Václav Svoboda Plumlovský

Václav Svoboda Plumlovský
Narození 18. července 1872
Plumlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. listopadu 1956 (ve věku 84 let)
Kroměříž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Kroměříž
Povolání spisovatel a básník
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Svoboda Plumlovský (18. července 1872 Plumlov[1]11. listopadu 1956 Kroměříž) byl český spisovatel a básník.

Život

Základní kámen „lamezonu“ na Hlavním náměstí v Plumlově od Ellen Jilemnické

Narozen v Plumlově v rodině rolníka, krátce se učil ševcem, poté řezníkem. Žil v Plumlově, kde jej považovali za obecního blázna, ve třicátých letech vydal vlastním nákladem dvě útlé knihy. V roce 1943 byl zatčen gestapem, pravděpodobně na udání spolubydlícího. Propuštěn byl poté, co obec Plumlov podala dobrozdání, že jde o člověka duševně chorého. Vladimír Borecký, který dílo básníka sebral a důstojně uspořádal, jej nazval knížetem české insitní poezie[2]. Zemřel v kroměřížském ústavu pro duševně choré a je pohřben v dnes již opuštěném hrobě na kroměřížském hřbitově.[3] Byl jedním z možných předobrazů Járy Cimrmana.[4] Jemu podobným lidem se souhrnně říká pábitelé.[5]

Lamezón

Byl vynálezcem myšlenky lamezónu a propagátorem jeho výstavby. Lamezón byl podle něj hybrid hospody a kostela. Vycházel z toho, že se lidé setkávají na nedělní mši a následně pak tráví nedělní sváteční den v hospodě. Navrhoval tyto dvě společenské akce spojit místně i časově. Lamezón nebyl realizován. Ethymologie slova lamezón vychází z básníkova použití ne zcela pochopeného francouzského slova pro dům (la maison (fr.) – dům).[6]

Dílo

  • Román ze života XX. století. Drama lásky. nákladem vlastním, tiskem Václava Horáka v Prostějově 1930
  • Básně, povídky, cesty. nákladem vlastním, tiskem Václava Horáka v Prostějově 1931

Odkazy

Reference

Literatura

Zdroj