1980–1989

Roky 1980–1989, souhrnně zvané 80. léta 20. století, je možno charakterizovat celosvětovým důrazem na rozvoj materiálního blahobytu a ekonomické produkce. Technické i ekonomické zaostávání sovětského bloku bylo završeno jeho zhroucením na přelomu 80. a 90. let.

Počátek 80. let byl v Česku a na Slovensku charakterizován pokračováním okupace sovětskými vojsky, totalitou sovětského typu, cenzurou, diktaturou Komunistické strany a nesvobodou. Utajováním černobylské havárie ztratil režim poslední zbytky důvěryhodnosti. Příchod perestrojky v druhé půlce 80. let neměl na normalizační Československo téměř žádný vliv. Rok 1989 byl charakterizován demokratickými změnami v sousedním Polsku, NDR a Maďarsku, které v listopadu 1989 následovalo sametovou revolucí i ČSSR.

80. léta v Československu

Československá kultura

V anketě Zlatý slavík o nejoblíbenějšího interpreta populární hudby se na první místa dostali Karel Gott, Hana Zagorová, Dalibor Janda, Petra Janů, Miroslav Žbirka, Peter Nagy, Iveta Bartošová a kapely Elán, Olympic, Katapult, Citron a Team. Vznikly kapely Kabát, Arakain, Tři sestry, Čechomor, Mňága a Žďorp, Turbo, Tata Bojs, Visací zámek, Orlík, Buty, Argema, Laura a její tygři, Stromboli a Nerez.

V tomto období měly premiéru filmy Jiřího Menzela (Vesničko má středisková, Slavnosti sněženek, Postřižiny), Ladislava Smoljaka (Jára Cimrman ležící, spící, Vrchní, prchni!, Nejistá sezóna, Rozpuštěný a vypuštěný), Karla Kachyni (Smrt krásných srnců, Pozor, vizita!), Oldřicha Lipského (Tajemství hradu v Karpatech, Tři veteráni) nebo Juraja Jakubiska (Sedím na konári a je mi dobre, Tisícročná včela). Československá televize natočila televizní seriály jako Dobrodružství kriminalistiky, Vlak dětství a naděje, Arabela a Návštěvníci.

V roce 1984 byla básníku Jaroslavu Seifertovi udělena Nobelova cena za literaturu.

Československý sport

Na mistrovství světa v ledním hokeji v roce 1985 získali českoslovenští hokejisté zlatou medaili, v letech 1982 a 1983 stříbrné a 1981, 1987 a 1989 bronzové. Českoslovenští fotbalisté v roce 1980 na mistrovství Evropy v Itálii a získali bronzovou medaili.

Hlavy států a političtí lídři

Francie
- prezident: Valéry Giscard d'Estaing (1974–1981), François Mitterrand (1981–1995)
- premiér: Raymond Barre (1976–1981), Pierre Mauroy (1981–1984), Laurent Fabius (1984–1986), Jacques Chirac (1986–1988), Michel Rocard (1988–1991)
Sovětský svaz
- Generální tajemník ÚV KSSS: Leonid Iljič Brežněv (1964–1982), Jurij Andropov (1982–1984), Konstantin Černěnko (1984–1985), Michail Sergejevič Gorbačov (1985–1991)
Spojené království
- královna: Alžběta II. (1952–2022)
- premiér: Margaret Thatcherová (1979–1990)
Spojené státy americké
- prezident: Jimmy Carter (1977–1981), Ronald Reagan (1981–1989), George H. W. Bush (1989–1993)
Vatikán
- papež: Jan Pavel II. (1978–2005)
Československo
- prezident: Gustáv Husák (1975–1989), Václav Havel (1989–1992)
- premiér: Lubomír Štrougal (1970–1988), Ladislav Adamec (1988–1989), Marián Čalfa (1989–1992)
Spolková republika Německo
- prezident: Karl Carstens (1979–1984), Richard von Weizsäcker (1984–1994)
- spolkový kancléř: Helmut Schmidt (1974–1982), Helmut Kohl (1982–1998)
Německá demokratická republika
- Generální tajemník SED: Erich Honecker (1971–1989), Egon Krenz (1989)
- premiér: Willi Stoph (1976–1989), Hans Modrow (1989–1990), Lothar de Maizière (1990)
Polsko
- prezident: Henryk Jabłoński (1972–1985), Wojciech Jaruzelski (1989–1990)
- premiér: Wojciech Jaruzelski (1981–1985), Zbigniew Messner (1985–1988), Tadeusz Mazowiecki (1989–1991)
Rakousko
- prezident: Rudolf Kirchschläger (1974–1986), Kurt Waldheim (1986–1992)
- spolkový kancléř: Bruno Kreisky (1970–1983), Fred Sinowatz (1983–1986), Franz Vranitzky (1986–1997)

Úmrtí

Během tohoto desetiletí z osobností zemřeli politici Leonid Iljič Brežněv, Nicolae Ceaușescu a Josip Broz Tito, umělci Jaroslav Seifert, Jan Werich, Vladimír Menšík, Louis de Funès, John Lennon, Salvador Dalí, Andy Warhol a Bob Marley.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1980–1989 na Wikimedia Commons