Římskokatolická farnost Dobrš

Římskokatolická farnost Dobrš
Farní kostel Zvěstování Páně v Dobrši.
Základní údaje
Církev římskokatolická
Vikariát Strakonice
Diecéze českobudějovická
Provincie česká
Administrátor excurrendo R. D. Jan LÖFFELMANN, JC.D.[1]
Území farnosti
Dobrš • Drážov • Dřešínek • Hořejšice • Chvalšovice • Kváskovice • Nová Ves • Vacovice • Víska • Zálesí
Kontakt
Adresa sídla viz Římskokatolická farnost Čestice
Doručovací adresa Lidická 120
387 01 Volyně
E-mail rkf.cestice@dicb.cz
IČO 65956851 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 03/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Dobrš je bývalým územním společenstvím římských katolíků v rámci strakonického vikariátu českobudějovické diecéze. Farním kostelem byl kostel Zvěstování Páně v Dobrši v obci Drážov. Farnost byla k počátku roku 2020 v rámci reorganizace českobudějovické diecéze sloučena do farnosti Čestice.[2]

O farnosti

Historie

Vesnice vznikla ve 13. století a z roku 1367 je první písemná zmínka o místní plebánii. Krom farního kostela Zvěstování Páně byl na Dobrši postaven též románský kostelík svatých mučedníků Jana a Pavla. Kostel Zvěstování Páně byl v roce 1420 přestavěn goticky. V letech 1667–1709 místní duchovní správa de facto neexistovala. V roce 1709 zde byla zřízena expozitura, povýšená v roce 1725 na samostatnou farnost. V této době zde působil Ondřej František Jakub de Waldt.[3] V letech 1967–2008 zde jako duchovní správce působil kněz kongregace petrinů a politický vězeň, P. Martin František Vích, CFSsS (1921–2008).

Duchovní správci

Dobršskou farnost spravovali následující kněží:[4]

  • 1377 – farář Bohušek († 1377)
  • 1377–1390 – kněz Jan a kněz Ojíř
  • 1390–1391 – kněz Mikuláš z pražského kostela P. Marie
  • 1391–1400 – kněz Jan
  • od 1400 – kněz Jakub, řečený Trdlo
  • do 1408 – Bohuslav
  • 1408 – Jašek z chodského Újezdu
  • 1435 – Jan († 1435)
  • od 4. 8. 1434 – Jan Kredlík z Písku
  • fara zanikla, obnovena 1561
  • 1574 – Jan Krakovský
  • 1657 – Stanislav Janeček
  • 1698–1699 – Karel Funk
  • 1699–1701 – František Gräfflich
  • 1701–1702 – Lukáš Ondřej Pakosta
  • 1703–1705 – Karel Tobiáš Hilarius
  • 1705–1706 – Daniel Bautz
  • 1706–1707 – Matěj Schulpach
  • 1707–1708 – Ignác Paulinus
  • 1708–1751 – Ondřej František Jakub de Waldt
  • 1751–1763 – Jan Nedvěd
  • 1763–1772 – Matěj Tomáš Skřivan
  • 1772–1780 – Vojtěch Jakub
  • 1780–1782 – Václav Veselý
  • 1783–1794 – Jan Jiří Hosler
  • 1794–1808 – Václav Charvát
  • 1808–1823 – Jan Kazimír Winter
  • 1823–1835 – Ferdinand Leopold
  • 1836–1856 – Václav Břečka
  • 1856–1866 – Martin Klouček
  • 1866–1867 – František Kupka (administrátor)
  • 1867–1891 – Václav Bezděka
  • 1891–1894 – Matěj Šulisa
  • 1895–1898 – Antonín Hejret
  • 1898–1908 – Matěj Bohatý
  • 1909–1918 – Jan Timr
  • 1920–1960 – Josef Hašpl
  • 1961–1967 – Bernard Šiman[5][6][7]
  • 1967–2008 – Martin František Vích
    • spolu s ním též Michael Jiří Charvát
  • 2008–2019 – Jan Janoušek (administrátor)
  • 2020 - do současnosti – R. D. Jan Löffelmann

Současnost

Farnost Dobrš byla přes 40 let spojena s osobnostní svého duchovního správce, kterým byl P. Martin František Vích. Za Otcem Martinem přicházeli nejen místní a lidé z blízkého, ale přijížděli z celé republiky. Fara na Dobrši za jeho života sloužila pobytům mládeže, studentů, skautů, rodin s dětmi nebo organizacím pomáhajícím hendikepovaným. P. Vích věnoval významnou část odškodného za roky, strávené komunistických lágrech, na opravu fary, aby mohla sloužit svému účelu. Jeho přáním bylo, aby si fara po jeho smrti udržela komunitní ráz a byla otevřena pro podobné účely. Českobudějovickému biskupství se nepodařilo za dvacet let podobný záměr zrealizovat (posledním nerealizovaným záměrem bylo využít faru jako ubytovnu pro dělníky z pstruhařství). Přestože biskupství mělo nabídky na odkup či pronájem od subjektů i jednotlivců, kteří chtěli podobný záměr udržet (Římskokatolická akademická farnost Praha, Sdružení pro obnovu Dobrše a další), prodalo v roce 2024 faru rodině místních farníků, kteří ji chtějí využívat pro své privátní bydlení.[8]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kostel sv. Jana a Pavla Dobrš
neslouží se pravidelně
 filiální kostel
Kostel Zvěstování Páně Dobrš sobota 16.30 v zimě
17.30 v létě 		farní kostel
Kaple Drážov
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Dřešínek
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Panny Marie Kváskovice
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Nová Ves
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Vacovice
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Víska
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Zálesí
neslouží se pravidelně
 obecní kaple

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://katalog.bcb.cz/Katalog/Farnosti/CESTICE[nedostupný zdroj]
  2. ↑ http://www.christnet.eu/zpravy/29941/ceskobudejovicka_dieceze_slouci_tretinu_farnosti_v_kampelicce_artesa_se_seznamuje_s_hospodarenim.url
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.ctenizpisku.cz [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-04. 
  4. ↑ https://www.vacov.cz/ouvacov/user/deska/zpravodaj_2008/vz_2008_07.pdf
  5. ↑ https://www.bcb.cz/wp-content/uploads/2017/11/setkani07_08-2015.pdf
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.sedlice.farnost.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-18. 
  7. ↑ https://www.blatensko.eu/e_download.php?file=data/editor/16cs_28.pdf&original=SOBacek_45_2015_web.pdf
  8. ↑ GÁLIS, Radek. Církev prodává faru na Dobrši, odkaz zdejšího faráře P. Martina Vícha mizí. Strakonický deník. 2024-03-06. Dostupné online [cit. 2024-03-15]. 

Související články

Zdroj