Studénka

Studénka
Nový zámek
Nový zámek
Znak města StudénkaVlajka města Studénka
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Studénka
Obec s rozšířenou působností Bílovec
(správní obvod)
Okres Nový Jičín
Kraj Moravskoslezský
Historická země Slezsko + Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°43′24″ s. š., 18°4′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 9 326 (2023)[1]
Rozloha 30,92 km²[2]
Nadmořská výška 239 m n. m.
PSČ 742 13
Počet domů 1 637 (2021)[3]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 14
Kontakt
Adresa městského úřadu nám. Republiky 762
Butovice
742 13 Studénka 3
podatelna@mesto-studenka.cz
Starosta Libor Slavík
Oficiální web: www.mesto-studenka.cz
Studénka
Studénka
Další údaje
Kód obce 599921
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studénka (německy Stauding[4]) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Známost si vysloužila jako sídlo podniku Vagónka Studénka (od roku 2006 MSV Metal Studénka) a jako rodiště kardinála Tomáška. Žije zde přibližně 9 300[1] obyvatel. Škola se jmenuje podle Františka kardinála Tomáška, předtím Tomáše Garrigue Masaryka.

Členění města

Město se člení na tři katastrální území se třemi místními částmi:

  • Studénka nad Odrou (tj. místní část Studénka) – na severním břehu řeky Odry; téměř celý katastr leží ve Slezsku, malá severozápadní část katastru byla ale původně součástí Butovic a tedy Moravy.
  • Butovice – původně moravská vesnice na severním břehu Odry, k jejímuž katastru byla ale v poválečném období připojena i řada pozemků na západě původního slezského katastrálního území Studénka nad Odrou. Vedle historického venkovského jádra zde vyrostla také tři novodobá sídliště, Sídliště I, Sídliště II a Sídliště Butovická.
  • Nová Horka – leží na Moravě, na jižním břehu Odry.

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřil Pustějov a od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 i Albrechtičky.[5]

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1436. Za Pražmů z Bílkova byla ves připojena k bíloveckému panství. Po Bílé hoře byla Studénka zkonfiskována a prodána Václavovi z Vrbna a tím připojena k fulneckému panství. Poté ještě patřila k Bravantickému statku.

Od roku 1850 patřila Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k okresu Bílovec a od roku 1960 je součástí okresu Nový Jičín. Významnou se pro Studénku stala železnice: roku 1881 byla postavena trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. Kolem roku 1900 byla založena továrna na výrobu železničních vozů.

Z obcí, které dnes tvoří Studénku, byly do roku 1945 Butovice a Nová Horka převážně etnicky německé, zatímco samotná Studénka byla česká. V letech 1938–1945 patřilo území dnešní Studénky k nacistické Třetí říši v rámci Říšské župy Sudety. Po druhé světové válce bylo obyvatelstvo německé národnosti vysídleno. K 1. lednu 1959 byly spojeny obce Butovice a Studénka. Pod názvem Studénka jsou od té doby městem.

Obyvatelstvo

  • Věková struktura obyvatel obce Studénka roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Studénka roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Studénka roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Studénka roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Studénka roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Studénka roku 2011

Doprava

Územím města prochází krátký úsek dálnice D1. Z blízkého exitu Butovice vede silnice II/464 v úseku D1 – Butovice – Nová Horka – Příbor. Silnice III. třídy na území města jsou:

  • III/46418 Velké Albrechtice – Butovice (průtah) – II/464
  • III/46419 Velké Albrechtice – III/46427
  • III/46420 Butovice – Pustějov
  • III/46421 Bílov – Pustějov
  • III/46427 Bravantice – Studénka – II/464
  • III/46428 Nová Horka – Bartošovice
  • III/46431 Nová Horka – Albrechtičky

Železniční stanice Studénka je rychlíkovou stanicí a přestupním uzlem na železniční trati 271 Bohumín – Přerov. Zastavují zde některé spoje Českých drah a celkem 10 spojů soukromého dopravce LEO Express. Od prosince 2019 zde zastavují také rychlíky RegioJetu ve směru na Brno. Z koridorové trati 270 zde odbočují dvě regionální tratě. Trať 279 je krátká a končí už v sousedním Bílovci. Trať 325 je naopak významná regionální spojnice mezi turisty vyhledávanými městy (Příbor, Kopřivnice, Štramberk) a další významnou tratí 323.

Samotná stanice Studénka byla v roce 2003 při budování koridoru od základů přestavěna. Vedle staré vedlejší budovy, několik let sloužící jako provizorní staniční budova, byla na místě stržené historické nádražní budovy postavena zcela nová. Poté i ostrovní nástupiště a místo nevyhovujícího nadchodu na vzdálené Bílovecké nástupiště byl vybudován podchod pod celou šíří kolejiště.

Železniční neštěstí v roce 2008

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda ve Studénce 2008.

Dne 8. srpna 2008 došlo ve Studénce k tragickému železničnímu neštěstí, když vlak EuroCity Comenius narazil do silničního nadjezdu, který se několik sekund předtím zřítil na trať.[6] Podle záznamu rychlosti z lokomotivy jel vlak v okamžiku aktivace rychlobrzdy rychlostí 134 km/h a k nárazu došlo v rychlosti 90 km/h.[7] Na místě zemřelo 6 lidí a 67 bylo zraněno a odvezeno do okolních nemocnic, kde svým zraněním podlehly další dvě osoby.[8] Na místě byl dne 6. 8. 2011 odhalen pomník obětem neštěstí.[9]

Železniční neštěstí v roce 2015

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda ve Studénce 2015.

22. července 2015 se na blízkém přejezdu stala další železniční nehoda. Vlak SC 512 Pendolino jedoucí na trase Bohumín – Františkovy Lázně se srazil s kamionem, který uvízl mezi spuštěnými závorami. Zemřeli 3 cestující a 17 dalších bylo zraněno.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Studénce.
  • Starý a Nový zámek – komplex budov původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku. K souboru patří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou.
  • Kostel svatého Bartoloměje – novogotický kostel postavený v letech 1874–1880.
  • Větrný mlýn – částečně dochovaný zděný mlýn holandského typu z počátku 19. století
  • Fabianův kříž z roku 1841

Přírodní památky

  • Bažantula – přírodní rezervace v katastru města
  • Kotvice – přírodní rezervace na území stejnojmenného rybníka

Významní občané

Studénka - továrna na výrobu železničních vagónů kolem roku 1910

Sport

  • HC Studénka – lední hokej
  • Fotbal Studénka – fotbal
  • SK Studénka – národní házená
  • STC Studénka – tenis
  • TJ MSV Studénka – stolní tenis
  • TJ MSV Studénka – šachy
  • TJ MSV Studénka – volejbal
  • FBC Studénka – florbal
  • BMX Studénka – BMX
  • HOS – horolezecký oddíl
  • AS Bizon Studénka – futsal
  • Bojové sporty Studénka

Průmysl

  • Vagónka Studénka – výroba kolejových vozidel, v současné době se již ve Vagónce Studénka nevyrábí. Jejím nástupcem na místě je MSV Metal Studénka.[10]

Muzea

  • Vlastivědné muzeum v Butovicích (1936–1945)
  • Vagonářské muzeum, Panská 229

Partnerská města

Galerie

  • Starý zámek
    Starý zámek
  • Kostel svatého Bartoloměje a fara
    Kostel svatého Bartoloměje a fara
  • Kaple Řeplínských z Berečka
    Kaple Řeplínských z Berečka
  • Fabianův kříž
    Fabianův kříž
  • Pamětní deska na rodném domě kardinála Tomáška
    Pamětní deska na rodném domě kardinála Tomáška
  • Pomník COMENIUS
    Pomník COMENIUS
  • Hotel Antler
    Hotel Antler

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Studénka: Academia, 2023. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 765. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Na rychlík Eurocity se zřítil most, sedm mrtvých, 70 zraněných. www.ct24.cz [online]. [cit. 2008-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-28. 
  7. ↑ http://www.zelpage.cz/zpravy/6435
  8. ↑ Události, komentáře. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Na neštěstí se nezapomene. Obětem postavili pomník. Novojičínský deník. 2011-08-08. Dostupné online [cit. 2018-10-12]. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.msvmetal.eu [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj