Šar Planina

Šar planina; Malet e Sharrit; Шар Планина
	Šar planina
Nejvyšší bod	2 747 m n. m. (Titov vrh)
Délka	80 km
Nadřazená jednotka	Šarský horský systém (Helenidy)
Sousední; jednotky	Korab, Bistra, Jakupica
Světadíl	Evropa
Stát	Severní Makedonie; Kosovo; Albánie
	; Přibližná poloha pohoří na severomakedonsko-kosovsko-albánském pomezí
Horniny	břidlice, vápenec
Povodí	Vardar, Drin
Souřadnice	42° s. š., 20°44′ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šar planina (makedonsky Шар Планина ; albánsky Malet e Sharrit, Mali i Sharrit) je pohoří nacházející se na hranicích Severní Makedonie a Kosova. Malou částí (0,63 %) zasahuje i do Albánie. Nejvyšším vrcholem je Titov vrh (2 747 m n. m.). Oblast hor je známá chovem psů, plemena Šarplaninec. Území na kosovské i na makedonské straně hor jsou chráněna jako národní parky: kosovský Národní park Šara, makedonský Národní park Šar Planina.

Etymologie

Ve starověku byly hory známé jako Scardus, Scodrus nebo Scordus(το Σκάρδον ὂρος v Polybiovi a Ptolemaiovi).^[1]^[2] Moderní jména pochází ze starověkých.

Někdy se hory také nazývají Carska planina („Carovy hory“)^[3]^[4] jako odkaz na hlavní města (Prizren a Skopje), oblasti Nerodimlje, Pauni, Svrčin atd. a kláštery (Svatý Arhangeli) nacházející se kolem nich.^[5]

Hranice

Hranice Šar planiny se táhne od města Prizren podél dvou řek Prizrenska Bistrica a Lepenac. Na východě prochází kolem města Kačanik, Kačanickou soutěskou a údolím Polog do Severní Makedonie. Hranice prochází v blízkosti pramene Vardaru, zvaný Vrutok, a vstupuje do něj poblíž údolí Mavrovo. Tam řeka Radika odděluje pohoří od vyššího Korabu. Pak hranice stoupá, dosahuje trojmezí státních hranic Kosova, Severní Makedonie a Albánie. Hranice poté vede po silnici k malého horskému městečku Restelica (v Kosovu), k řekám Globočica, Plava a Bílý Drin až zase po město Prizren.

Charakteristika

Pohoří se nachází ve východní části Šarského horského systému, který zde pohořím Šar planina začíná. Masiv je zhruba 80 km dlouhý a 10–20 km široký. Na jihozápadě přechází Šar planina v pohoří Korab (2 764 m n. m.).

Vrcholy

Titov vrh (2 747 m n. m.)
Mal Turčin (2 702 m n. m.)
Borislavec (2 662 m n. m.)
Rudoka (2 658 m n. m.)
Golema Vraca (2 610 m n. m.)
Crn vrv (2 585 m n. m.)
Piribeg (2 522 m n. m.)
Ljuboten (2 498 m n. m.)

Turismus

Na obou stranách hranice se nalézá několik zimních středisek. Oblíbené je zde sjezdové lyžování. Nejvýznamnější lyžařské letovisko je zde zřejmě Popova Šapka (1 780 m n. m.) na severomakedonské straně hor. Nalézá se zde 12 hotelů a několik sjezdových tratí, vleky a lanovky. Středisko je dobře dostupné z města Tetovo po dobré asfaltové silnici, která zde překonává četné serpentiny. V létě je Popova Šapka výchozím bodem pro několik turistických tras, které jsou poměrně snadné, avšak špatně značené a vesměs v nadmořských výškách přes 2 000 metrů.

Ochrana přírody

Na kosovské straně se na ploše 390 km² nalézá Národní park Sharr. Šar planina je částečně zahrnuta do ochranného pásma národního parku, který se rozkládá na severu masivu. Rostlinstvo v horách představují plodiny až do výšky kolem 1 000 m n. m., lesní porost sahá až do výšky 1 700 m n. m., a nad nimi leží již jen vysokohorské pastviny. Ty představují 550 km². Šar planina je největší území kompaktně pokryté pastvinami na evropském kontinentu.

Na makedonské straně se na ploše 627 km² nachází Národní park Šar Planina (makedonsky Национален парк Шар Планина Nacionalen Park Šar Planina), vyhlášená v roce 2021. Táhne se podél hranice s Kosovem, vysoko nad Položskou nížinou s městy Tetovo a Gostivar. Nejvyšším bodem je Titov Vrv (2747 m). Nacházejí se zde útočiště a migrační koridory pro mnoho ohrožených druhů živočichů, mezi něž patří i mimořádně vzácný balkánský rys (rys ostrovid, poddruh balcanicus). Celkem se zde údajně vyskytuje 2000 druhů rostlin, 167 druhů motýlů, 130 druhů ptáků a 45 druhů savců, včetně vlka, medvěda a lišky. Čtvrtina území parku je přísně chráněna a vyhrazena pro vědecký výzkum, pastevectví a pěší turistiku.