Stříbro (okres Tachov)

Stříbro
Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem a budovou radnice
Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem a budovou radnice
Znak města StříbroVlajka města Stříbro
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Stříbro
Obec s rozšířenou působností Stříbro
(správní obvod)
Okres Tachov
Kraj Plzeňský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 8 060 (2025)[1]
Rozloha 47,78 km²[2]
Nadmořská výška 399 m n. m.
PSČ 349 01
Počet domů 1 471 (2021)[3]
Počet částí obce 7
Počet k. ú. 7
Počet ZSJ 20
Kontakt
Adresa městského úřadu Masarykovo náměstí 1
349 01 Stříbro
posta@mustribro.cz
Starosta Martin Záhoř (ANO)
Oficiální web: www.mustribro.cz
Stříbro
Stříbro
Další údaje
Kód obce 561215
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Leží 27 kilometrů západně od Plzně, na řece Mži, od níž je odvozen německý název města. Žije zde přibližně 8 100[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[4]

Historie

Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.[zdroj⁠?!] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.[5]

Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.

Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

V letech 1938 až 1945 bylo Stříbro v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli obyvatelé německé národnosti vysídleni a ve městě došlo k výměně obyvatelstva.

Zajímavost z historie

Dne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby Jagdschutzverein Mies. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 795 4 179 3 978 3 905 4 570 4 890 5 349 4 601 4 936 5 978 6 394 7 391 7 410 7 554 7 134
Počet domů 432 444 473 497 530 541 693 797 681 729 783 1 027 1 084 1 191 1 298

Městská správa

Části města

Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byl součástí města také Vranov, od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 také Záchlumí, od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 také Benešovice, Kšice, Sulislav, od 1. ledna 1980 do 31. prosince 2000 také Sytno a od 1. července 1980 do 31. prosince 2001 také Lom u Stříbra.[9]

Městské symboly

Druhý znak byl městu udělen rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. února 2012 a vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 15. července 1993.[10]

Doprava

Město stojí na křižovatce silnic II/193, II/230 a II/605. Vede jím železniční trať Plzeň–Cheb, u které stojí stanice Stříbro.

Společnost

Školství

Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.

Kulturní instituce

V přízemí budovy bývalého kláštera sídlí Městské muzeum ve Stříbře. Zde se nachází v severní části ambitu křížová cesta, z které lze vstoupit do torza kostela svaté Máří Magdaleny. Zde byla také odkryty dva gotické portály a další architektonické prvky. Muzeum je koncipováno jako vlastivědné a zaměřuje se na hornictví a navazující obory. Z děkanského kostela Všech svatých lze vystoupat na vyhlídkovou věž.[11]

Od roku 2005 je ve městě Hornický skanzen, založený Hornickým spolkem, s venkovní expozicí důlní techniky. Je v něm vystavena důlní technika používaná v minulosti: důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický a mechanický výklopník, důlní nakladače různých typů, vrtací soustavy a další. V areálu je vstup do tzv. průzkumné štoly s expozicí způsobů těžby ve středověku nebo ve 19. a 20. století.[12]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.
  • Kostel Všech svatých
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kostel svatého Petra
  • Renesanční radnice
  • Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách[13]
  • Minoritský klášter
  • Městské opevnění
  • Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740[14]
  • Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
  • Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
  • 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst[15]
  • Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí

Osobnosti

Galerie

  • Panorama centra města z Plzeňské ulice
    Panorama centra města z Plzeňské ulice
  • Budova radnice
    Budova radnice
  • Masarykovo náměstí
    Masarykovo náměstí
  • Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
    Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
  • Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
    Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
  • Zahrada minoritského kláštera
    Zahrada minoritského kláštera
  • Střední odborná škola v Benešově ulici
    Střední odborná škola v Benešově ulici
  • Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
    Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
  • Husitská bašta v Plzeňské ulici
    Husitská bašta v Plzeňské ulici
  • Masarykovo náměstí
    Masarykovo náměstí
  • Radniční zahrada
    Radniční zahrada
  • Renesanční kamenný most s městskou branou
    Renesanční kamenný most s městskou branou
  • Plastika 13. poledníku
    Plastika 13. poledníku

Partnerská města

Spřátelená města

  • Německo Berchtesgaden, Německo
  • Rakousko Dienten, Rakousko
  • Německo Dinkelsbühl, Německo

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny.
  5. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stříbro, s. 300. 
  6. ↑ ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1892-06-24, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 635, 655, 13, 265, 550, 559, 301. 
  10. ↑ Udělené symboly – Stříbro [online]. 1993-07-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ Úvod [online]. Městské muzeum ve Stříbře [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hornický skanzen [online]. Hornický spolek Stříbro [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Mostní brána - Infocentrum Stříbro. www.infocentrumstribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ Mariánský (morový) sloup. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ 13. poledník. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien: [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy) 

Literatura

  • BYSTRICKÝ, Vladimír. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice: Impressum, 2003. 247 s. ISBN 80-86699-12-9. S. 109–132. 
  • BYSTRICKÝ, Vladimír; RUBÁŠOVÁ, Kateřina. Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000. 142 s. ISBN 80-238-5997-8. 
  • HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro, 2006. 
  • In: Krček, Jakub a Stočes, Jiří. Stříbro nad zlato: sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6.

Související články

Externí odkazy

Zdroj