Liberální konzervatismus

Liberální konzervatismus je variantou konzervatismu, která přijímá a spojuje některé hodnoty a postoje liberalismu, zejména v ekonomické oblasti. Liberální konzervatismus proto klade důraz na osobní i ekonomickou svobodu, ale zároveň na tradice, rodinu a národní hrdost. Prosazuje volný trh (Laissez faire), privatizace, menší stát a nízké daně. Tím se, spolu s tvrdším postojem ke kriminalitě, snaží motivovat lidi k pracovitosti a slušnosti. Protože se snaží spojit dva jinak zásadně rozdílné politické přístupy, je možné jej považovat jak za ekonomicko-liberální klon konzervatismu (moderní konzervatismus), tak třeba i jen za přechodný jev nevyhraněnosti části společenských elit.

Historie

Definice liberálního konzervatismu se vyvíjela s postupem času a existují i podstatné regionální odlišnosti, například v zemích, kde vznikly silné socialistické strany ke sbližování liberálů a konzervativců docházelo, naopak ve Spojených státech mezi nimi stále existuje zásadní rozdílnost. Původní pojetí liberálního konzervatismu se tak jednoduše stalo moderním konzervatismem, a to hlavně ve Spojených státech. Ve Velké Británii je pojatý více liberálně, tamní konzervativní strana prosazuje konzervatismus, který je liberální v morálních a sociálních otázkách.

Příklady liberálně-konzervativních stran

Za liberálně-konzervativní stranu bývá označován např. francouzští Republikáni[1], italská Forza Italia[2], španělská Lidová strana[3] nebo české Občanská demokratická strana[4] a TOP 09[5].

Odkazy

Reference

  1. ↑ NORDSIECK, Wolfram. France. Parties and Elections in Europe [online]. 2017 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ NORDSIECK, Wolfram. Italy. Parties and Elections in Europe [online]. 2018 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HLOUŠEK, Vít; KOPEČEK, Lubomír. Origin, Ideology and Transformation of Political Parties: East-Central and Western Europe Compared. [s.l.]: Ashgate, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-7546-7840-3. S. 159. (anglicky) 
  4. ↑ Základní informace o Občanské demokratické straně [online]. ODS [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ NĚMCOVÁ, Lucie. Analýza TOP 09. Brno, 2012 [cit. 2014-03-18]. 45 s. bakalářská. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Lubomír Kopeček. s. 37. [Analýza TOP 09 Dostupné online.]

Související články

Zdroj