Bitva u Přísečnice

Bitva u Přísečnice
konflikt: Třicetiletá válka
Bitva u Přísečnice, Pieter Snayers, 1648
Bitva u Přísečnice, Pieter Snayers, 1648
Trvání 27. březen 1641
Místo Přísečnice, Čechy
Souřadnice 50°28′6″ s. š., 13°7′52″ v. d.
Výsledek ústup švédských oddílů
Strany
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská Švédsko Švédsko
Velitelé
Ottavio Piccolomini
Zikmund Jan Myslík z Hyršova 		Johan Banér
Síla
neznámá cca 14 000
Ztráty
neznámé 4 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Přísečnice (německy a švédsky Preßnitz/Pressnitz) byla menším válečným střetem mezi císařskými oddíly a ustupující švédskou armádou generála Johana Banéra během třicetileté války. Bitva se odehrála 27. března 1641 v okolí horního města Přísečnice v severních Čechách, které bylo v 70. letech 20. století zatopeno vodou vodní nádrže Přísečnice. Výsledek střetnutí je považován za taktický úspěch generála Banéra, pro kterého byl zároveň poslední bitvou.

Průběh bitvy

Mědiryt bitvy od Matthäuse Meriana

V poslední třetině března ustupovalo švédské vojsko generála Banéra po bitvě u Stříbra do Saska. Jeho předvoj dorazil dne 24. března do Kadaně a o den později do města přijel velitelský sbor. Na generálův rozkaz vyrazily zásobovací vozy a dělostřelectvo doprovázené částí jízdy k Přísečnici a hlavní voj se za nimi vydal 27. března ve čtyři hodiny ráno. Těsně za ním ho sledovaly císařské oddíly bavorské pěchoty a jízdy pod velením Zikmunda Myslíka z Hyršova. Od Ostrova navíc vyjela jízda Ottavia Piccolominiho s úmyslem vpadnout Švédům do boku a zabránit ji v ústupu. Poblíž Kovářské se srazila s oddílem předvoje Banérovy armády, který zcela zničila.[1]

Banérovy oddíly dorazily do Přísečnice brzy ráno a obsadily zámek a kopce okolo ústupové cesty do Annabergu. Vlastní bitva vypukla v poledne. Švédové nejprve opustili zámek a později i město a vypálili je. Bojovalo se v malých potyčkách pouze na křídlech, protože Zikmund Myslík se neodvážil riskantního útoku na hlavní voj. Švédové v boji ztratili značné množství mužů a sami museli zapálit část spížních vozů, ale přesto se jim povedlo spořádaně ustoupit do Saska, přičemž za sebou stihli udělat záseky, a znemožnili tak další pronásledování. Generál Banér se tak již 30. března dostal do Cvikova a císařské oddíly se 28. března vrátily do Kadaně.[1][2]

Hodnocení bitvy

Zikmund Jan Myslík z Hyršova
Johan Banér

Podle údajů Zikmunda Myslíka u Přísečnice padlo 4 000 Švédů z 15 000, ale počty jsou zřejmě nadsazené a rozsah bitvy zveličován, protože při průjezdu Švédů Annabergem byly popsány jejich oddíly jako silné, s mnoha děly a zavazadly. I přes relativně vysoké ztráty mužů i vybavení se generál Banér dokázal vyhnout zničení armády, a proto je považován za taktického vítěze bitvy.[1] Jiné zdroje považují za vítěze Zikmunda Myslíka, kterému se podařilo za minimálních ztrát rozdrtit třetinu švédské armády a generál Banér silně duševně a zdravotně podlomený pak 10. května téhož roku zemřel v táboře v Halberstadtu, tedy za necelých šest týdnů po prohrané bitvě.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c KASL, Michal. Bitva u Přísečnice. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 4, s. 108–109. 
  2. ↑ CRKAL, Jiří. Tvrz zámek v Přísečnici. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 18.
  3. ↑ GEIJER, Eric Gustave. Geschichte Swedens. Hamburg: Friedrich Perthes, 1836. Dostupné online. S. 310. 

Související články

Zdroj