Dobrš

Dobrš
	Pohled na Dobrš
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Drážov
Okres	Strakonice
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°9′21″ s. š., 13°45′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	56 (2021)
Katastrální území	Dobrš (2,40 km²)
Nadmořská výška	708 m n. m.
PSČ	384 73
Počet domů	32 (2011)
	Dobrš
Další údaje
Web	www.dobrs.cz
Kód části obce	32263
Kód k. ú.	632261
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrš (do roku 1924 Dobrž, německy Dobrsch) je vesnice ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice a spadá pod obec Drážov. V roce 2011 zde trvale žilo 52 obyvatel.^[3]

Název

Název Dobrš vznikl přidáním přivlastňovací přípony -j z osobního jména Dobrcha a znamenalo tedy „Dobrchův dvůr“.^{[p. 1]}^[4] Dříve byl název občas mylně spojován se slovem „debř“ či „*dobř“ – dolina.^[4] První záznamy z druhé poloviny 14. století mluví o farnosti Dobrss, v roce 1390 Dobrz či Doberz, roku 1407 Debrz, v průběhu 16. století se ustálil spřežkový pravopis Dobrss, u kterého je v roce 1603 doložena varianta s interpunkcí Dobrš (Václav Koc z Dobrše a na Dobrši). Na konci 18. století se vesnice uváděla jako Dobrsch, Dobrž či Dobeß, v polovině 19. století česky Dobř a německy Dobrsch, v letech 1851–1923 pak byla úředně označována jako Dobrž. Za německé okupace v letech 1939–1945 byl kromě českého názvu Dobrš uváděn i německý Dobersch.^[4]

Po stránce výslovnostní prodělal název určité změny, kde r mezi souhláskami b a š bylo původně neslabikotvorné, což jej činilo obtížně vyslovitelným, nahradilo se (jak bylo v jihozápadočeském nářečí běžné) jednodušším e – v Dobši, do Dobše, od kterého bylo odvozeno jméno (ta) Dobeš.^[4]^[5] Přídavná jména tvořena od místního jména zněla dobeský, dobeskej či dobeští. Později taktéž vznikl klasický tvar se slabikotovrným r (v Dobrši, na Dobrši), který je v současnosti užíván oficiálně.^[4]

Historie

Dobršské sídliště vzniklo zřejmě již v raném středověku. Strategická poloha vesnice i obou kostelů je možným předpokladem pro existenci hradiště.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.^[6] Další z roku 1377, kdy Přibík z Dobrše, nazývaný Kocík, ustanovil faráře ke zdejšímu kostelu. Přibík je také nejstarším známým členem rodu Koců z Dobrše, kteří zde sídlili až do roku 1607.

Památky a zajímavosti

Dobršská tvrz je původně gotická věžovitá stavba. Roku 1421 byla zničena a roku 1561 znovu postavena. V 16. a 17. století byla déle přestavována.
Původně románský farní kostel Zvěstování Páně pocházející ze 13. století. Po poškození roku 1420 byl přestavěn raně goticky.
Kaple sv. Jana a Pavla ležící na návrší nad Dobrší je původně románský kostel postavený kolem roku 1230, který až druhotně nabyl charakteru zvonice. Podle pověsti koupil místní zvon pražský arcibiskup Václav Chlumčanský. Původně jej hodlal věnovat do Hoštic u Volyně, ale když vyzval tamní občany, aby si pro něj přijeli do Prahy, otázali se, kolik dostanou od cesty. To biskupa rozčílilo natolik, že zvon raději věnoval Dobrši.
Pomník Martinu Františku Víchovi (2011)
Pomník Ondřeji Františku Jakubu de Waldtovi (2002)
Klen u kostela sv. Jana a Pavla v Dobrši byl dne 18. listopadu 1999 vyhlášen památným stromem pod kódem 2680. Další dva stromy, lípa u fary a lipa na návsi, jsou chráněny od roku 2006.

V Dobrši je také možné navštívit Dobršskou vyhlídku. Průvodce po místních pamětihodnostech přes léto dělá Ludvík Rezek, znalec obecní historie.^[7]^[8]

Osobnosti

Kocové z Dobrše – šlechtický rod z Dobrše
Ondřej František Jakub de Waldt (1683–1752) – římskokatolický kněz, dobršský farář, dobrodinec a proslulý kazatel
Martin František Vích (1921–2008) – římskokatolický kněz, politický vězeň, v letech 1967–2008 farář na Dobrši
Josef Menšík – samozvaný rytíř z počátku 20. století

Vývoj počtu obyvatel

Data pocházejí z datové položky Wikidat

Rok	Obyvatelé
1869	387
1880	419
1890	400
1900	400
1910	398
1921	320
1930	291
1950	187
1961	180
1970	135
1980	114
1991	77
2001	68
2011	52
2021	56

Galerie

Dobrš
Z dálky
Zvonice
Náves
Dům č.2
Zvonice
Kaplička
Tvrz
Zbytky krásy

Odkazy

Poznámky

↑ Podobně vznikl i název Dobršín či Dobšice.

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 205.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách Díl 1., A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd a umění, 1947. S. 367.
↑ VORÁČ, Jaroslav. K jazykovému zeměpisu Čech. S. 138–148. Naše řeč [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1951 [cit. 2023-02-14]. Roč. 35, čís. 7–8, s. 138–148. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 248.
↑ Ohlédnutí za kulturní sezónou 2010 v Dobrši. S. 1. Volné listy dobršské [online]. Sdružení pro obnovu Dobrše, 2010-12. Roč. 14, čís. 1, s. 1. Dostupné online.
↑ KONEČNÝ, Vratislav. Medvědí hlava v kostele, obří zvon a renesanční zámek v pošumavské Dobrši. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-09-27 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.

Literatura

ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Volyně, Češtice, Dobrž. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1947. 31 s. (Poklady národního umění; sv. 83).
LUNGA, Radek. De Waldtova Dobrš. In: Sovislosti 1996/2–3. S. 115. (online)