Vysoký jizerský hřbet

Vysoký jizerský hřbet
	Nejvyšší hora okrsku Smrk
Nejvyšší bod	1126 m n. m. (Wysoka Kopa)
Rozloha	15,94 km²
Nadřazená jednotka	Smrčská hornatina
Sousední; jednotky	Smědavská hornatina; Hejnická pahorkatina
Podřazené; jednotky	Vlašský hřeben; Libverdská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	Vysoký jizerský hřbet
Horniny	ortorula; žula; rula; granodiorit
Povodí	Smědá
Souřadnice	50°53′37″ s. š., 15°14′56″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký jizerský hřbet je geomorfologický okrsek v západní části Smrčské hornatiny. Rozkládá se na ploše o výměře 15,94 km². Tvoří ho ortoruly, žuly až ruly či granodiority. Hřbet má podobu nesouměrného hrásťového hřbetu táhnoucího se až do Polska.^[1]

Nejvyšším vrcholem na české straně hřbetu je Smrk (1124,1 m n. m.), nejvyšší vrchol celého hřbetu a zároveň celých Jizerských hor se nachází v Polsku - Wysoka Kopa (1126 m n.m.) a dalšími významnými body jsou Tišina (872,9 m n. m.) a Měděnec (777,2 m n. m.). Z ochrany přírody se zde nachází chráněná krajinná oblast Jizerské hory, dále národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny a Rašeliniště Jizery a přírodní památky Klečoviště na Smrku a Pod Smrkem.^[1]

Odkazy

↑ ^a ^b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Vysoký jizerský hřbet, s. 508.

DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Vysoký jizerský hřbet, s. 508.

Geomorfologické členění Jizerských hor
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
SMRČSKÁ HORNATINA	Vysoký jizerský hřbet	Vlašský hřeben (Smrk, 1124 m) Libverdská vrchovina (Měděnec, 777 m)
JIZERSKÁ HORNATINA	Smědavská hornatina	nečlení se (Jizera, 1122 m)
	Soušská hornatina	Střední jizerský hřeben (Věžní skály, 1018 m) Zámecký hřbet (Černý vrch, 1029 m) Milířská vrchovina (Milíře, 1002 m)
	Polednická hornatina	Kristiánovská hornatina (Dlouhá seč, 967 m) Olivetská hornatina (Olivetská hora, 886 m)
	Bedřichovská vrchovina	Antonínovská vrchovina (Mariánská hora, 874 m) Rudolfovská vrchovina (Maliník, 827 m)
	Tanvaldská vrchovina	Desenská vrchovina (Desenský hřeben, 908 m) Lučanská vrchovina (Špičák, 812 m) Loučenská vrchovina (Dračí vrch, 676 m)
	Oldřichovská vrchovina	nečlení se (Špičák, 724 m)
	Černostudnická hornatina	Černostudnický hřbet (Černá studnice, 872 m) Příchovický hřbet (bezejmenný, 799 m)
	Maršovická vrchovina	nečlení se (Maršovický vrch, 743 m)
	Albrechtická vrchovina	nečlení se (Kančí vrch, 680 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)