Bedřichovská vrchovina
| Bedřichovská vrchovina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 874 m n. m. (Mariánská hora) |
| Rozloha | 53,58 km² |
| Nadřazená jednotka | Jizerská hornatina |
| Podřazené jednotky |
Antonínovská vrchovina Rudolfovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Česko
|
| Horniny |
žula granodiorit |
| Povodí |
Kamenice Lužická Nisa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bedřichovská vrchovina je geomorfologický okrsek v Jizerských horách, zabírající jižní části Jizerské hornatiny. Rozkládá se na ploše 53,58 km². Tvořena je výrazně porfyrickou žulou až granodioritem. Nejvyšším vrcholem je Mariánská hora (874 m n. m.) a mezi další vrcholy patří Buková (838 m n. m.), Slovanka (820 m n. m.), Krásný (797 m n. m.), Bramberk (787 m n. m.) či Žulový vrch (743 m n. m.).[1]
S výjimkou středních partií je zalesněná, když převažují smrčiny s příměsí jedlí, buků, bříz či modřínů. Ve střední části se naopak rozkládají louky a rekreační objekty. Vrchovina je součástí chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Zasahuje také do přírodních rezervací Jedlový důl, Jindřichovský mokřad a Malá Strana.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bedřichovská vrchovina, s. 64.
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bedřichovská vrchovina, s. 64.
