10. armádní sbor (rakousko-uherská armáda)

10. armádní sbor
Pečeť 10. armádního sboru v Přemyšlu
Pečeť 10. armádního sboru v Přemyšlu
Země Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Existence 1883 - 1918
Vznik 1. ledna 1883
Zánik 1918
Posádka Brno (1883–1889), Přemyšl (1889–1914)
Účast
Války První světová válka

10. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší vojenskou jednotkou rakousko-uherské armády. Sbor měl původně působnost pro Moravu a Slezsko a velitelství sídlilo v Brně (1883–1889). V roce 1889 byl sbor přesunut do Haliče s velitelstvím v Přemyšlu, kde zůstal dislokován do roku 1914. Za první světové války byl 10. sbor nasazen na východní frontě, kde se zúčastnil bojů v Haliči, v Karpatech a nakonec v prostoru dnešní Ukrajiny. Kvůli vysokým ztrátám na životech byl sbor rozpuštěn ještě před koncem války na jaře 1918.

Historie

Územní rozdělní působnosti armádních sborů rakousko-uherské armády 1898
Plán pevnosti Přemyšl

10. armádní sbor (10. Korpskommando) vznikl reorganizací rakousko-uherské armády rozdělením dosavadních oblastních velitelství pro jednotlivé korunní země. Desátý sbor s působností pro oblast Moravy a Slezska byl umístěn v Brně. Sborové velitelství sídlilo v budově bývalého dominikánského kláštera na Rybím trhu (dnešní Dominikánské náměstí). Doplňovacími okresy byly Opava, Těšín, Kroměříž, Olomouc, Jihlava, Šumperk, Znojmo a Brno. V září 1883 se na Prostějovsku konaly velké manévry za účasti císaře Františka Josefa a španělského krále Alfonse XII. V roce 1889 bylo sborové velitelství v Brně zrušeno a jeho agenda byla rozdělena pod 1. armádní sbor v Krakově (severní Morava a Slezsko) a 2. armádní sbor ve Vídni (jižní Morava).

Nově byl 10. armádní sbor zřízen v Haliči s velitelstvím v pevnosti Přemyšl, která byla v té době budována jako jedna z největších staveb fortifikačního charakteru v tehdejší Evropě.[1] K 10. sboru patřily 2. pěchotní divize v Jarosławi a 24. pěchotní divize v Přemyšlu, dále 6. jezdecká divize v Jarosławi a 10. dělostřelecká brigáda v Přemyšlu.[2] Doplňovacími okresy byly Přemyšl, Jarosław, Rzeszów a Sanok (dnešní Polsko), dále Horodok (Gródek), Sambir a Stryj (dnešní Ukrajina). Do správy 10. sboru patřila posádková věznice a nemocnice v Přemyšlu, dále pak osm útvarových nemocnic (Horodok, Jarosław, Rzeszów, Sambir a Sanok).[3]

Na začátku první světové války byl 10. sbor začleněn do armády generála Dankla určené pro boj v Haliči. Po dvojí výměně velení v krátké době dosáhl sbor dílčích úspěchů, především dobytí dlouhodobě obléhané pevnosti Přemyšl. V roce 1918 bojoval sbor v oblasti Volyně, kvůli vysokým početním ztrátám byl v dubnu 1918 rozpuštěn a jeho zbytky začleněny do 4. armády. Již na začátku války bylo kvůli postupu ruských vojsk posádkové velitelství Přemyšlu formálně přeloženo do Prešpurku (1914–1915). Po vítězství německé a rakousko-uherské armády v bitvě u Gorlice a následném osvobození obléhané pevnosti Přemyšl sem byla znovu umístěna rakousko-uherská posádka. Jejími veliteli byli pak postupně generálové Ignaz Korda (1916–1917) a Viktor Njegovan (1917–1918).[4]

Velitelé 10. armádního sboru

Odkazy

Reference

  1. ↑ Historie výstavby pevnosti Přemyšl dostupné online
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 231 dostupné online
  3. ↑ 10. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
  4. ↑ 10. armádní sbor na webu weltkriege.at dostupné online

Literatura

Externí odkazy

Zdroj