až do roku 1947, kdy bylo jméno upraveno na Kunín.[5]

Historie

Ve 13. a 14. století náležely pozemky, na nichž se dnešní obec rozkládá, ke kunvaldskému zboží, které bylo v držení pánů ze Žerotína a z Kravař – např. mezi lety 1288 až 1311 Bluda III. z Bludova[6][7] a 1369 až 1380 Voka z Kravař.

Kunewald/Kunvald byl založen jako lesní lánová vesnice koncem 13. století.[8] a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1382. Po vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Serényie přešlo vdovou na rod Thun-Hohenstein.

V roce 1938 bylo většinově německojazyčné město připojeno do Třetí říše v rámci sudetské župy.

5. května 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou, následně došlo k vysídlení původních obyvatel německé národnosti a změně názvu obce na Kunín. V roce 1951 bylo založeno JZD a o deset let později otevřeno širokoúhlé kino. Nově postavené základní školy se obec dočkala 13. září 1970. Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Nový Jičín.[9]

11. prosince 1992 schválila komise České národní rady stávající obecní prapor a znak. V květnu 1999 se majetkem obce stal místní zámek.

Poloha

Kunín se rozkládá po obou stranách hlavní silnice na Nový Jičín a Fulnek a protéká jím říčka Jičínka. Žije zde přibližně 1865 obyvatel v 314 domech a 517 bytech.[10]

Občanská vybavenost

Občanská vybavenost zahrnuje základní a mateřskou školu, poštu a zdravotní středisko. V obci se nalézá obchod s potravinami, restaurace a kadeřnictví.

Kunín je sídlem římskokatolické farnosti.

Hospodářství

Největším podnikem v obci je mlékárna, která je většinově vlastněná francouzskou firmou Lactalis.[11] Mlékárna zpracovává mléko od zemědělců ze širokého okolí. Má pobočku v Ostravě, která dodává plnotučné mléko do obchodních řetězců v celém Česku.

Dále je v obci čerpací stanice. Obec je plynofikována a připojena na kanalizaci.

Dopravní obslužnost zajišťují linky dopravních podniků Arriva Morava a.s., TQM – holding s.r.o. ve směru na Nový Jičín, Bílovec, Studénku, Fulnek, Ostravu a Opavu, ze zastávek Kunín – mlékárna, Kunín – zdravotní středisko, Kunín – u kovárny a Kunín – restaurace. Přeprava po železnici je možná ze zastávky Šenov u Nového Jičína v sousední obci Šenov u Nového Jičína.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1954 2105 2159 2116 2154 1931 2016 1358 1553 1596 1721 1796 1858 1836
  • Věková struktura obyvatel obce Kunín roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Kunín roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Kunín roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Kunín roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Kunín roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Kunín roku 2011

Pamětihodnosti

Galerie

  • Zámek a kostel
    Zámek a kostel
  • Kuželník u zámku
    Kuželník u zámku
  • Přírodní památka Pusté nivy
    Přírodní památka Pusté nivy

Průmysl

V obci má sídlo známý potravinářský podnik Mlékárna Kunín.

Osobnosti obce

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 477.
  6. ↑ http://www.zsru.cz/at/literatura/history/vyzosevmor_urbanek/vyzosevmor_aurbanek_fr.htm
  7. ↑ http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bludov-hrad
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.kunin.cz [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-21. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 259.
  10. ↑ http://www.kunin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77819&id_obce=15027[nedostupný zdroj]
  11. ↑ http://www.mlekarna-kunin.cz/o-nas/historie Archivováno 30. 4. 2012 na Wayback Machine. - Historie Mlékárny Kunín
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 365–485. 
  14. ↑ a b c ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. např. 71–91, 175–192 a mnoho dalších. 

Literatura

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj