Maršovická vrchovina
Maršovická vrchovina je relativně úzký jihozápadní výběžek Jizerské hornatiny. Jedná se o členitou kernou až klenbovou vrchovinu, tvořenou převážně dvojslídovou žulou, případně porfyrickým granodioritem. Její denudační hřbety jsou málo přetvořené erozními pochody a vyznačují se zarovnanými povrchy plochých vrchů.
Maršovická vrchovina začíná na západě masivem Císařského kamene, který se zvedá nad východní částí Žitavské pánve, kterou tvoří Vratislavická kotlina a na severní straně Jablonecká kotlina. V této části Maršovické vrchoviny je nejvyšším vrcholem Císařský kámen (637 m n. m.). Od něj hřbet vrchoviny mírně klesá přes Hraničník (599 m n. m.) nad obcí Rádlo až k sedlu, do kterého z Rychnovské kotliny na jihu stoupá silnice I/65 do Jablonce nad Nisou. V těchto místech je Maršovická vrchovina nejužší.
Od silnice I/65 vrchovina pokračuje až k vrcholu Hradešína (630 m n. m.). Po hřebeni běží hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního a Baltského moře. Maršovická vrchovina se při postupu na východ rozšiřuje jižním směrem až po Dalešický vrch (676 m n. m.). Nejvyšším bodem vrchoviny je Maršovický vrch (743 m n. m.), jehož část je tvořena amfibolovým kontaktním rohovcem, který byl v neolitu těžen pro výrobu kamenných seker. Severovýchodní okraj Maršovické vrchoviny tvoří Bartlův vrch s velkým vodojemem pro Jablonec nad Nisou.
Maršovická vrchovina přechází na východě v Černostudniční hřbet, jehož nejvyšším vrcholem je Černá studnice (872[1] m n. m.).
| Geomorfologické členění Jizerských hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
|
SMRČSKÁ HORNATINA |
Vysoký jizerský hřbet |
Vlašský hřeben (Smrk, 1124 m)
Libverdská vrchovina (Měděnec, 777 m)
|
|
JIZERSKÁ HORNATINA |
Smědavská hornatina |
nečlení se (Jizera, 1122 m)
|
| Soušská hornatina |
Střední jizerský hřeben (Věžní skály, 1018 m)
Zámecký hřbet (Černý vrch, 1029 m)
Milířská vrchovina (Milíře, 1002 m)
|
|
| Polednická hornatina |
Kristiánovská hornatina (Dlouhá seč, 967 m)
Olivetská hornatina (Olivetská hora, 886 m) |
|
| Bedřichovská vrchovina |
Antonínovská vrchovina (Mariánská hora, 874 m)
Rudolfovská vrchovina (Maliník, 827 m) |
|
| Tanvaldská vrchovina |
Desenská vrchovina (Desenský hřeben, 908 m)
Lučanská vrchovina (Špičák, 812 m) Loučenská vrchovina (Dračí vrch, 676 m) |
|
| Oldřichovská vrchovina |
nečlení se (Špičák, 724 m)
|
|
| Černostudnická hornatina |
Černostudnický hřbet (Černá studnice, 872 m)
Příchovický hřbet (bezejmenný, 799 m) |
|
| Maršovická vrchovina |
nečlení se (Maršovický vrch, 743 m)
|
|
| Albrechtická vrchovina |
nečlení se (Kančí vrch, 680 m)
|
|
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Reference
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-02]. Dostupné online.
