Kostel svatého Jana a Pavla (Dobrš)

Kostel svatého Jana a Pavla
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Okres Strakonice
Obec Drážov
Lokalita Dobrš
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Vikariát strakonický
Farnost Čestice, dříve Dobrš
Status filiální kostel
Zasvěcení svatí Jan a Pavel
Architektonický popis
Stavební sloh románský
Výstavba 1230–1240
Specifikace
Stavební materiál lomový kámen
Další informace
Kód památky 17908/3-4090 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana a PavlaDobrši (často označovaný jako kaple) je kulturní památka v římskokatolické farnosti Čestice (dříve farnost Dobrš) v okrese Strakonice.[1]

Kostel stojí na návrší asi 200 metrů východně od farního kostela Zvěstování Páně. Existence dvou od sebe jen nepatrné vzdálených kostelů v jedné osadě nemá v jihočeském prostředí obdoby. Lze proto předpokládat, že obě stavby sloužily rozličnému účelu. Kostel sv. Jana a Pavla byl snad součástí feudálního sídla. Tuto domněnku by mohl ověřit až archeologický průzkum.[2]

Historie

Zvon Maria

Kostel pochází ze druhé čtvrtiny 13. století. Byl postaven v románském slohu;[3] uvádí se, že vznikl v místě bývalého pohanského obětiště.[4]renesanci byl v roce 1561 stavitelem Tomášem Rossim z Mendrisia chrámová loď nově zaklenuta. Nad lodí bylo v 19. století dodatečně zbudováno horní patro, ve kterém je velký zvon Maria z roku 1561,[4] zhotovený v dílně pražského zvonaře Brikcího z Cimperka; tento zvon byl do 19. století umístěn v samostatné dřevěné zvonici východně od kostela, na úpatí návrší. V hranolové románské věži jsou nad sebou umístěny dva menší zvony ze 16. a 17. století.[5]

Stavební fáze

Kostel sv. Jana a Pavla v Dobrši pochází z poloviny 13. století, přesněji z let 1230-1240. Kostel byl přestavěn v renesanci, kdy v roce 1561 stavitel Tomáš Rossi z Mendrisia přestavěl loď (stejně jako kostel Zvěstování Panny Marie, či Páně, ve vsi) a sklenul ji valenou klenbou s lunetami. Jižní portál kostela koresponduje s portálem zdejšího farního kostela, asi 200 m odtud SZ směrem, který lze patrně klást do přibližně stejní doby, nejspíše do čtvrtého desetiletí 13. století.[6]

Stavební podoba

Kostel má novogotické patro, apsidu, hranolovou věž se sdruženými romanizujícími okénky v západním průčelí. Kostel je zastřešen valbovou střechou. Střechy jsou kryty prejzou. Fasáda kostela je podobná blízkému farnímu kostelu, je hladká s armováním v nárožích a je horizontálně členěna předsazenou patrovou a korunní římsou. V jižní fasádě je osazen obílený románský portál, podobný svým tvaroslovím západnímu portálu farního kostela. Jižní fasáda je v přízemí prolomena nad vstupem kruhovým otvorem a dvěma půlkruhovými úzkými okenními otvory. Fasády nad patrovou římsou jsou prolomeny hrotitými okenními otvory s dřevěnými žaluziovými okny. Hranolová věž má hladkou fasádu, v patře jsou sdružená okénka a nad nimi otvor pro ciferník hodin. Sdružená okna východní stěny jsou překryta střechou kostela.[7]

Zařízení

Nahrávka novoročního zvonění na zvon Maria (1. 1. 2014)

V kapli je rozvilinový oltář se sochami svatých a dvě sochy andělů z doby okolo roku 1700.[8]

Odkazy

Reference

  1. Katalog diecéze českobudějovické: Římskokatolická farnost Čestice [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Dobrš, kostel sv. Jana a Pavla. Evidenční list kulturní památky – původní
  3. KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. 2. vyd. České Budějovice: Růže, 1977. 304 s. 
  4. a b Kostel sv. Jana a Pavla [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  5. KRAML, Ivo. Ohlédnutí na závěr [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  6. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech I., Praha, 1977
  7. Jiří Kuthan, Středověká architektura v Jižních Čechách do poloviny 13. století, České Budějovice, 1977
  8. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 273. 

Externí odkazy

Zdroj