Diaspora

Diaspora (starořecky διασπορά – „setí, rozesetí, rozptýlení semena“) označuje lidi nebo etnickou populaci, kteří dobrovolně, nebo z donucení emigrují ze své domoviny, a přitom si zachovávají vazby na původní kulturu. Příčinou emigrace může být vypuknutí války, přetrvávající ozbrojené konflikty, chudoba, hlad, nepříznivé klimatické podmínky či snaha zlepšit ekonomickou situaci.[1]

Židovská diaspora

Podrobnější informace naleznete v článku Židovská diaspora.

Termín diaspora byl původně používán k označení židovské komunity, jež musela opustit Palestinu po té, co byl Římany zničen druhý jeruzalémský chrám v roce 70 n. l., a byla rozeseta napříč Středomořím. S vytvořením státu Izrael 15. 5. 1948 se Židé mohli vrátit zpět do své domoviny.[2]

Z pohledu sociologie jako vědy jsou Židé, kteří žijí v diaspoře, považováni za menšinová etnická společenství se silnou vazbou na původní etnické území, historickou kontinuitu a vzájemné soužití. Počátek židovské diaspory se datuje k pádu Jeruzaléma v roce 586 př. n. l. O diaspoře se přestalo mluvit už roku 135 n. l., kdy se Židé rozptýlili a vstup do Jeruzaléma jim byl odepřen.[2]

Ostatní diaspory

Africká diaspora

Označuje diasporu Afričanů, kteří se v 16. až 19. století přesouvali ze západní Afriky převážně do Ameriky, kde byli považováni za otroky.[3][4] Tato populace a jejich potomci měli zásadní vliv na kulturu britských, francouzských, portugalských a španělských kolonií nového světa. Před transatlantickým obchodováním s otroky se miliony Afričanů stěhovaly a usadily jako obchodníci, námořníci a otroci v různých částech Evropy a Asie. Od osmého do devatenáctého století se arabsky řízený obchod rozptýlil miliony Afričanů do Asie a ostrovů Indického oceánu.[5]

Evropské diaspory

Evropská historie zaznamenala četné události podobné diasporám. Během obchodní a kolonizující aktivity řeckých kmenů z Balkánu a Malé Asie putovali Řekové kolem středomořských a černomořských pánví, kde vytvářeli řecké městské státy. Tímto způsobem založili více než 400 kolonií.[6]

Další diaspory

Mezi méně známé diaspory patří například irská a arménská diaspora. Pojem diaspora také označuje náboženské, či etnické společenství žijící (rozptýleně) v rámci jiného společenství.

Současnost

Nyní se termín diaspora používá, jak pro izraelskou komunitu čítající přibližně 12 milionů lidí žijících mimo Stát Izrael, tak pro ukrajinskou komunitu přesahující počet 13 milionů lidi žijících mimo dnešní území Ukrajiny[2]. Ukrajinské diaspoře je věnováno muzeum Музей української діаспори nacházející se v Kyjevě a židovské diaspoře – muzeum Bejt ha-Tfucot v Tel Avivu.[7]

S vlivem globalizace, pohybem pracovní síly a uvolňování pracovních trhů dochází v současné době k rozptylování lidské populace po celém světě. V důsledku toho vznikají diaspory ve smyslu etnických skupin, které tvoří mnohdy uzavřené komunity na území přijímajících států. V Evropě je např. celá řada muslimských diaspor pocházející ze severní Afriky, Blízkého východu a Asie, které čítají kolem 15 milionů lidí.[8]

Diaspory a hostitelské komunity na sebe působí, což vede ke vzájemným kulturním výměnám, směšování tradic či přílivu inovací. Výskyt diaspor v takových společnostech může přispívat k vyšší úrovni multikulturality.[8] Na druhou stranu po staletí historicky doložené jsou ozbrojené konflikty a boje o ovládnutí regionů mnoha státních celků.

Globální diaspory

Na základě historických poznatků dnes rozlišujeme pět typů diaspor. 

  • Diaspory obětí (nucený odsun do exilu, např. obchod s otroky)
  • Pracovní diaspora (stěhování za prací)
  • Obchodní diaspora (přesun za účelem obchodu)
  • Imperiální diaspora (přesun na základě imperialismu)
  • Kulturní diaspora (stěhování z důvodu lidských zvyků, tradic a hodnot)[9] 

Odkazy

Reference

  1. ↑ The Cambridge dictionary of sociology. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. 688 s. Dostupné online. ISBN 9780521540469. 
  2. ↑ a b c Velký sociologický slovník / 1 A - O.. 1. vyd. Praha: Karolinum 747 s. Dostupné online. ISBN 8071841641. 
  3. ↑ Africa in the nineteenth century until the 1880s. Abridged ed. vyd. Oxford: J. Currey 356 s. Dostupné online. ISBN 9780520067011. 
  4. ↑ WARREN, Benedict J. The conquest of Michoacán : the Spanish domination of the Tarascan Kingdom in Western Mexico, 1521-1530. 1. vyd. Norman: University of Oklahoma Press 352 s. ISBN 080611858X. 
  5. ↑ DE SILVA, Jayasuriya; PANKHURST, Richard. The African Diaspora in the Indian Ocean. Trenton: Africa World Press, 2003. 
  6. ↑ BENTLEY, Jerry H. Traditions and Encounters | Table of Contents. Traditions and Encounters, 2/e [online]. 2012-03-06 [cit. 2017-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ↑ NEWMAN, Jacob. Judaismus od A do Z : slovník pojmů a termínů. 1. vyd. Praha: Sefer 285 s. ISBN 8090089534. 
  8. ↑ a b ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5. vyd. London: Penguin 484 s. Dostupné online. ISBN 9780141013756. 
  9. ↑ GIDDENS, Anthony. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo 1049 s. ISBN 9788025708071. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj