Baskové

Baskové
Populace
cca 3 miliony
Země s významnou populací
BaskickoBaskicko Baskicko cca 2 miliony
Španělsko zbytek Španělska cca 300 tisíc[1][2]
FrancieFrancie Francie cca 240 tisíc[1][2]
USAUSA USA cca 58 tisíc[3]
KanadaKanada Kanada cca 7 tisíc
Jazyk(y)
baskičtina, španělština, francouzština,
v diaspoře též angličtina
Náboženství
křesťané (většina římští katolíci)
Příbuzné národy
v současnosti žádné
(zaniklý akvitánský národ)
Poznámky
pravděpodobně poslední autochtonní národ Evropy

Baskové (baskicky Euskaldunak, španělsky Vascos, francouzsky Basques) jsou obyvateli středoseverní části Španělska a jihozápadního cípu Francie při Biskajském zálivu. Většina jich je soustředěna ve španělském autonomním společenství Baskicko, kde jich žije něco přes 2 miliony; další významné skupiny žijí v ostatních oblastech Španělska (asi 300 tisíc), ve Francii (asi 240 tisíc) a Spojených státech (asi 60 tisíc). Jazykem Basků je izolovaná baskičtina, mají svébytnou kulturu a ve Španělsku působí několik baskických politických stran, z nichž nejvýznamnější (nejvlivnější) je Baskická národní strana.

Původ a identita

Klasifikace obyvatel podle kulturní identity: Považujete se za Baska?   1 - Ano
2 - Ano, v některých ohledech   3 - Ne
4 - Nevím / Neodpověděl

Baskové jsou pravděpodobně neindoevropského původu. Někdy bývají označováni jako autochtonní obyvatelstvo, jindy – na základě společného jazyka, baskičtiny – také za národ; to je ovšem i v samém Baskicku sporné. Existují jak baskicky hovořící lidé považující se za Španěly či španělskojazyční Baskové, tak radikální baskičtí separatisté. Podle průzkumu konaném roku 2005 v autonomním Baskicku se 26 % obyvatel cítilo být Basky, 21,8 % spíše Basky než Španěly a 38,5 % stejně Basky jako Španěly.[4]

Podle dřívější (později vyvrácené) teorie, založené na podobnosti baskičtiny s kavkazskými jazyky, byl původní domovinou Basků kraj pod kavkazským Elbrusem. Jejich genetické odlišnosti (neobvyklé genetické rysy imunitního systému a vysoký podíl lidí s krevní skupinou Rh-) pak vedly ke vzniku jiné teorie, podle níž jsou Baskové potomky původních lovců a sběračů, kteří přišli do Evropy z Afriky asi před 45 000 lety a podrželi si svou genetickou svébytnost i poté, co asi před 7500 roky došlo ke smísení těchto obyvatel s prvními zemědělci, kteří pronikli na Pyrenejský poloostrov z oblasti Středomoří. Ani tato teorie však nebyla prokázána.[5]

Podle novějšího výzkumu založeného na srovnávání DNA však mají Baskové k původním evropským lovcům a sběračům geneticky vůbec nejblíže. Tím byla vyvrácena teorie, že se jedná o samostatnou dávnou vývojovou linii, nezávislou na zbytku původního pravěkého obyvatelstva. V tu dobu tedy Baskové ještě nežili izolovaně – k tomu došlo až mnohem později, asi před 5000 roky, kdy na Pyrenejský poloostrov dorazila další vlna zemědělců ze střední Evropy a severní Afriky. Jejich geny dnes tvoří 10–25 % genetické informace obyvatel Španělska a Portugalska, ale Baskům chybějí, z čehož lze učinit závěr, že jejich předci žili tou dobou již izolovaně.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b V. inkesta soziolinguistikoa 2011. Vitoria-Gasteiz: Central Publications Service of the Basque Government, 2013. Dostupné online. ISBN 978-84-457-3303-5. (baskicky) 
  2. ↑ a b INE [online]. INE, 2013 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-07. (anglicky) 
  3. ↑ Census 2000: Table 1. First, Second, and Total Responses to the Ancestry Question by Detailed Ancestry Code: 2000 [online]. 22 January 2007 [cit. 2016-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ El País.com, 24. 06. 2005
  5. ↑ a b PETR, Jaroslav. Vědci rozluštili záhadu baskického národa. Odkud přišli?. Lidovky.cz [online]. 2015-10-07 [cit. 2022-08-03]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj