Vláda Maria Draghiho

Vláda Maria Draghiho
premiér Mario Draghi
premiér Mario Draghi
Pořadí 67.
Předseda Mario Draghi
Počet členů 24
Politické subjekty M5S
PD
FI [p 1]
Liga
IV
Art.1
IpF [p 2]
Poslanecká sněmovna
516/630
Jmenována Sergiem Mattarellou
Datum jmenování 20210213a13. února 2021
Demise 21. července 2022
Konec v úřadu 22. října 2022
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Maria Draghiho byla jakožto 67. vláda Itálie jmenována 13. února 2021, zakládající se na široké podpoře politického spektra. Byla sestavena po pádu předchozí koalice populistického Hnutí pěti hvězd, středolevé Demokratické strany, sociálně liberální strany Italia Viva a levicové aliance Svobodní a rovní. Stávající strany v ní doplnila pravicově populistická Liga severu a liberálně konzervativní Forza Italia.[1]

14. července 2022 populistické Hnutí pěti hvězd ukončilo podporu vlády kvůli dekretu týkajícímu se ekonomické pomoci během energetické krize. Ve stejný den oznámil premier Maria Draghi svou rezignaci. Jeho rezignace byla odmítnuta prezidentem Sergiem Mattarellou, který premiéra pověřil, aby vystoupil v parlamentu a zjistil možnost pokračování vlády.[2][3] Po Draghiho projevu v Senátu následovalo hlasování o důvěře, ve kterém ale vládu nepodpořilo nejen Hnutí pěti hvězd, ale i pravicová Liga a Forza Italia.[4] Draghi den poté, 21. června, rezignoval.[5] Prezident Mattarella následně rozpustil parlament a vypsal předčasné volby na 25. září 2022.[6] Draghiho vláda zůstala v úřadu jako přechodný kabinet.[7][8] Dne 22. října 2022 byla vláda nahrazena vládou Giorgie Meloniové.

Vládní strany

Uskupení Společně pro budoucnost bylo vládní stranou od června 2022, kdy jeho zakladatel a ministr zahraničí Luigi Di Maio opustil Hnutí pěti hvězd. Strana Akce byla ve vládě zastoupena od července 2022, kdy Mariastella Gelmini opustila stranu Forza Italia. Forza Italia ztratila 26. července 2022 zastoupení v kabinetu, když ji opustili všichni její ministři.

Strana Ideologie Lídr
Hnutí pěti hvězd Levicový populismus Luigi Di Maio
Liga severu Pravicový populismus Matteo Salvini
Demokratická strana Sociální demokracie Enrico Letta
Forza Italia Liberální konzervatismus Silvio Berlusconi
Společně pro budoucnost Centrismus Luigi Di Maio
Italia Viva Liberalismus Matteo Renzi
Článek jedna Sociální demokracie Roberto Speranza
Akce Sociální liberalismus Carlo Calenda

Strany zastoupené na podministerských postech

Strana Ideologie Lídr
Více Evropy Liberalismus Emma Bonino
My s Itálií Liberální konzervatismus Maurizio Lupi
Demokratický střed Centrismus Bruno Tabacci

Každé z těchto uskupení obdrželo po jednom postu tajemníka.

Poměr sil ve vládě

Počet ministrů

únor 2021 - červen 2022

  • nezávislí
10
4
3
3
3
1
  • Art. 1
1

červen - červenec 2022

  • nezávislí
10
3
3
3
3
1
1
  • Art. 1
1

červenec 2022 – říjen 2022

  • nezávislí
11
3
3
2
2
1
1
  • Art. 1
1

Seznam členů vlády

Úřad člen vlády Strana nástup do úřadu odchod z úřadu Poznámka
Předseda vlády Mario Draghi nezávislý 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr zahraničí Luigi Di Maio IpF[p 3] 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministryně vnitra Luciana Lamorgese nezávislá 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministryně spravedlnosti Marta Cartabia nezávislá 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr obrany Lorenzo Guerini PD 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr financí a hospodářství Daniele Franco nezávislý 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr hospodářského rozvoje Giancarlo Giorgetti Liga 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr zemědělství Stefano Patuanelli M5S 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr pro ekologickou přeměnu Roberto Cingolani nezávislý 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr infrastruktury a dopravy Enrico Giovannini nezávislý 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr práce a sociálních věcí Andrea Orlando PD 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr veřejného vzdělávání Patricio Bianchi nezávislý 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministryně univerzit a výzkumu Maria Cristina Messa nezávislá 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr kultury Dario Franceschini PD 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr zdravotnictví Roberto Speranza Art. 1 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr turismu Massimo Garavaglia Liga 20210213a13. února 2021 22. října 2022
Ministr pro parlamentní vztahy Federico D'Incà nezávislý[p 4] 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje
Ministr pro veřejnou správu Renato Brunetta nezávislý[p 5] 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje
Ministryně pro záležitosti regionů Mariastella Gelmini Az[p 6] 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje
Ministryně pro jih Mara Carfagna Az[p 7] 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje
Ministryně pro rodinu a rovné příležitosti Elena Bonetti IV 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje
Ministryně sportu a mládeže Fabiana Dadone M5S 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje
Ministr pro technologický rozvoj Vittorio Colao nezávislý 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje
Ministryně pro invalidy Erika Stefani Liga 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje
Tajemník rady ministrů Roberto Garofoli nezávislý 20210213a13. února 2021 22. října 2022 bez portfeje

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Do července 2022
  2. ↑ Od června 2022
  3. ↑ Do 21. června 2022 člen Hnutí pěti hvězd.
  4. ↑ Do 30. července 2022 člen Hnutí pěti hvězd.
  5. ↑ Do 21. července 2022 člen Forza Italia.
  6. ↑ Od 29. července 2022. Do 20. července 2022 členka Forza Italia.
  7. ↑ Od 29. července 2022. Do 26. července 2022 členka Forza Italia.

Reference

  1. ↑ Itálie má novou vládu, sestavil ji bývalý šéf Evropské centrální banky Draghi. iDnes.cz [online]. 2021-02-12 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Italský premiér Draghi oznámil rezignaci. Prezident Mattarella ji ale odmítl. ČT24 [online]. 2022-07-14 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Italský premiér Draghi oznámil demisi, prezident ji odmítl. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ ROBERTS, Hannah. Mario Draghi resigns as Italian PM. Politico [online]. 2022-07-21 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SPECIALE, Alessandro; ALBANESE, Chiara. Draghi Resigns as Premier, Leaving Italy In Political Chaos. Bloomberg News [online]. Bloomberg L.P., 2022-07-21 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GIUFFRIDA, Angela. Far right in front for snap Italy election after Draghi goes. The Guardian [online]. 2022-07-21 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Mario Draghi, le dimissioni: come si è arrivati alla crisi di governo. Corriere della Sera [online]. 2022-07-21 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. (italsky) 
  8. ↑ DARMANIN, Jules. Giorgia Meloni moves closer to Italian premiership after rightwing parties strike deal. Politico [online]. 2022-07-28 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj