Spinning mule

Vynálezce Samuel Crompton (1753-1827)

Spinning mule je historický dopřádací stroj, který vynalezl Angličan Samuel Crompton v letech 1775-1779.[1]

Konstrukce stroje

Stroj (viz model na snímku vpravo) má

Model spinning mule z muzea v německém Wuppertalu
  • pojízdnou lavici (vůz) se vřeteny a cívkami na hotovou přízi, která vykonává několikrát za minutu vratný pohyb na vzdálenost cca 1,5 m od pevné části stroje a zpět.

Proces výroby příze

Přást se zjemňuje ve válečkovém průtahovém ústrojí (vynález Paula a Wyaetta z roku 1738) a materiál je veden k rotujícímu vřetenu. Během oddalování vřetenové lavice dochází k vlastnímu předení – stužka vláken se dále zjemňuje (asi o 10 %) a zakrucuje. Po dobu zpětného chodu lavice s vřeteny se zastaví běh průtahového ústrojí a příze se navíjí na cívku.[2]

Obsluha a použití stroje

Na původních strojích stavěných (z velké části ze dřeva) až se 48 vřeteny s otáčkami do 1700 za minutu se daly vyrábět velmi jemné (asi do 15 tex), stejnoměrné příze s výkonem do 1 g/sph (gram na vřetenovou hodinu).[3]

Obsluha mule (česky mezek) byla však velmi náročná na tělesnou zdatnost (přadlák musel mimo jiné vlastní silou s výkonem asi 50 W pohybovat vůz s vřetenovou lavicí) a profesionální zkušenost. [4]

Stroj se používal v původní formě i pro domácké předení a později, s větším počtem vřeten poháněných vodním kolem, asi do poloviny 19. století k tovární výrobě. (Např. v roce 1812 mělo být v provozu 4-5 milionů vřeten [5]). Potom byl postupně nahrazen plně zmechanizovanou variantou „self-actor“ = selfaktor konstruktéra Robertse.

Např. v brněnských vlnařských přádelnách bylo v polovině 19. století instalováno asi 116 000 vřeten spinning mule, na kterých se vyráběly mykané příze až do jemnosti 29 tex. První selfaktory přišly do Brna teprve v roce 1862.[6]

Reference

  1. ↑ Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 291-292
  2. ↑ Miller/Wild: A & G Murray and the Cotton Mills of Ancoats, Storey Institute Lancaster 2007, ISBN 0-904220-46-X, str. 241-242
  3. ↑ Spinning Mule [online]. Edubilla, 2019 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Catling: The Spinning Mule, Preston, The Lancashire Library 1986, ISBN 0-902228-61-7, str. 53
  5. ↑ Invention of the Spinning Mule [online]. Answers, 2017 [cit. 2017-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  6. ↑ Beiträge zur Geschichte der Gewerbe und Erfindungen Oesterreichs [online]. Braumüller, Wien, 1873 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (německy) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj