Maurizio Lupi

Maurizio Lupi
Lupi v roce 2012
Lupi v roce 2012
Ministr infrastruktury a dopravy
Italské republiky
Ve funkci:
28. března 2013 – 20. března 2015
Předseda vlády Enrico Letta
Matteo Renzi
Předchůdce Corrado Passera
Nástupce Graziano Delrio
Člen Poslanecké sněmovny
Úřadující
Ve funkci od:
30. května 2001
Volební obvod Lombardie
Stranická příslušnost
Členství Křesťanská demokracie
(do 1994)
Forza Italia
(1994-2009)
Lid svobody
(2009-2013)
Nová středopravice / Lidová alternativa
(2013-2017)
My s Itálií
(od 2017)
Rodné jméno Maurizio Lupi
Narození 3. října 1959 (64 let)
Milán
Alma mater Katolická univerzita Nejsvětějšího Srdce
Profese politik
Náboženství katolicismus
Webová stránka www.mauriziolupi.it
Commons Maurizio Lupi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurizio Lupi (* 3. října 1959, Milán) je italský středopravicový politik. Od roku 2001 je členem Poslanecké sněmovny a v letech 2013 až 2015 vykonával funkci ministra dopravy Itálie, Původně byl členem politických formací Silvia Berlusconiho; s ním se v roce 2013 rozešel. Od roku 2018 vede malé centristické uskupení My s Itálií.

Osobní život

Maurizio Lupi se narodil roku 1959 v Miláně.[1] Vystudoval Katolickou univerzitu Nejsvětějšího Srdce.[2] Lupi je ženatý a má tři děti.

Politická kariéra

Mezi roky 1993 a 1997 byl členem městského zastupitelstva v Miláně. Od roku 2001 je členem Poslanecké sněmovny. V parlamentu zasedal za stranu Forza Italia a poté Lid svobody Silvia Berlusconiho.

Kariéra ve vládě

V dubnu 2013 byl jmenován ministrem dopravy v koaliční vládě Enrica Letty.[2] V kabinetu byl jedním ze dvou členů katolické platformy Comunione e Liberazione.[3] Následně opustil Lid svobody a vstoupil do Nové středopravice Angelina Alfana.[4] Ve funkci ministra dopravy Lupi pokračoval i v následující vládě Mattea Renziho.[5]

V březnu 2015 se rozhodl rezignovat na ministerskou funkci, jelikož se jeho jméno několikrát objevilo v souvislosti s korupčním skandálem na jeho ministerstvu.[6]

Po rezignaci

Nová středopravice se roku 2017 přeměnila na Lidovou alternativu a Maurizio Lupi byl její vlivnou postavou. Ve straně vedl pravicověji orientované křídlo, které pro nadcházející parlamentní volby 2018 odmítalo spolupráci se Středolevicovou koalicí. Lidovou alternativu jeho frakce nakonec opustila úplně a ve volbách kandidovala v rámci uskupení My s Itálií (NcI).[7] Ač NcI ve volbách získala jen čtyři poslance, Lupi obhájil své poslanecké křeslo v Lombardii.[1]

V roce 2019 inicioval společné s Knihovnou Václava Havla v Římě mezinárodní výstavu o Václavu Havlovi „Moc bezmocných. Dálkový výslech Václava Havla“.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurizio Lupi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b LUPI Maurizio - Misto. Camera dei Deputati [online]. [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (italsky) 
  2. ↑ a b ROE, Alex. Who Are Italy’s New Ministers? Mini-profiles here. Italy Chronicles [online]. 2013-04-29 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Italy’s fragile new government is unlikely to stay for the long haul.. London School of Economics [online]. 2013-05-01 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ LEES, Kevin. WHAT THE ALFANO-BERLUSCONI SPLIT MEANS FOR ITALIAN POLITICS. Suffragio [online]. 2013-11-18 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ FRYE, Andrew; VASARRI, Chiara. Renzi Sworn in as Italian Premeir [sic] After Toppling Letta. Bloomberg News [online]. 2014-02-22 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ZAMPANO, Giada. Italian Infrastructure Minister Maurizio Lupi Will Resign. The Wall Street Journal [online]. 2015-03-19 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ RUBINO, Monica. Nasce "Noi con l'Italia", la lista dei centristi pro-Berlusconi. La Repubblica [online]. 2017-12-19 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (italsky) 
  8. ↑ Vernisáž mezinárodní výstavy “Moc bezmocných”. DRFG [online]. [cit. 2021-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-24. 

Externí odkazy

Zdroj