Kultura s lineární keramikou

Kultura s lineární keramikou je pravěká neolitická kultura rozšířená ve střední Evropě v 6. tisíciletí př. n. l., nazvaná podle charakteristické výzdoby nádob rovnými či zavinutými čarami. Její nositelé byli vůbec prvními zemědělci na území dnešních Čech a Moravy. Ve starší literatuře bývala označována jako volutová keramika. Používá se pro ni zkratka LnK nebo mezinárodní zkratka LBK z německého Linearbandkeramik.

Rozšíření

Kultura se postupně rozšířila na rozsáhlé území od dolního Porýní a severní Francie na západě až po Dněpr na Ukrajině na východě. V Čechách pozvolna přechází v kulturu s vypíchanou keramikou, zatímco Morava se dostává do sféry kultury lengyelské.

Kultura s lineární keramikou se dělí na dvě větve:

• východoslovenská (alföldská) – kultura s východní lineární keramikou
• západní větev – Kultura se západní lineární keramikou

Genetický původ

Podle moderních genetických výzkumů se jednalo o potomky neolitických zemědělců z Anatolie, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety během neolitické revoluce v zemědělství. Geneticky měli nejblíž k současným obyvatelům jižní Evropy, například Sardincům a Baskům.^[1]

Kultura s lineární keramikou v Česku

• Sídliště: Březno, Bylany, Předměřice nad Labem, Lochenice, Úhřetice, Tuněchody, Jeřice, Mohelnice, Žimutice
• Pohřebiště: Vedrovice

Odkazy

Reference

Související články

• Tripolská kultura
• Kultura s nálevkovitými poháry
• Starčevská kultura
• Velim (neolitické sídliště)
• Neolit na území Česka
• Neolit na Slovensku
• Neolitická architektura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kultura s lineární keramikou na Wikimedia Commons

Zdroj