Socialistická republika Srbsko

Socialistická republika Srbsko
Socijalistička Republika Srbija
Социјалистичка Република Србија
↓ 1943–1990 Svazová republika Jugoslávie →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Rozloha
88 361 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
9 506 174
Státní útvar
socialistická republika
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Království Jugoslávie Království Jugoslávie
Třetí říše Třetí říše
Maďarské království Maďarské království
Italské království Italské království
Albánské království (1943-1944) Albánské království (1943-1944)
Bulharské carství Bulharské carství
Srbsko (1941-1944) Srbsko (1941-1944)
Následující
Svazová republika Jugoslávie Svazová republika Jugoslávie

Socialistická republika Srbsko (zkráceně SR Srbsko; srbochorvatsky Socijalistička Republika Srbija, Социјалистичка Република Србија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Srbsko zanikla přijetím nové ústavy 28. září 1990, která z názvu státu vypustila adjektivum socialistická a která zrušila politickou autonomii Kosova a Vojvodiny.[1] I Srbsko bez přídomku socialistické zůstalo součástí SFRJ, od dubna 1992 bylo Srbsko součástí Svazové republiky Jugoslávie.

Vývoj názvu

Historie

V lednu 1946 vznikla Lidová republika Srbsko, po změně federální ústavy v roce 1963 je adjektivum lidová nahrazeno slůvkem socialistická. V druhé Jugoslávii, nejspíše z obavy ze silného Srbska, jsou na severu a jihu jeho území vytvořeny dvě autonomní oblasti – Kosovo a Vojvodina.[2]

V rámci SFRJ se Srbsko (bez socialistických autonomních oblastí) z ekonomického hlediska řadilo mezi rozvinuté země, spolu se Slovinskem, Chorvatskem a Vojvodinou.[3]

V září 1986 uveřejnil bělehradský deník Večernije novosti výňatky z nacionalisticky podbarveného Memoranda SANU.[4]

V lednu 1988 iniciuje Předsednictvo SR Srbsko, jehož vedení opustil po osmém zasedání ústředního výboru republikového Svazu komunistů v září 1987 Ivan Stambolić, přípravu ústavních změn omezující pravomoci socialistických autonomních oblastí.[4] Ve stejné době probíhá takzvaná Protibyrokratická revoluce, v níž srbské vedení využívá hospodářských těžkostí ve snaze oslabit postavení vedení Vojvodiny a Kosova.[5]

Ústavní dodatky vedoucí k oslabení pozic autonomních oblastí schválila shromáždění Vojvodiny i Kosova v březnu 1989.[6]Bělehrad poté nahrazuje delegáty autonomních oblastí v orgánech federace a strany svými lidmi.

Republikové ústavy pocházejí z let 1946, 1963 a 1974. Období od ledna 1988 do března 1989 bývá nazýváno jako období ústavních reforem, při nichž bylo přijato čtyřicet dodatků k ústavě z roku 1974.[7]

5. července 1990 rozpustil srbský parlament parlament autonomní oblasti Kosovo, neboť ten se o několik dní dříve pokusil vyhlásit samostatnou svazovou republiku.[8]

V září 1990 schválil srbský parlament novou ústavu, kterou bylo z názvu republiky vyňato slůvko socialistická.[1] Od tohoto data doposud existuje Republika Srbsko, která až do roku 2006 sdílela své osudy s Černou Horou.

Politika

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Srbska. Fakticky byla činnost opozice povolena v únoru 1990.[9] V červenci 1990 se republikový Svaz komunistů transformoval do Socialistické strany Srbska.[8]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Srbsko.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922. 
  2. ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 13. 
  3. ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 62. 
  4. ↑ a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 24. ISSN 0037-6922. 
  5. ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 142–154. 
  6. ↑ PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25. ISSN 0037-6922. 
  7. ↑ MAJDANAC, Boro. History: After Second World War [online]. [2000] [cit. 2009-08-24]. [online] pořízeném dne 2009-06-04. (anglicky) 
  8. ↑ a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 27. ISSN 0037-6922. 
  9. ↑ PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 26. ISSN 0037-6922. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj