Atlético Madrid

Atlético Madrid
Název Club Atlético de Madrid
Přezdívka „Atleti“
„Los Indios“
„El Pupas“
„Los Colchoneros“
„Los Rojiblancos“
Země ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Město Madrid
Založen 26. dubna 1903[1]
Asociace Španělsko RFEF
Barvy • modrá, bílá a černá ( ; 1903–1911)[1]
• modrá, bílá, červená a černá ( ; 1911–1947)[1]
• modrá, bílá a červená ( ; od 1947)[2]
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž Španělsko
1. španělská fotbalová liga
2021/22 3. místo
Stadion Wanda Metropolitano, Madrid
Kapacita 67 703[3]
Vedení
Vlastník Miguel Ángel Gil Marín (54,6 %)
Wanda Group (20 %)
Enrique Cerezo (17,9 %)
Předseda Španělsko Enrique Cerezo
Trenér Argentina Diego Simeone
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly 11× mistr Španělska
Domácí trofeje 10× Copa del Rey
Supercopa de España
Mezinárodní trofeje Pohár vítězů pohárů
Evropská liga UEFA
Superpohár UEFA
Interkontinentální pohár
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atlético de Madrid (celým názvem: Club Atlético de Madrid) je španělský fotbalový klub, který sídlí v Madridu. Od sezóny 2002/03 působí v Primera División, španělské nejvyšší fotbalové soutěži. Klubové barvy jsou modrá, bílá a červená.[2]

Založen byl dne 26. dubna 1903 jako Athletic Club de Madrid, který založili tři baskičtí studenti žijící v Madridu. V roce 1921 se stalo Atlético kompletně nezávislým na Athleticu Bilbao (a Basků), přičemž madridský celek hrál v tomto partnerství jakousi baskickou enklávu mimo Bilbao.[1] V letech 1939–1947 byl klub součástí frankistických vzdušných sil po fúzí s Aviación Nacional ze Zaragozy.[4] Na počátku roku 1941 pak vymizel z názvu anglický Athletic, který byl nahrazen španělským názvem Atlético (čímž bylo také vymazáno poslední pouto na baskický Athletic).[5] Stalo se tak z důvodu pečlivého frankistického potírání všech anglicismů v zemi.[5] V této době se stal také fotbalovou jedničkou v Madridu, kdy poprvé a také naposled nahradil Real Madrid z pozice toho silnějšího klubu ve městě.[4] Opětovná změna nastala až v padesátých letech, kdy se stal z Realu hegemon nejen ve Španělsku, ale i na evropské půdě.[4] Po těchto změnách nebylo Atlético v konečném součtu následujících padesáti let příliš dominantní oproti městskému rivalovi a nebo katalánské Barceloně (jediné tituly "Rojiblancos" v této éře pochází ze sezón 1965/66, 1969/70, 1972/73, 1976/77 a 1995/96), přičemž dokonce na počátku nového milénia přišel teprve druhý sestup z nejvyšší soutěže.[1] Po návratu do La Ligy začala postupná změna k lepšímu a po nástupu Diega Simeoneho v roce 2011 došlo k načatí další zlaté éry klubu (započaté titulem v sezóně 2013/14 a následovaných dvěma finálovými účasti v LM – 2013/14, 2015/16).[1]

Ve své historii zvítězil shodně desetkrát v nejvyšší soutěži i domácím poháru, včetně historického doublu v roce 1996. V roce 1962 zvítězil v Poháru vítězů pohárů, v roce 1974 se stal vítězem Interkontinentálního poháru. V roce 2010 získal trofej pro vítěze Evropské ligy, když v prodloužení finále porazil anglický Fulham FC. Stejný úspěch zopakoval o dva roky později (2012), kdy tentokrát pokořil španělský Athletic Bilbao. Poslední mezinárodní triumf se datuje do sezóny 2017/18, kdy Atlético zvítězilo potřetí v Evropské lize.

Své domácí zápasy odehrává na stadionu Wanda Metropolitano s kapacitou 67 703 diváků.[3]

Historie

Athletic Club de Madrid

Tým původně založili 26. dubna 1903 jako Athletic Club de Madrid tři baskičtí studenti žijící v Madridu. Viděli v něm jakousi větev týmu Athletic Bilbao. V roce 1904 se připojili k odpadlým hráčům z týmu Real Madrid. Začali hrát v barvách jako Athletic Bilbao, tedy v modré a bílé, ale od roku 1911 hrají ve svých současných barvách. Důvod této změny není znám s naprostou jistotou. V roce 1919 společnost Compañía Urbanizadora Metropolitana, která budovala podzemní komunikační systém v Madridu, získala půdu poblíž univerzity. Jako součást projektu zde byl vybudován sportovní stadión pojmenovaný Estadio Metropolitano de Madrid s kapacitou 35 800 diváků. Od roku 1923 jej měl pronajmutý právě klub Atlético de Madrid (tehdy ještě Athletic Club de Madrid) až do roku 1966, kdy se tým přestěhoval do svého současného působiště, tehdy nově vybudovaného stadiónu Estadio Vicente Calderón. Po přestěhování týmu byl Estadio Metropolitano de Madrid zdemolován a nahrazen budovami, které patří univerzitě.

Roku 1921 se Athletic Madrid stal nezávislým na Athleticu Bilbao a od roku 1923 se usadil na svém prvním stadiónu. Ve 20. letech zvítězil třikrát v soutěži Campeonato del Centro, v letech 1921 a 1926 skončil na druhém místě v poháru Copa del Rey. Na základě těchto výsledků došlo roku 1928 k pozvání klubu do soutěže Primera División La Ligy. Během první sezóny byl manažerem týmu Angličan Fred Pentland, avšak v roce 1930 klub sestoupil do nižší soutěže Segunda División. V roce 1934 se pod vedením Pentlanda opět vrátil zpátky do nejvyšší soutěže. O dva roky později tým znovu sestoupil poté, co jej v polovině sezóny převzal Josep Samitier. V témž roce však došlo k začátku španělské občanské války v jejímž důsledku byla klubu „udělena milost“ a jeho sestup společně s La Ligou byl pozastaven.

Athletic Aviación de Madrid

V roce 1939, kdy se La Liga opět rozběhla, se Athletic Madrid sloučil s týmem Aviación Nacional ze Zaragozy, tím vznikl tým Athletic Aviación de Madrid. Aviación Nacional byl původně založen roku 1937 členy španělského letectva. Bylo jim slíbeno účastnické místo v Primera División v sezóně 1939-40, ale španělská fotbalová federace toto zamítla. Klub se tedy sloučil s Athleticem, které během občanské války ztratilo 8 mužů sestavy. Tento celek se nakonec tohoto ročníku nejvyšší soutěže zúčastnil, avšak jen díky tomu, že půda, na níž hrál tým Real Oviedo, byla během konfliktu poškozena. S manažerem Ricardem Zamorou se tým následně stal v roce 1940 poprvé v historii mistrem Španělska, tj. vítězem La Ligy, následujícího roku jej obhájil.

V roce 1941 diktátor Francisco Franco zakázal týmům používat ve svých názvech cizojazyčná slova a jména. Tým se tedy přejmenoval na Atlético Aviación de Madrid. V roce 1947 se tým rozhodl ze svého jména odstranit vojenskou příslušnost a přejmenoval se na svůj současný název Club Atlético de Madrid. V témž roce se mu podařilo zvítězit na stadionu Metropolitano nad Realem Madrid 5:0, což je dosud nejvyšší vítězství týmu nad svým městským rivalem.

Zlatá éra

V letech 1950 a 1951 pod vedením manažera Helenia Herrery a s pomocí Larbi Benbareka, marockého fotbalisty a jedné z prvních afrických hvězd, získal Atlético Madrid další dva tituly mistra Španělska. S odchodem Herrery v roce 1953 však tým začal sklouzávat za Real Madrid a FC Barcelonu, po zbytek 50. let naň zbyly bitvy o třetí tým země s Atléticem Bilbao. V závěru 50. a během 60. a 70. let Atlético de Madrid bojoval s Barcelonou o pozici druhého nejlepšího týmu země. V sezóně 1957/58 obsadil post manažera Čechoslovák Ferdinand Daučík (též Fernando Daucik) a dovedl tým až na druhé místo La Ligy. Tímto výsledkem se kvalifikoval do příštího ročníku PMEZ. Veden brazilskými útočníky Vavou a Enrique Collarem dosáhl klub semifinále poté, co porazil týmy Drumcondra FC, CSKA Sofia a FC Schalke 04. V semifinále však narazil na svého úhlavního rivala – Real Madrid. V prvním utkání zvítězil Real 2:1 na domácím hřišti, v druhém však na stadionu Metropolitano zvítězil Atlético 1:0. Rozhodující třetí duel se hrál na neutrální půdě v Zaragoze, vítězství a postup nakonec slavil konkurenční Real, který zde vyhrál 2:1.

Atlético nakonec Realu připravilo pomstu, pod vedením manažera José Villalongy, bývalého kouče městského rivala, porazili bílý balet ve dvou po sobě následujících finále španělského poháru Copa del Rey v letech 1960 a 1961. Roku 1962 zvítězil v Poháru vítězů pohárů, když porazil v opakovaném finále Fiorentinu 3:0. O rok později došel opět do finále této soutěže, tentokrát však podlehl Tottenhamu Hotspur 5:1. Atlético táhl v této době Enrique Collar, který se stal vlivným hráčem, společně se záložníky Miguelem Jonesem a Adelardem. Toto nejlepší období v historii klubu se však shoduje s obdobím, kdy v letech 19611980 kraloval La Lize právě jiný madridský tým – Real Madrid.

Finále PMEZ

Stadion Vicente Calderóna

Významní a důležití hráči hrávali za Atlético v této éře. Jednalo se zejména o veterána Adelarda a pravidelně skórujícího Luise Aragonése, Javiera Iruretu a José Eulogio Gárateho. Poslední jmenovaný získal třikrát za sebou v letech 19691971 Trofeo Pichichi. Tým mimo jiné angažoval také několik známých argentinských hráčů – Rubéna Ayalu, Panadera Díaze a Ramóna "Cacha" Herediu, mimo to také trenéra Juana Carlose Lorenza, taktéž Argentince. Lorenzo věřil v disciplínu, obezřetnost a narušení soupeřovy hry. I přes jistou kontroverznost jeho metody slavily úspěch a po vítězství v La Lize roku 1973, o rok později došel do finále Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ).[6] Na cestě do něj vyřadil Galatasaray Istanbul, Dinamo Bukurešť, Crvenou zvezdu Bělehrad a Celtic Glasgow. Ve finále však narazil na silný Bayern Mnichov. Finálový duel skončil remízou 1:1, v odvetě však již kraloval německý velkoklub a zvítězil 4:0.

Éra Luise Aragonése

Krátce po porážce ve finále PMEZ angažovalo Atlético jako trenéra svoji bývalou hvězdu Luise Aragonése. Ten vedl tým v několika obdobích, konkrétně v letech 1974–1980, 1982–1987, 1991–1993 a 2002–2003. Jeho první úspěch přišel velmi brzy. Bayern Mnichov jako vítěz PMEZ odmítl účast na Interkontinentálním poháru, a tak jej jako druhý tým nahradilo právě Atlético. V tomto poháru porazilo celkově ve dvou zápasech (první 0:1, druhý 2:0) argentinský tým CA Independiente. Aragonés také tým dovedl k vítězství v Copa del Rey v roce 1976 a v La Lize v roce 1977.

Během jeho druhého období trénování dovedl tým na druhé místo v La Lize a vítězství v Copa del Rey. Velmi mu k tomu pomohl mexický kanonýr Hugo Sánchez, který nastřílel v lize 19 branek a obdržel Trofeo Pichichi. Ten stejný také skóroval dvakrát ve finále španělského poháru, ve kterém Atlético porazilo Athletic Bilbao 2:1. Sánchez v týmu strávil jedinou sezónu, poté se odebral přes město do Realu Madrid. I přes tuto ztrátu dovedl Aragonés tým k vítězství ve španělském superpoháru v roce 1985. O rok později dokormidloval tým do finále Poháru vítězů pohárů, kde však podlehl 3:0 Dynamu Kyjev.

Éra Jesúse Gila

Jesús Gil se stal prezidentem týmu v roce 1987. Atlético tehdy již deset let neslavilo titul La Ligy a zoufale se snažilo o nějaký úspěch. Gil přivedl několik velice drahých hráčů, např. Paula Futreho. Avšak titul zůstáuval stále nedotknutelný. Gil v následujících letech najal a propustil hodně manažerů, např. Césara Luise Menottiho, Rona Atkinsona, Javiera Clementa a vracejícího se Luise Aragonése v honbě za úspěchem. Až v roce 1996, kdy byl manažerem Radomir Antić, se sestavou obsahující jména jako José Luis Caminero, Luboslav Penev, Diego Simeone, Milinko Pantić, Juan Manuel Lopéz a Kiko, ten vytoužený úspěch přišel. Atlético tehdy vyhrálo jak ligu, tak národní pohár. Ale ani tento výsledek nijak nezměnil Gilovu taktiku, Antić se u týmu udržel ještě následující tři sezóny, poté byl v roce 1998 nahrazen Arrigem Sacchim. Následující rok se nakrátko Antić vrátil, avšak již záhy jej vystřídal Claudio Ranieri. Sezóna 1999/00 však skončila pro tým katastrofou. Ranieri byl vyhozen a třetí příchod Antiće selhal zabránění nevyhnutelného. I přes úspěch v Copa del Rey, kde tým dokráčel až do finále, došlo k sestupu do Segunda División, druhé nejvyšší španělské fotbalové ligy. Zde Atlético strávilo dvě sezóny. V roce 2001 se neumístilo na postupových pozicích, o rok později se stalo celkovým vítězem.

Současnost

Finále Evropské ligy 2009/10

Před smrtí Jesúse Gila v roce 2004 se stal novým prezidentem klubu Enrique Cerezo. Nové tisíciletí ukázalo, že v tabulce by se Atlético mělo pohybovat okolo středu. V roce 2006 se k týmu přidalo několik velice zdatných fotbalistů – Fernando Torres, jeden z největších talentů nedávné minulosti španělského fotbalu, portugalští reprezentanti a internacionálové Costinha a Maniche a Argentinec Sergio Agüero. Přestože tým vynakládá nemalé finanční částky na platy svých kvalitních hráčů, dobré výsledky prosazuje jen s velkým úsilím. V červnu 2007 klub opustil Torres, který se upsal anglickému Liverpoolu, opačným směrem putoval jiný Španěl – Luis García. Z Villarrealu přišel reprezentant Uruguaye Diego Forlán.

V sezónách 2008/09 a 2009/10 klub hrál Ligu mistrů. V prvním případě vypadl v osmifinále s Portem a druhém se loučil se soutěží už po základních skupinách. Následně se ale dokázal v Evropské lize 2009/10 probojovat až k vítězství, když Atlético postupně vyřadilo Galatasaray, Sporting CP, Valencii a Liverpool, následně si ve finálovém zápase poradili s anglickým klubem z Londýna Fulhamem 2:1 po prodloužení. Tým pod vedením trenéra Quique Sáncheze Florese táhli hráči jako Sergio Agüero, Diego Forlán, Simão, José Manuel Jurado, José Antonio Reyes, Antonio López, Álvaro Domínguez nebo devatenáctiletý brankář David de Gea.

Triumf v Evropské lize si Atlético zopakovalo v sezóně 2011/12, když porazilo ve finále další španělský tým Athletic Bilbao 3:0. V základní skupině B Evropské ligy 2012/13 bylo Atlético Madrid (obhájce trofeje) přilosováno k týmům Académica de Coimbra (Portugalsko), Hapoel Tel Aviv (Izrael) a FC Viktoria Plzeň (Česko). Ve skupině obsadilo Atlético druhé místo za první Plzní (bilance 4 výhry, 0 remíz a 2 prohry, 12 bodů).[7] V šestnáctifinále bylo vyřazeno ruským klubem FC Rubin Kazaň poměrem 1:2 z dvojzápasu (domácí prohra 0:2 a venkovní výhra 1:0). Ve finále Copa del Rey 17. května 2013 porazilo Atlético 2:1 Real Madrid, skórovali Diego da Silva Costa a João Miranda. Byl to jubilejní desátý triumf klubu v této soutěži.[8]

V sezoně 2013/14 vyhrálo Atlético titul v La Lize, když udrželo za zády Real i Barcelonu. Ve finále Ligy mistrů UEFA 2013/14 proti Realu Madrid mělo na dosah celkový triumf, ale nakonec prohrálo s městským rivalem 1:4, když v nastaveném čase vedlo 1:0, ovšem chvíli před koncem vyrovnal Sergio Ramos na 1:1 a mužstvo se poté v prodloužení úplně zhroutilo.

Na začátku sezony 2014/15 získalo španělský Superpohár (Supercopa de España), když porazilo Real. Byla to druhá trofej klubu v této soutěži.[9]

S koncem sezóny 2016/17 přišlo i rozloučení se stadionem Vicente Calderóna. V nové sezóně se klub přestěhuje do supermoderního fotbalového stánku Wanda Metropolitano.[10] Někdy se označuje rovněž jako La Peineta. Původně se jednalo o městský stadión, jehož přestavba byla zamýšlena pro možné budoucí využití při olympiádě v Madridu. Nicméně město nikdy nevyhrálo volbu zaručující konání tohoto sportovního svátku v roce 2012. Proto v roce 2007 byla podepsána dohoda mezi radnicí, klubem a titulárním sponzorem pivovarem Mahou o rekonstrukci stadiónu na nový moderní fotbalový stánek pro Atlético Madrid. Kontroverze ovšem budí čínský sponzor Wanda Group. Ta se stala titulárním sponzorem Metropolitano, to rozlítilo některé fanoušky Colchoneros, kteří považují jméno čínského konglomerátu v názvu stadionu za výsměch historii klubu.[11] Kapacita činí 68 000 míst.

S novou sezónou 2017/18 přichází i modernizace klubového loga. Jedná se spíše o evoluci, která měla za úkol přiblížit logo nové éře Atlética. Vyznačuje se jednoduchostí, lehkostí, redukcí zdobných prvků a celkově zaoblenějšího tvaru.[12]

Historické názvy

Zdroj: [1]

  • 1903Athletic Club (Sucursal de Madrid)
  • 1921Athletic Club de Madrid
  • 1939 – fúze s Aviación Nacional de Zaragoza (1937–1939) ⇒ Athletic Aviación de Madrid
  • 1941Atlético Aviación de Madrid[5]
  • 1947Club Atlético de Madrid

Úspěchy

Úspěchy A–týmu

Kontinentální medaile
Domácí medaile
  • Španělská nejvyšší fotbalová soutěž (Primera División; 11× vítěz)[15]
    • Zlatá medaileAthletic Aviación de Madrid: 1939/40, 1940/41; Club Atlético de Madrid: 1949/50, 1950/51, 1965/66, 1969/70, 1972/73, 1976/77, 1995/96, 2013/14, 2020/21
    • Stříbrná medaileAtlético Aviación de Madrid: 1943/44; Club Atlético de Madrid: 1957/58, 1960/61, 1962/63, 1964/65, 1973/74, 1984/85, 1990/91, 2017/18, 2018/19
    • Bronzová medaileAtlético Aviación de Madrid: 1941/42, 1944/45, 1946/47; Club Atlético de Madrid: 1947/48, 1961/62, 1970/71, 1975/76, 1978/79, 1980/81, 1982/83, 1987/88, 1991/92, 2012/13, 2014/15, 2015/16, 2016/17
  • Španělský fotbalový pohár (Copa del Generalísimo, Copa del Rey; 10× vítěz)[16]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1959/60, 1960/61, 1964/65, 1971/72, 1975/76, 1984/85, 1990/91, 1991/92, 1995/96, 2012/13
Menší úspěchy
  • Copa de los Campeones de España (1× vítěz)[17]
    • Zlatá medaileAtlético Aviación de Madrid: 1947
  • Copa Presidente FEF (1× vítěz)[17]
    • Zlatá medaileAtlético Aviación de Madrid: 1941/47
  • Copa Eva Duarte (1× vítěz)[17]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1951
  • Campeonato Regional Centro (4× vítěz)[18]
    • Zlatá medaileAthletic Club (Sucursal de Madrid): 1920/21; Athletic Club de Madrid: 1924/25, 1927/28; Athletic Aviación de Madrid: 1939/40
    • Stříbrná medaileAthletic Club (Sucursal de Madrid): 1908/09, 1912/13, 1913/14, 1916/17, 1917/18, 1919/20; Athletic Club de Madrid: 1921/22, 1922/23, 1925/26, 1926/27, 1928/29, 1930/31, 1933/34
  • Copa Federación Centro (1× vítěz)
    • Zlatá medaileAthletic Aviación de Madrid: 1940/41[19]
  • Trofeo Teresa Herrera (6× vítěz)[20]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1956, 1965, 1973, 1985, 1986, 2009
  • Coupe Mohammed V (3× vítěz)[21]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1965, 1970, 1980
  • Trofeo Colombino (5× vítěz)[22]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1966, 1972, 1991, 1993, 2011
  • Trofeo Ramón de Carranza (10× vítěz)[23]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1968, 1976, 1977, 1978, 1991, 1995, 1997, 2003, 2014, 2015
  • Trofeo Villa de Madrid (18× vítěz)[24]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1974, 1975, 1976, 1980, 1983, 1985, 1986, 1989, 1990, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 2000, 2003
  • Iberian Cup (1× vítěz)
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1991[25]
  • Trofeo Ciudad de Marbella (3× vítěz)[26]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1994, 1995, 1997
  • Trofeo Naranja (1× vítěz)[27]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1995
  • Trofeo Ciudad de Alicante (1× vítěz)[28]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1996
  • Trofeo Ciudad de Zaragoza (1× vítěz)[29]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 2004
  • Shanghai International Football Tournament (1× vítěz)[30]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 2006
  • Memorial Jesús Gil y Gil (6× vítěz)[31]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 2006, 2013, 2014, 2015, 2016, 2019

Úspěchy mládeže

Domácí medaile
  • Španělská nejvyšší fotbalová soutěž do 19 let (dříve ligová soutěž / od roku 1995 jako turnaj Copa de Campeones; 2× vítěz)[34]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 2001/02, 2017/18
    • Stříbrná medaileClub Atlético de Madrid: 2000/01
  • Španělská fotbalová ligová soutěž do 19 let (kvalifikace do soutěže Copa de Campeones; 9× vítěz)
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 2000/01 (sk. 5), 2001/02 (sk. 5), 2002/03 (sk. 5), 2004/05 (sk. 5), 2008/09 (sk. 5), 2011/12 (sk. 5), 2015/16 (sk. 5), 2017/18 (sk. 5), 2018/19 (sk. 5)
  • Španělský fotbalový pohár do 19 let (Copa del Rey Juvenil; 5× vítěz)[35]
    • Zlatá medaileClub Atlético de Madrid: 1952, 1956, 1958, 2016, 2018

Soupiska

Aktuální k 22. 7. 2023

Číslo Pozice Hráč
1 Chorvatsko B Ivo Grbić
2 Uruguay O José María Giménez (zástupce kapitána)
4 Turecko O Çağlar Söyüncü
5 Argentina Z Rodrigo de Paul
6 Španělsko Z Koke (kapitán)
8 Francie Ú Antoine Griezmann
9 Nizozemsko Ú Memphis Depay
10 Argentina Ú Ángel Correa
11 Francie Z Thomas Lemar
13 Slovinsko B Jan Oblak
14 Španělsko Z Marcos Llorente |}
Číslo Pozice Hráč
15 Černá Hora O Stefan Savić
16 Argentina O Nahuel Molina
17 Španělsko Z Saúl Ñíguez
18 Španělsko O Javi Galan
19 Španělsko Ú Álvaro Morata
20 Belgie Z Axel Witsel
21 Belgie Z Yannick Carrasco
22 Španělsko O Mario Hermoso
23 Mosambik O Reinildo Mandava
24 Španělsko Z Pablo Barrios
25 Španělsko O César Azpilicueta |}


Významní hráči

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:[36][37][38]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[36][37][38]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, zlaté podbarvení – 1. místo, stříbrné podbarvení – 2. místo, bronzové podbarvení – 3. místo, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Španělsko Španělsko (1929 –)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1929 Primera División 1 18 8 2 8 43 41 +2 18 6.
1929/30 Primera División 1 18 5 2 11 32 50 -18 12 10.
1930/31 Segunda División 2 18 11 1 6 47 31 +16 23 3.
1931/32 Segunda División 2 16 8 2 6 38 34 +4 18 4.
1932/33 Segunda División 2 18 10 4 4 40 35 +5 24 2.
1933/34 Segunda División 2 18 11 2 5 45 28 +17 24 1.
1934/35 Primera División 1 22 8 5 9 40 45 -5 21 7.
1935/36 Primera División 1 22 6 3 13 34 50 -16 15 11.
Španělské soutěže se v letech 1936–39 nehrály, a to kvůli právě probíhající občanské válce.
1939/40 Primera División 1 22 14 1 7 43 29 +14 29 1.
1940/41 Primera División 1 22 13 7 2 70 36 +34 33 1.
1941/42 Primera División 1 26 14 5 7 50 44 +6 33 3.
1942/43 Primera División 1 26 11 5 10 54 44 +10 27 8.
1943/44 Primera División 1 26 15 4 7 66 49 +17 34 2.
1944/45 Primera División 1 26 13 5 8 46 41 +5 31 3.
1945/46 Primera División 1 26 10 6 10 50 48 +2 26 7.
1946/47 Primera División 1 26 13 6 7 58 44 +14 32 3.
1947/48 Primera División 1 26 13 7 6 73 45 +28 33 3.
1948/49 Primera División 1 26 15 4 7 54 32 +22 34 4.
1949/50 Primera División 1 26 15 3 8 71 51 +20 33 1.
1950/51 Primera División 1 30 17 6 7 87 50 +37 40 1.
1951/52 Primera División 1 30 16 5 9 80 57 +23 37 4.
1952/53 Primera División 1 30 13 4 13 65 70 -5 30 8.
1953/54 Primera División 1 30 11 7 12 57 47 +10 29 11.
1954/55 Primera División 1 30 11 7 12 59 64 -5 29 8.
1955/56 Primera División 1 30 14 5 11 75 49 +26 33 5.
1956/57 Primera División 1 30 15 4 11 65 54 +11 34 5.
1957/58 Primera División 1 30 16 10 4 78 43 +35 42 2.
1958/59 Primera División 1 30 13 6 11 58 48 +10 32 5.
1959/60 Primera División 1 30 15 3 12 59 40 +19 33 5.
1960/61 Primera División 1 30 17 6 7 57 35 +22 40 2.
1961/62 Primera División 1 30 15 6 9 50 36 +14 36 3.
1962/63 Primera División 1 30 14 9 7 61 36 +25 37 2.
1963/64 Primera División 1 30 10 9 11 37 34 +3 29 7.
1964/65 Primera División 1 30 20 3 7 58 27 +31 43 2.
1965/66 Primera División 1 30 18 8 4 54 20 +34 44 1.
1966/67 Primera División 1 30 14 7 9 57 30 +27 35 4.
1967/68 Primera División 1 30 12 9 9 38 32 +6 33 6.
1968/69 Primera División 1 30 10 10 10 40 37 +3 30 6.
1969/70 Primera División 1 30 18 6 6 53 22 +31 42 1.
1970/71 Primera División 1 30 17 8 5 51 20 +31 42 3.
1971/72 Primera División 1 34 14 11 9 45 28 +17 39 6.
1972/73 Primera División 1 34 20 8 6 49 29 +20 48 1.
1973/74 Primera División 1 34 16 8 10 50 31 +19 40 2.
1974/75 Primera División 1 34 11 13 10 46 34 +12 35 6.
1975/76 Primera División 1 34 18 6 10 60 38 +22 42 3.
1976/77 Primera División 1 34 19 8 7 62 33 +29 46 1.
1977/78 Primera División 1 34 16 4 14 61 52 +9 36 6.
1978/79 Primera División 1 34 14 13 7 55 37 +18 41 3.
1979/80 Primera División 1 34 10 11 13 38 44 -6 31 13.
1980/81 Primera División 1 34 17 8 9 59 41 +18 42 3.
1981/82 Primera División 1 34 15 4 15 38 37 +1 34 8.
1982/83 Primera División 1 34 20 6 8 56 38 +18 46 3.
1983/84 Primera División 1 34 17 8 9 53 47 +6 42 4.
1984/85 Primera División 1 34 16 11 7 51 28 +23 43 2.
1985/86 Primera División 1 34 17 8 9 53 38 +15 42 5.
1986/87 Primera División 1 44 18 11 15 58 54 +4 47 7.
1987/88 Primera División 1 38 19 10 9 60 38 +22 48 3.
1988/89 Primera División 1 38 19 8 11 69 45 +24 46 4.
1989/90 Primera División 1 38 20 10 8 55 35 +20 50 4.
1990/91 Primera División 1 38 17 13 8 52 28 +24 47 2.
1991/92 Primera División 1 38 24 5 9 67 35 +32 53 3.
1992/93 Primera División 1 38 16 11 11 52 42 +10 43 6.
1993/94 Primera División 1 38 13 9 16 54 54 0 35 12.
1994/95 Primera División 1 38 13 9 16 56 54 +2 35 14.
1995/96 Primera División 1 42 26 9 7 75 32 +43 87 1.
1996/97 Primera División 1 42 20 11 11 76 64 +12 71 5.
1997/98 Primera División 1 38 16 12 10 79 56 +23 60 7.
1998/99 Primera División 1 38 12 10 16 54 50 +4 46 13.
1999/00 Primera División 1 38 9 11 18 48 64 -16 38 19.
2000/01 Segunda División 2 42 21 11 10 59 39 +20 74 4.
2001/02 Segunda División 2 42 23 10 9 68 44 +24 79 1.
2002/03 Primera División 1 38 12 11 15 51 56 -5 47 12.
2003/04 Primera División 1 38 15 10 13 51 53 -2 55 7.
2004/05 Primera División 1 38 13 11 14 40 34 +6 50 11.
2005/06 Primera División 1 38 13 13 12 45 37 +8 52 10.
2006/07 Primera División 1 38 17 9 12 46 39 +7 60 7.
2007/08 Primera División 1 38 19 7 12 66 47 +19 64 4.
2008/09 Primera División 1 38 20 7 11 80 57 +23 67 4.
2009/10 Primera División 1 38 13 8 17 57 61 -4 47 9.
2010/11 Primera División 1 38 17 7 14 62 53 +9 58 7.
2011/12 Primera División 1 38 15 11 12 53 46 +7 56 5.
2012/13 Primera División 1 38 23 7 8 65 31 +34 76 3.
2013/14 Primera División 1 38 28 6 4 77 26 +51 90 1.
2014/15 Primera División 1 38 23 9 6 67 29 +38 78 3.
2015/16 Primera División 1 38 28 4 6 63 18 +45 88 3.
2016/17 Primera División 1 38 23 9 6 70 27 +43 78 3.
2017/18 Primera División 1 38 23 10 5 58 22 +36 79 2.
2018/19 Primera División 1 38 22 10 6 55 29 +26 76 2.
2019/20 Primera División 1 38 18 16 4 51 27 +24 70 3.
2020/21 Primera División 1 38 26 8 4 67 25 +42 86 1.
2021/22 Primera División 1 38 21 8 9 65 43 +22 71 3.

Účast v evropských pohárech

Zdroj: [13][39]

Ročník Soutěž Kolo Klub Doma Venku Celkem
1950 Latinský pohár Semifinále Francie FC Girondins de Bordeaux 2:4 (Lisabon)
Zápas o 3. místo Itálie SS Lazio 2:1 (Lisabon)
1951 Latinský pohár Semifinále Itálie AC Milán 1:4 (Milán)
Zápas o 3. místo Portugalsko Sporting CP 3:1 (Milán nebo Turín[39])
1958/59 Pohár mistrů evropských zemí Předkolo Irsko Drumcondra FC 8:0 5:1 13:1
1. kolo CDNA Sofia 2:1 0:1 2:2 (3. zápas: 3:1)
Čtvrtfinále Německo FC Schalke 04 3:0 1:1 4:1
Semifinále Real Madrid 1:0 1:2 2:2 (3. zápas: 1:2)
1961/62 Pohár vítězů pohárů Předkolo Francie CS Sedan Ardennes 4:1 3:2 7:3
1. kolo Anglie Leicester City FC 2:0 1:1 3:1
Čtvrtfinále Německo Werder Brémy 3:1 1:1 4:2
Semifinále Východní Německo SC Motor Jena 4:0 1:0 5:0
Finále Itálie ACF Fiorentina 1:1; opak.: 3:0
1962/63 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Hibernians FC 4:0 1:0 5:0
Čtvrtfinále PFK Botev Plovdiv 4:0 1:1 5:1
Semifinále Německo 1. FC Norimberk 2:0 1:2 3:2
Finále Anglie Tottenham Hotspur FC 1:5
1963/64 Veletržní pohár 1. kolo Portugalsko FC Porto 2:1 0:0 2:1
2. kolo Itálie Juventus FC 1:2 0:1 1:3
1964/65 Veletržní pohár 1. kolo Švýcarsko Servette FC 6:1 2:2 8:3
2. kolo Irsko Shelbourne FC 1:0 1:0 2:0
3. kolo Belgie RFC de Liège 2:0 0:1 2:1
Čtvrtfinále Volný los
Semifinále Itálie Juventus FC 3:1 1:3 4:4 (3. zápas: 1:3)
1965/66 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Jugoslávie NK Dinamo Zagreb 4:0 1:0 5:0
2. kolo Știința Cluj 4:0 2:0 6:0
Čtvrtfinále Německo Borussia Dortmund 1:1 0:1 1:2
1966/67 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo Švédsko Malmö FF 3:1 2:0 5:1
2. kolo Jugoslávie FK Vojvodina 2:0 1:3 3:3 (3. zápas: 2:3)
1967/68 Veletržní pohár 1. kolo Rakousko Wiener Sport-Club 2:1 5:2 7:3
2. kolo Turecko Göztepe AŞ 2:0 0:3 2:3
1968/69 Veletržní pohár 1. kolo Belgie KSV Waregem 2:1 0:1 2:2 (v)
1970/71 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo Rakousko FK Austria Wien 2:0 2:1 4:1
2. kolo Itálie Cagliari Calcio 3:0 1:2 4:2
Čtvrtfinále Polsko Legia Warszawa 1:0 1:2 2:2 (v)
Semifinále Nizozemsko AFC Ajax 1:0 0:3 1:3
1971/72 Pohár UEFA 1. kolo Řecko Panionios GSS 2:1 0:1 2:2 (v)
1972/73 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Francie SC Bastia 2:1 0:0 2:1
2. kolo Sovětský svaz FK Spartak Moskva 3:4 2:1 5:5 (v)
1973/74 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo Turecko Galatasaray SK 0:0 1:0 1:0
2. kolo FC Dinamo Bucureşti 2:2 2:0 4:2
Čtvrtfinále Jugoslávie FK Crvena zvezda 0:0 2:0 2:0
Semifinále Skotsko Celtic FC 0:0 2:0 2:0
Finále Německo FC Bayern Mnichov 1:1; opak.: 0:4
1974 Interkontinentální pohár Finále Argentina CA Independiente 2:0 0:1 2:1
1974/75 Pohár UEFA 1. kolo Dánsko Kjøbenhavns Boldklub 4:0 2:3 6:3
2. kolo Anglie Derby County FC 2:2 2:2 4:4 (6:7 pen.)
1975/76 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Švýcarsko FC Basel 1:1 2:1 3:2
2. kolo Německo Eintracht Frankfurt 1:2 0:1 1:3
1976/77 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Rakousko SK Rapid Wien 1:1 2:1 3:2
2. kolo Jugoslávie HNK Hajduk Split 1:0 2:1 3:1
Čtvrtfinále Bulharsko Levski Spartak Sofia 2:0 1:2 3:2
Semifinále Německo Hamburger SV 3:1 0:3 3:4
1977/78 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo FC Dinamo Bucureşti 2:0 1:2 3:2
2. kolo Francie FC Nantes 2:1 1:1 3:2
Čtvrtfinále Belgie Club Brugge KV 3:2 0:2 3:4
1979/80 Pohár UEFA 1. kolo Východní Německo Dynamo Dresden 1:2 0:3 1:5
1981/82 Pohár UEFA 1. kolo Portugalsko Boavista FC 3:1 1:4 4:5
1983/84 Pohár UEFA 1. kolo Nizozemsko FC Groningen 2:1 0:3 2:4
1984/85 Pohár UEFA 1. kolo Švýcarsko FC Sion 2:3 0:1 2:4
1985/86 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Skotsko Celtic FC 1:1 2:1 3:2
2. kolo Wales Bangor City FC 1:0 2:0 3:0
Čtvrtfinále Jugoslávie FK Crvena zvezda 1:1 2:0 3:1
Semifinále Německo Bayer Uerdingen 1:0 3:2 4:2
Finále Sovětský svaz FK Dynamo Kyjev 0:3
1986/87 Pohár UEFA 1. kolo Německo Werder Brémy 2:0 1:2 3:2
2. kolo Portugalsko Vitória SC 1:0 0:2 1:2
1988/89 Pohár UEFA 1. kolo Nizozemsko FC Groningen 2:1 0:1 2:2 (v)
1989/90 Pohár UEFA 1. kolo Itálie ACF Fiorentina 1:0 0:1 1:1 (1:3 pen.)
1990/91 Pohár UEFA 1. kolo Rumunsko FC Politehnica Timișoara 1:0 0:2 1:2
1991/92 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Norsko Fyllingen Fotball 7:2 1:0 8:2
2. kolo Anglie Manchester United FC 3:0 1:1 4:1
Čtvrtfinále Belgie Club Brugge KV 3:2 1:2 4:4 (v)
1992/93 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Slovinsko NK Maribor 6:1 3:0 9:1
2. kolo Turecko Trabzonspor 0:0 2:0 2:0
Čtvrtfinále Řecko Olympiacos FC 3:1 1:1 4:2
Semifinále Itálie Parma FC 1:2 1:0 2:2 (v)
1993/94 Pohár UEFA 1. kolo Skotsko Heart of Midlothian FC 3:0 1:2 4:2
2. kolo Řecko OFI Kréta 1:0 0:2 1:2
1996/97 Liga mistrů UEFA Základní skupina B Rumunsko FC Steaua București 4:0 1:1 1. místo
Polsko Widzew Łódź 1:0 4:1
Německo Borussia Dortmund 0:1 2:1
Čtvrtfinále Nizozemsko AFC Ajax 2:3 1:1 3:4
1997/98 Pohár UEFA 1. kolo Anglie Leicester City FC 2:1 2:0 4:1
2. kolo Řecko PAOK FC 5:2 4:4 9:6
3. kolo Chorvatsko GNK Croatia Zagreb 1:0 1:1 2:1
Čtvrtfinále Anglie Aston Villa FC 1:0 1:2 2:2 (v)
Semifinále Itálie SS Lazio 0:1 0:0 0:1
1998/99 Pohár UEFA 1. kolo Srbsko a Černá Hora FK Obilić 2:0 1:0 3:0
2. kolo Bulharsko PFK CSKA Sofia 1:0 4:2 5:2
3. kolo Španělsko Real Sociedad 4:1 1:2 5:3
Čtvrtfinále Itálie AS Roma 2:1 2:1 4:2
Semifinále Itálie Parma FC 1:3 1:2 2:5
1999/00 Pohár UEFA 1. kolo Turecko MKE Ankaragücü 3:0 0:1 3:1
2. kolo Polsko Amica Wronki 1:0 4:1 5:1
3. kolo Německo VfL Wolfsburg 2:1 3:2 5:3
4. kolo Francie RC Lens 2:2 2:4 4:6
2004 Pohár Intertoto 3. kolo Česko FC Tescoma Zlín 0:2 4:2 4:4 (v)
Semifinále Srbsko a Černá Hora OFK Bělehrad 2:0 3:1 5:1
Finále Španělsko Villarreal CF 2:0 0:2 2:2 (1:3 pen.)
2007 Pohár Intertoto 3. kolo Rumunsko ACF Gloria Bistrița 1:0 1:2 2:2 (v)
2007/08 Pohár UEFA 2. předkolo Srbsko FK Vojvodina 3:0 2:1 5:1
1. kolo Turecko Kayseri Erciyesspor 4:0 5:0 9:0
Základní skupina B Rusko FK Lokomotiv Moskva 3:3 1. místo
Skotsko Aberdeen FC 2:0
Dánsko FC København 2:0
Řecko Panathinaikos FC 2:1
Šestnáctifinále Anglie Bolton Wanderers FC 0:0 0:1 0:1
2008/09 Liga mistrů UEFA 3. předkolo Německo FC Schalke 04 4:0 0:1 4:1
Základní skupina D Nizozemsko PSV Eindhoven 2:1 3:0 2. místo
Francie Olympique de Marseille 2:1 0:0
Anglie Liverpool FC 1:1 1:1
Osmifinále Portugalsko FC Porto 2:2 0:0 2:2 (v)
2009/10 Liga mistrů UEFA 4. předkolo Řecko Panathinaikos FC 2:0 3:2 5:2
Základní skupina D Kypr APOEL FC 0:0 1:1 3. místo
Portugalsko FC Porto 0:3 0:2
Anglie Chelsea FC 2:2 0:4
2009/10 Evropská liga UEFA Šestnáctifinále Turecko Galatasaray SK 1:1 2:1 3:2
Osmifinále Portugalsko Sporting CP 0:0 2:2 2:2 (v)
Čtvrtfinále Španělsko Valencia CF 0:0 2:2 2:2 (v)
Semifinále Anglie Liverpool FC 1:0 1:2 2:2 (v)
Finále Anglie Fulham FC 2:1 prodl.
2010 Superpohár UEFA Finále Itálie FC Internazionale Milano 2:0
2010/11 Evropská liga UEFA Základní skupina B Řecko Aris Soluň 2:3 0:1 3. místo
Německo Bayer 04 Leverkusen 1:1 1:1
Norsko Rosenborg BK 3:0 2:1
2011/12 Evropská liga UEFA 3. předkolo Norsko Strømsgodset IF 2:1 2:0 4:1
4. předkolo Portugalsko Vitória SC 2:0 4:0 6:0
Základní skupina I Skotsko Celtic FC 2:0 1:0 1. místo
Francie Stade Rennais FC 3:1 1:1
Itálie Udinese Calcio 4:0 0:2
Šestnáctifinále Itálie SS Lazio 1:0 3:1 4:1
Osmifinále Turecko Beşiktaş JK 3:1 3:0 6:1
Čtvrtfinále Německo Hannover 96 2:1 2:1 4:2
Semifinále Španělsko Valencia CF 4:2 1:0 5:2
Finále Španělsko Athletic Bilbao 3:0
2012 Superpohár UEFA Finále Anglie Chelsea FC 4:1
2012/13 Evropská liga UEFA Základní skupina B Izrael Hapoel Tel Aviv FC 1:0 3:0 2. místo
Česko FC Viktoria Plzeň 1:0 0:1
Portugalsko Académica de Coimbra 2:1 0:2
Šestnáctifinále Rusko FK Rubin Kazaň 0:2 1:0 1:2
2013/14 Liga mistrů UEFA Základní skupina G Rusko FK Zenit Sankt-Petěrburg 3:1 1:1 1. místo
Portugalsko FC Porto 2:0 2:1
Rakousko FK Austria Wien 4:0 3:0
Osmifinále Itálie AC Milán 4:1 1:0 5:1
Čtvrtfinále Španělsko FC Barcelona 1:0 1:1 2:1
Semifinále Anglie Chelsea FC 0:0 3:1 3:1
Finále Španělsko Real Madrid 1:4 prodl.
2014/15 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Řecko Olympiacos FC 4:0 2:3 1. místo
Itálie Juventus FC 1:0 0:0
Švédsko Malmö FF 5:0 2:0
Osmifinále Německo Bayer 04 Leverkusen 1:0 0:1 1:1 (3:2 pen.)
Čtvrtfinále Španělsko Real Madrid 0:0 0:1 0:1
2015/16 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Turecko Galatasaray SK 2:0 2:0 1. místo
Portugalsko SL Benfica 1:2 2:1
Kazachstán FC Astana 4:0 0:0
Osmifinále Nizozemsko PSV Eindhoven 0:0 0:0 0:0 (8:7 pen.)
Čtvrtfinále Španělsko FC Barcelona 2:0 1:2 3:2
Semifinále Německo FC Bayern Mnichov 1:0 1:2 2:2 (v)
Finále Španělsko Real Madrid 1:1 (3:5 pen.)
2016/17 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Nizozemsko PSV Eindhoven 2:0 1:0 1. místo
Německo FC Bayern Mnichov 1:0 0:1
Rusko FK Rostov 2:1 1:0
Osmifinále Německo Bayer 04 Leverkusen 0:0 4:2 4:2
Čtvrtfinále Anglie Leicester City FC 1:0 1:1 2:1
Semifinále Španělsko Real Madrid 2:1 0:3 2:4
2017/18 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Itálie AS Roma 2:0 0:0 3. místo
Anglie Chelsea FC 1:2 1:1
Ázerbájdžán Qarabağ FK 1:1 0:0
2017/18 Evropská liga UEFA Šestnáctifinále Dánsko FC København 1:0 4:1 5:1
Osmifinále Rusko FK Lokomotiv Moskva 3:0 5:1 8:1
Čtvrtfinále Portugalsko Sporting CP 2:0 0:1 2:1
Semifinále Anglie Arsenal FC 1:0 1:1 2:1
Finále Francie Olympique de Marseille 3:0
2018 Superpohár UEFA Finále Španělsko Real Madrid 4:2 prodl.
2018/19 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Francie AS Monaco FC 2:0 2:1 2. místo
Belgie Club Brugge KV 3:1 0:0
Německo Borussia Dortmund 2:0 0:4
Osmifinále Itálie Juventus FC 2:0 0:3 2:3
2019/20 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Itálie Juventus FC 2:2 0:1 2. místo
Rusko FK Lokomotiv Moskva 2:0 2:0
Německo Bayer 04 Leverkusen 1:0 1:2
Osmifinále Anglie Liverpool FC 1:0 3:2 Prodloužení
Čtvrtfinále Soupeř bude upřesněn po dohrání všech odvet

Odkazy

Související články

Reference

  1. a b c d e f g "Historia" [online]. atleticodemadrid.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. a b "Atletico Madrid Colors" [online]. teamcolorcodes.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b "Wanda Metropolitano (Estadio Metropolitano)" [online]. stadiumdb.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c "Why everything you know about the Madrid derby might be wrong" [online]. fourfourtwo.com, 07.01.2015 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c "Un decreto españoliza los nombres (1940)" [online]. as.com, 20.12.2016 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. 1973/74 European Champions Clubs' Cup - Final, UEFA.com, cit. 5. 6. 2013 (anglicky)
  7. Plzeň - Atlético Madrid 1:0, Horváth a spol. zakončili podzim báječně. iDNES.cz [online]. 2012-12-06 [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  8. Real zostal bez trofeje, prehral aj vo finále pohára, SME.sk, cit. 18. 5. 2013 (slovensky)
  9. Atletico zdolalo v odvete Real 1:0 a získalo Superpohár, SME.sk, citováno 23. 8. 2014 (slovensky)
  10. Página oficial del Atlético de Madrid - Wanda Metropolitano. Club Atlético de Madrid [online]. [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. Memes, críticas y polémica: por qué el Atlético Madrid le puso "Wanda" a su nuevo estadio. Infobae [online]. [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  12. Atlético de Madrid: El Atlético presenta su nuevo escudo - Marca.com. Marca.com. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (španělsky) 
  13. a b c d e "European Cups Archive" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. "Intercontinental Club Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. "Spain - List of Champions" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. "Spain - List of Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c d "Spain - List of Super Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. "Spain - List of Champions of Centro" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. "Mundo Deportivo, str. 4 (23. června 1941)" [online]. hemeroteca.abc.es [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  20. "Trofeo Teresa Herrera (La Coruña-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. "Coupe Mohamed V (Casablanca - Morocco)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. "Trofeo Colombino (Huelva-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. "Trofeo Ramón de Carranza (Cádiz-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. "Trofeo Villa de Madrid (Madrid-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. "Mundo Deportivo, str. 18 (15. srpna 1991)" [online]. hemeroteca.abc.es [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  26. "Trofeo Semana del Sol-Ciudad de Marbella (Marbella, Málaga-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. "Trofeo Naranja (Valencia-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. "Trofeo Alicante-Costa Blanca-Ciudad de Alicante-Ayuntamiento (Alicante-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. "Trofeo Ciudad de Zaragoza " Memorial Carlos Lapetra" (Zaragoza-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. "Shanghai - International Tournaments" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. "Trofeo Memorial Jesús Gil y Gil 2005-2019" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. "Liverpool 1 Atletico Madrid 1 (Atletico win 5-4 on pens): Diego Simeone's side a step too far for Jurgen Klopp's Reds" [online]. telegraph.co.uk, 02.08.2017 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. "Liverpool lose to Atletico Madrid on penalties in Audi Cup final" [online]. bbc.com, 02.08.2017 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. "Spain - U-19 League Champions" [online]. rsssf.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. "Spain - U-19 Cup History" [online]. rsssf.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. a b "Ligas" [online]. bdfutbol.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (německy) 
  37. a b "RESULTADOS HISTÓRICOS DEL FÚTBOL ESPAÑOL" [online]. arquero-arba.futbolme.net [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  38. a b "RESULTADOS HISTÓRICOS DE LAS LIGAS ESPAÑOLAS DE FÚTBOL EN CATEGORÍA REGIONAL" [online]. arquero-arba.futbolme.net [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  39. a b "Latin Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj