Złotoryja

Złotoryja
Złotoryja s dvouvěžovým kostelem Narození Panny Marie
Złotoryja s dvouvěžovým kostelem Narození Panny Marie
Złotoryja – znak
znak
Złotoryja – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Dolnoslezské
Okres Złotoryja
Gmina městská gmina
Złotoryja
Złotoryja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 11,51 km²
Počet obyvatel 16 539 (2011)
Hustota zalidnění 1 436,9 obyv./km²
Správa
Status město, městská gmina
Oficiální web www.zlotoryja.pl
PSČ 59-500, 59-501
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kovářská věž

Złotoryja (německy Goldberg, latinsky Mons aurea, česky Goltperk) je polské město v Dolnoslezském vojvodství. Je sídlem správy okresu Złotoryja. Tvoří samostatnou městskou gminu, je též sídlem vesnické gminy Złotoryja, které není součástí. V roce 2011 zde žilo 16 539 obyvatel.[1]

Geografie

Městem protéká řeka Kačava (Kaczawa).

Historie

Město dal roku 1211 vysadit slezský kníže Jindřich I. Bradatý podle magdeburského městského práva jako první v Dolním Slezsku. Král Václav II. a po něm i císař Karel IV. (1348) je připojili k Čechám. Ve středověku bylo město centrem těžby zlata, později se zde těžila měď a hlavně čedič.

V 17. století zde studoval Albrecht z Valdštejna. V roce 1915 se v Złotoryji narodil německý astronom Wilhelm Gliese a v roce 1966 polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł.


kostel Narození P. Marie
Staré Město: špalíček na Rynku s Mariánským kostelem a radnicí

Pamětihodnosti

Starobylé město a jeho připojené obce mají kolem 300 registrovaných památek [2].

  • kostel Narození Panny Marie – gotická bazilika
  • radnice
  • bývalý františkánský klášter s kostelem sv. Hedviky
  • kostel Sv. Kříže (sv. Mikuláše) – protestantský
  • měšťanské domy ve špalíčku na Staroměstském rynku
  • Kašna s delfíny
  • katovna
  • Brana górna /Kowalska – věž zvaná Kovářská s bránou a částí městského opevnění ze 14.-16. století
  • druhá hradební věž městského opevnění ze 14. století
  • Cmentarz komunalny – městský hřbitov s 15 zděnými hrobkami významných rodin ze 17.- počátku 20. století
  • Cmentarz źydowski – židovský hřbitov
  • věž vodárny z 1. poloviny 18. století
  • bývalá kasárna

Muzeum zlata

a jeho pobočka: bývalý zlatý důl Aurelia

Zajímavost

Partnerská města

Odkazy

Reference

Literatura

  • Dehio-Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen, Schlesien. Ernst Badstübner a Andrzej Tomaszewski (editoři), Berlin 2005, 3. vydání, ISBN 978-3422031098

Externí odkazy

Zdroj