Vanuatu

Republika Vanuatu
Ripablik blong Vanuatu
Republic of Vanuatu
République du Vanuatu
vlajka Vanuatu
vlajka
znak Vanuatu
znak
Hymna
Yumi, Yumi, Yumi
Geografie

Poloha Vanuatu
Poloha Vanuatu

Hlavní město Port Vila (Efate)
Rozloha 12 200 km² (161. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod Tabwemasana (1877 m n. m.)
Časové pásmo +11
Poloha
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 314 464 (183. na světě, 2021)
Hustota zalidnění 20 ob. / km² (194. na světě)
HDI 0,686 (střední stupeň) (123. na světě, 2007)
Jazyk tři úřední jazyky: angličtina, francouzština, bislamština, plus více než 100 místních jazyků
Náboženství presbyteriáni 36,7 %
anglikáni 15 %
římští katolíci 15 %
domorodé náboženství 7,6 %
adventisté sedmého dne 6,2 %
Kristova církev 3,8 %
jiní 15,7 % (mezi nimi i velmi rozšířené cargo kulty)
Státní útvar
Státní zřízení parlamentní republika
Vznik 30. července 1980 (nezávislost na Francii a Spojeném království)
Prezident Nikenike Vurobaravu
Předseda vlády Charlot Salwai
Měna vanuatský vatu (VUV)
HDP/obyv. (PPP) 2 988[1]USD (151. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 548 VUT VU
MPZ VU
Telefonní předvolba +678
Národní TLD .vu
multimediální obsah na Commons

Vanuatu, plným názvem Republika Vanuatu, je melanéský ostrovní státOceánii. Souostroví se nachází přibližně 2 350 km východně od Austrálie, 500 km severovýchodně od Nové Kaledonie, západně od Fidži a jižně od Šalomounových ostrovů. Během koloniálního období se nazývalo Nové Hebridy (1906–1980).

Historie

Jako první Evropan připlul na Vanuatu portugalský mořeplavec ve španělských službách Pedro Fernandes de Queirós. V roce 1606 přistál na největším ostrově Espiritu Santo a souostroví pojmenoval jako La Austrialia del Espiritu Santo. Předpokládal, že dorazil do Terra Australis. Španělé založili osadu na severu ostrova na pobřeží velkého zálivu, která existovala jen krátce. Evropané se na souostroví nevraceli, až 22. května 1768 je znovu objevil francouzský mořeplavec Louis Antoine de Bougainville, který je nazval jako Velké Kyklady. V roce 1774 James Cook ostrovy pojmenoval jako Nové Hebridy a tento název se udržel do vyhlášení nezávislosti v roce 1980.

Obchodník Peter Dillon v roce 1825 objevil na ostrově Erromango zdroje santalového dřeva. Nastal příliv přistěhovalců, který ustal v roce 1830 po konfliktech s domorodci. V 60. letech 19. století byli domorodci odvážení na práci na plantážích v Austrálii, na Fidži, v Nové Kaledonii a na ostrovech Samoa. V 19. století na ostrovy přišli také římskokatoličtí a protestantští misionáři. Přistěhovalci zde začali pěstovat bavlnu a později kávu, kakao, banány a kokosové ořechy. Na ostrovech měly převahu Britové z Austrálie, od roku 1882 už zde byli dominantnější Francouzi. 16. října 1887 založili Britové s Francouzi komisi na ochranu svých občanů. V roce 1906 vytvořili společné britsko-francouzské kondominium. V letech 1923–1937 na souostroví přišlo několik tisíc Francouzů z jižního Vietnamu. V roce 1947 mezi nimi docházelo k sociálním a politickým nepokojům. Během druhé světové války byly ostrovy pod správou USA. 30. července 1980 země vyhlásila nezávislost na Francii a Spojeném království. V roce 1996 zde proběhl pokus polovojenské skupiny o státní převrat.

Vanuatu vede územní spor s Francií o neobydlené ostrovy Matthew a Hunter na jihu souostroví, které Francie v roce 2007 prohlásila za území Nové Kaledonie.

Státní symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Vanuatu.

Vanuatská vlajka je tvořena dvěma vodorovnými pruhy, horním červeným a dolním zeleným. U žerdi je umístěn černý trojúhelníkový klín, jehož ramena jsou žlutě a černě lemovaná. Toto lemování přechází do vodorovných proužků, které jdou středem vlajky, oddělují tak od sebe oba dva široké pruhy, a vytvářejí ležaté písmeno Y. V černém klínu je umístěn žlutý emblém pocházející ze státního znaku: zatočený kančí zub a dvě zkřížené ratolesti kapradiny, taktéž ve žluté barvě.

Znak

Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Vanuatu.

Vanuatský státní znak je tvořen melanéským bojovníkem s kopím. Za ním jsou zelené, zkřížené listy kapradiny namele, krajina s horou a zatočený kančí zub. Vše v přirozených barvách. Pod výjevem je žlutá stuha s mottem: „LONG GOD YUMI STANAP” (česky Vznášíme se k bohu).

Geografie

Souostroví tvoří zhruba 83 ostrovů a ostrůvků, seskupených do tvaru písmene Y, z nichž 65 je obydlených. 14 ostrovů má větší rozlohu než 100 km². Největšími ostrovy jsou Espiritu Santo a Malakula. Pobřeží velké části ostrovů, které jsou sopečného původu, tvoří korálové útesy. Nejvyšším vrcholem země je Tabwemasana měřící 1 877 m. Na souostroví se nachází také několik činných sopek, k nejznámějším patří Lopevi, Marum a Benbow. Zvláštností je sopka Gaua, jejíž kráter vyplňuje jezero Letas. Vanuatu sestává z 15 velkých ostrovů, několika menších ostrůvků a 3 souostroví. Jsou zde častá zemětřesení. Při jednom z nejničivějších 26. listopadu 1999 zahynulo asi 10 lidí.

Pláž na ostrově Espiritu Santo (Port Orly)

Podnebí

Vanuatu se rozkládá v oblasti, kde vládne vlhké tropické a rovníkové klima. Teplota se zde pohybuje mezi 22–27 °C. Ročně někdy spadne až 2000 mm srážek. Na jihu se na rozdíl od severu dá rozlišit období dešťů a sucha. Během období dešťů představují velké nebezpečí tajfuny.

V březnu 2015 zasáhla ostrov tropická bouře Pam, která zničila většinu budov hlavního města a způsobila smrt mnoha obyvatel.[2]

Flora a fauna

Flora na severu se podstatně liší od flory na jihu. Na severu převládají tropické lesy, kde rostou stromové kapradiny, santalové stromy a týky. Na jihu se rozprostírají savany a suché lesy se vzácnými stromy kauri. Na ostrovech nežije příliš mnoho savců, pouze hlodavci, zdivočelá prasata, poletuchy a netopýři. Značnou převahu zde mají ptáci, domov jich tu má asi 50 druhů (drozdi, holubi, papoušci a pěnkavy). Plazi zde mají zastoupení v podobě gekonů.

Lov ryb v Port Vila lagoon
Budova parlamentu

Hospodářství

Velký význam mají pro Vanuatu ložiska manganové rudy, která se vyváží do Japonska a Číny. Nacházejí se zde také ložiska rud železa a mědi. Větší význam má ale zemědělství. Hlavní plodinou je kokosová palma. Dále se pěstují banány, citrusy, cukrová třtina, chlebovník, jamy, kakao, káva, kukuřice, taro, vanilka a různé druhy zeleniny. Důležitý je také rybolov. Hlavním odvětvím průmyslu je potravinářský průmysl, zvláště pak zpracování ryb.

Obyvatelstvo

Vanuatské provincie

97% obyvatel se hlásí k domorodým Vanuaťanům. Zbytek populace tvoří mix evropanů, asiatů a ostatních tichomořských ostrovanů. Na Vanuatu se stále mluví více než 140 domorodými jazyky. Negramotnost obyvatelstva je relativně vysoká - 22 %. Střední délka života mužů je 61 let, žen 64 let.

Provincie

Odkazy

Reference

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. ČTK. Všechno je pryč. Vanuatu sčítá škody po ničivé bouři. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-03-16 [cit. 2015-03-16]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Vanuatu na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Vanuatu ve Wikislovníku
  • Vanuatu (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
  • Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Vanuatu [online]. U.S. Department of State, 2011-05-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Vanuatu [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-15. (anglicky) 
  • Souhrnná teritoriální informace: Vanuatu [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
  • ADAMS, Ron; FOSTER, Sophie. Vanuatu [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj