Trinidad a Tobago

Republika Trinidad a Tobago
Republic of Trinidad and Tobago
vlajka Trinidadu a Tobaga
vlajka
znak Trinidadu a Tobaga
znak
Hymna
Forged From The Love of Liberty
Motto
Spolu usilujeme, společně prospíváme
Geografie

Poloha Trinidadu a Tobaga
Poloha Trinidadu a Tobaga

Hlavní město Port of Spain
Rozloha 5 128 km² (172. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod El Cerro del Aripo (940 m n. m.)
Časové pásmo −4
Poloha
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 525 660 (154. na světě, odhad 2021)
Hustota zalidnění 237 ob. / km² (54. na světě)
HDI 0.799 (vysoký) (63. na světě, 20)
Jazyk angličtina (úřední), hindština, francouzština, španělština, čínština
Náboženství římští katolíci 29.4%, hinduisté 23.8%, anglikáni 10.9%, muslimové 5.8%, presbyteriáni 3.4%, jiní 26.7%
Státní útvar
Státní zřízení parlamentní republika
Vznik 31. srpna 1962 (nezávislost na Velké Británii)
Prezidentka Christine Kangaloo
Předseda vlády Keith Rowley
Měna dolar Trinidadu a Tobaga (TTD)
HDP/obyv. (PPP) 32 014,8 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 780 TTO TT
MPZ TT
Telefonní předvolba +1868
Národní TLD .tt
multimediální obsah na Commons

Trinidad a Tobago, plným názvem Republika Trinidad a Tobago, je ostrovní stát v Karibském moři při severním pobřeží Jižní Ameriky na dvou ostrovech, Trinidadu a Tobagu a dalších 20 malých ostrovech.

Historie

Původními obyvateli byli Arawakové, kteří byli později vytlačeni Kariby. Původní obyvatelé byli vyhubeni nemocemi a zotročováním, které na ostrov přinesla kolonizace. Ta začala v roce 1532. V letech 1654–1659 a 1660–1689 byl ostrov kuronskou kolonií (Nové Kuronsko). O ostrov jevily zájem rovnou čtyři námořní mocnosti: Britové, Francouzi, Nizozemci a Španělé. Roku 1763 připadlo Tobago Britům, kteří v roce 1797 obsadili i Trinidad. Původní obyvatelé byli nahrazeni otroky z Afriky. Po zrušení otroctví zažil ostrov velký příliv přistěhovalců z Indie.[1] Ostrov získal autonomii v roce 1950 a úplnou nezávislost v roce 1962. V roce 1976 se sice stal Trinidad a Tobago republikou, ale i přes to je stále členem Commonwealthu. V roce 1980 zažil ostrov nezdařený pokus o převrat.[zdroj?] Obyvatelé původem z Indie (tvoří 36% populace ostrova) se pokusili uchopit moc a sesadit tak vládu ovládanou převážně černochy, potomky otroků (tvoří 44% populace ostrova). Ostrov je znám etnickou směsicí svých obyvatel. Vedle už zmíněných černochů a Indů zde žijí menšiny bělochů, míšenců a Číňanů. Není výjimkou, že v jednom městě se vedle sebe nachází křesťanský kostel, muslimská mešita a buddhistický chrám. Proto se na ostrovech vytvořila jedinečná kultura.

Státní symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Trinidadu a Tobaga.

Vlajka Trinidadu a Tobaga je tvořena červeným listem o poměru stran 3:5 s pokosem vedeným černým pruhem, jenž je lemován dvěma úzkými bílými proužky.

Hymna

Podrobnější informace naleznete v článku Hymna Trinidadu a Tobaga.

Hymna Trinidadu a Tobaga je píseň Forged from the Love of Liberty (česky Kovaný z lásky ke svobodě). Původně byla složena pro Západoindickou federaci pod názvem A Song for Federation. Po osamostatnění Trinidadu a Tobaga vyhlásil stát výběrové řízení na státní hymnu, které vyhrál Patrick Castagne s upravenou verzí této písně.

Geografie

Většinu povrchu Trinidadu tvoří ploché či mírně zvlněné roponosné sedimenty. Na pobřeží jsou četné bažiny. Jih ostrova je obklopen korálovými útesy. Značnou část ostrova pokrývá deštný prales.

Politika

Trinidad je republikou s demokratickým systémem, který se vyvinul v systém dvou velkých stran a je ovlivněn britským westminsterským systémem. Parlament je dvoukomorový, horní komora Senát má 31 členů, dolní, sněmovna, má 41 členů (plus předsedu). Dolní komora je volena ve všeobecných volbách, členy senátu však jmenuje prezident, premiér a část také lídr opozice, což je post zčásti oficializován, jak bývá ve westminsterské tradici obvyklé. Od roku 1976 je hlavou státu prezident (od roku 2023 Christine Kangaloo), jehož role je ovšem jen ceremoniální a je volen parlamentem. Moc drží především předseda vlády (Keith Rowley), který je volen přímou volbou jednou za pět let. Od roku 1980 má ostrov Tobago svůj vlastní parlament, který byl zřízen poté, co Tobago mělo dojem, že je upozaděno na úkor Trinidadu.

Hospodářství

Země patří k nejlépe prosperujícím státům v Karibiku, a to díky těžbě ropy. Dále se těží zemní plyn a asfalt. Hlavním odvětvím průmyslu je zpracování ropy, ale rozvinula se i produkce umělých hnojiv, metanolu a ocelových výrobků. Zemědělství se orientuje převážně na vývozní artikly jako je cukr, kakao a káva. Přesto se mnoho potravin a spotřebního zboží musí dovážet. Země má dobrou silniční síť a kvalitní státní školství.

Odkazy

Reference

  1. MACDONALD, Scott B. Trinidad and Tobago: Democracy and Development in the Caribbean. [s.l.]: ABC-CLIO 240 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-92004-3. (anglicky) Google-Books-ID: O6lYKkEakd8C. 

Literatura

  • KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Trinidad a Tobago na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Trinidad a Tobago ve Wikislovníku
  • Trinidad and Tobago - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-04. (anglicky) 
  • Trinidad and Tobago (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
  • Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Trinidad and Tobago [online]. U.S. Department of State, 2011-06-03 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Trinidad and Tobago [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Caracasu. Souhrnná teritoriální informace: Trinidad a Tobago [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 
  • BRERETON, Bridget M, a kol. Trinidad a Tobago [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj