Karl Horsetzky von Hornthal

Karl Horsetzky von Hornthal
Velitel 10. armádního sboru v Přemyšlu
Ve funkci: 6. května 1905 – 1. prosince 1905
Předchůdce	Anton Galgótzy
Nástupce	Arthur Pino von Friedenthal
Velitel v Zadaru
Ve funkci: 1902 – 1905
Předchůdce	Emil David von Rhonfeld
Nástupce	Marian Varešanin
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní zbrojmistr (1904), polní podmaršál (1895), generálmajor (1891)
Narození	15. května 1844 Praha
Úmrtí	5. srpna 1906 (ve věku 62 let) Baden
Příbuzní	Adolf Horsetzky von Hornthal, Ernst Horsetzky von Hornthal a Melanie Horsetzky von Hornthal (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Horsetzky von Hornthal (15. května 1844 Praha – 5. srpna 1906 Baden) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1863 a zúčastnil se několika válečných konfliktů. Později působil jako štábní důstojník mimo jiné v Praze nebo Opavě. V letech 1902–1905 byl vojenským a námořním velitelem v Zadaru a nakonec krátce velitelem pevnosti Přemyšl (1905). Ve vojsku dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1904).

Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí povýšené v roce 1826 do šlechtického stavu a byl rodákem z Prahy.^[1] Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a jako poručík nastoupil v roce 1863 k pěšímu pluku č. 14. Zúčastnil se prusko-dánské válce a bojoval v prusko-rakouské válce. Mezitím si v letech 1865–1867 doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a jako nadporučík byl zařazen do důstojnického sboru generálního štábu. Jako štábní důstojník byl přidělen k 26. pěšímu pluku a později k 56. pěšímu pluku. Mezitím byl v roce 1870 povýšen do hodnosti kapitána a zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny. V roce 1878 byl povýšen na majora a v obsazené Bosně a Hercegovině se podílel na topografickém vyměřování. Dále postupoval v hodnostech (podplukovník 1881, plukovník 1884), sloužil u pěšího pluku č. 4 a v letech 1886–1891 byl šéfem štábu 8. armádního sboru v Praze.^[2]

V roce 1891 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem 10. pěší brigády v Opavě.^[3][4] O čtyři roky později dosáhl hodnosti polního podmaršála (1895) a převzal velení 36. pěší divize v Záhřebu (1895-1902),^[5] od roku 1900 byl zároveň přidělen jako zástupce velitele ke 13. armádnímu sboru v Záhřebu.^[6] V letech 1902–1905 byl velitelem v Zadaru, respektive velitelem 22. doplňovacího vojenského obvodu a zároveň válečného námořnictva pro Dalmácii^[7] a v roce 1904 získal hodnost polního zbrojmistra.^[8] Nakonec byl v dubnu 1905 jmenován velitelem 10. armádního sboru^[9] a velitelem pevnosti Přemyšl, již o půl roku později byl ale ze zdravotních důvodů penzionován^[10] a v následujícím roce zemřel.

Jako velitel v Zadaru byl v roce 1902 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.^[11] Od roku 1903 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 98 dislokovaného v Josefově.^[12][13] Byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy, rytířem Leopoldova řádu, dále držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile.^[14]

Jeho mladší bratr Adolf (1847–1929) byl také vysokým důstojníkem c. k. armády, nakonec polním zbrojmistrem a velitelem armádního sboru v Krakově. Sestra Melanie (1852–1931) byla umělkyní a prosadila se jako sochařka. Nejmladším ze sourozenců byl Ernst (1865–1943), který byl za první světové války vojevůdcem na východní frontě a v Itálii a dosáhl hodnosti generála pěchoty.

• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2011; Praha, 2009; 496 s. (heslo Horsetzky von Hornthal) ISBN 978-80-904241-2-8

• Karl Horsetzky von Hornthal in: Österreichisches Biographisches Lexikon
• Karl Horsetzky na webu Pevnosti Přemyšl

Zdroj