Příze

Příze je délková textilie z jednoho nebo více vláken.[1]

Obsah pojmu příze

K obsahu pojmu příze se v odborné textilní literatuře najdou velmi rozdílné definice.

  • Všeobecně se pokládají za příze výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením apod.) pro další zpracování[2] a případně výrobky z opřádaných filamentů (jádrové příze).[1]
  • Velká část odborníků však používá pojem příze také pro výrobky s nepřetržitou délkou vzniklé zvlákňováním jak chemických tavenin a roztoků (filamenty), tak i živočišných sekretů (přírodní hedvábí).[1]
  • V novější literatuře se pojmem příze označují také příze z fóliových pásků.[3] a pásky ze zátažných pletenin, a proplétané nebo splétané úzké textilie.[4]
  • Rozdíly a nesrovnalosti mezi pojmy příze a nit jsou popsány ve článku nit.
  • Z whiskerů se (dosud) nedá vyrábět ani staplová ani filamentová příze, příze z nanovláken jsou (do roku 2021) známé jen jako laboratorní, nekomerční výrobky.[5] Pro rovingy (svazky z několika tisíc filamentů) se označení příze nepoužívá.

Suroviny na výrobu příze

[6] Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na

Do roku 2020 má celosvětová spotřeba textilních vláken dosáhnout 100 milionů ročních tun, ze kterých bude použito více než 90 % na výrobu příze.[7][8]

Výroba staplové příze (předení)

Předení je jedna z nejstarších rukodělných činností v dějinách lidstva.[9] Ruční předení nahradila už před více než 200 lety průmyslová výroba. Ta dosáhla v roce 2012 ve světě cca 46 milionů tun[10] a zaměstnávala více než 6 milionů lidí (z celkového počtu 11,5 milionů zaměstnaných v textilním průmyslu).[11][12]

Příprava k předení

[13] Příprava přírodních materiálů k předení spočívá v rozvolnění chomáčků vláken, čištění od cizích příměsí a živočišných tuků (u vlny), seřazení vláken do jednoho směru (mykání) a pozvolné ztenčování vrstvy vláken průtahem na určitý poměr délky k váze materiálu (protahovací a křídlový stroj). Pro vysoce kvalitní a jemné příze se zařazuje do přípravného procesu česárna, ve které se odstraní určité procento nejkratších vláken.

Z umělých vláken se asi ⅔ přizpůsobují délkou přírodním staplovým materiálům, ke kterým se přidávají v určitém procentuálním poměru během předpřádání nebo se i zpracovávají bez příměsí stejnou technologií jako přírodní vlákna.

Dopřádání

Z několika známých systémů se používá:[10]

  • Dopřádání na prstencových strojích. Na více než 200 milionech vřeten se v roce 2011 vyrobilo tímto způsobem asi 68 % převážně jemnějších staplových přízí (z toho v milionech tun: 26 konvenčně a 8 kompaktně). Až na výjimky (např. skleněná vlákna) se dají tímto způsobem spřádat všechna staplová vlákna.
  • Rotorové (v češtině častěji bezvřetenové) dopřádání se začalo uplatňovat od 60. let 20. století. V roce 2011 bylo ve světě instalováno více než 4 miliony spřádacích jednotek, jejichž podíl na produkci staplových přízí se odhadoval na 31 %.
  • Ostatní systémy dopřádání (např. křídlové, odstředivé) se dosud uplatňují jen při výrobě speciálních přízí nebo u „nových“ technologií předení jako jsou frikční, tryskové nebo samoskané. Jejich podíl na množství vyrobené příze nepřesahuje (v roce 2011) 2 %.

Druhy staplových přízí

[6] Výrobní zařízení jsou z velké části specializovaná na zpracování určitého druhu suroviny.

Podle toho se pak rozdělují příze např. na bavlnářské (z bavlny a směsí vláken s délkou do cca 60 mm), vlnařské (z vlny a vláken do cca 150 mm), z lýkových vláken, vigoňové, odpadové

Od suroviny, z níž je příze zcela nebo převážně vyrobena, se obvykle odvozuje pojmenování: vlněné, polyesterové, acetátové, skleněné atd.

Podle způsobu předpřádání: mykané, česané, poločesané, směsové, viguré

Podle účelu použití: tkalcovské, pletařské, ručně pletací, krepové, kobercové

Podle způsobu úpravy nebo zpracování: režně bílé, barevné, mercerované, opalované, křížem soukané, skané (dvojmo- trojmo- atd.), efektní (buklé, nopkové, střapcové atd.)

Výroba filamentů (zvlákňování)

V roce 2020 dosáhla celosvětová výroba filamentových přízí 54 milionů tun s podílem na celkovém množství 59 %. (Ze staplových přízí se podílely na celkové výrobě krátkovlákenné 37 % a dlouholvlákenné příze 4 %).[14]

Technologie výroby umělých filamentů sestává ze zvlákňování, dloužení, fixace a úpravy filamentových přízí. Z řady známých způsobů zvlákňování je nejpoužívanější (přes 90 % vyráběného množství) tzv. tavné zvlákňování.

Druhy filamentů

Hladké

[15]

  • částečně orientované nebo část. dloužené příze: s nízkou (LOY), střední (MOY), vysokou (HOY) orientací molekul, předorientovaná a předdloužená příze (POY)
  • dloužené (FDY)

Tvarované

(na oděvní textilie a koberce)

Monofily

(na punčochy) a „dráty“ (rybář. šňůry, výztuž tenis. raket, umělý trávník)[16]

Použití umělých filamentových přízí: 80 % na tkaniny a pleteniny k oděvním účelům, 7 % na koberce a 13 % na technické textilie.

Hedvábné příze

Příze z přírodního hedvábí „vyrábí“ tj. zvlákňuje a dlouží housenka bource morušového, odvíjení vlákna z kokonů a případné úpravy příze se provádějí strojově.

Hedvábná příze – gréž – sestává obvykle z 8–10 jednotlivých vláken držených pohromadě jen velmi nízkým zákrutem.

U skaných přízí se rozeznává trama, s maximálně 150 zákruty na metr a více zakroucený organsin.

Světová roční produkce hedvábných přízí dosahuje cca 100 000 tun. Příze jsou podstatně dražší než umělé filamenty, použití: lehké ošacení, vázanky, šicí nitě.

Příze z fóliových pásků

[3]

se vyrábí stříháním nebo štěpením fólie (barvené obvykle v tavenině) na pásky o šířce 2–60 mm. Pásky se mohou upravovat kadeřením, vrapováním, matováním aj.

Použití: vázací šňůry, dekorační a technické tkaniny, vlasové pásky (niti) pro umělý trávník

Galerie přízí

  • Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)
    Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)
  • Mykací stroj na bavlnu z 30. let 20. století
    Mykací stroj na bavlnu z 30. let 20. století
  • Část křídlového (předpřádacího) stroje
    Část křídlového (předpřádacího) stroje
  • Prstencové dopřádací stroje z 50. let 20. století
    Prstencové dopřádací stroje z 50. let 20. století
  • Spřádací jednotka rotorového dopřádacího stroje
    Spřádací jednotka rotorového dopřádacího stroje
  • Zvlákňovací tryska na PA filamenty z roku 1958
    Zvlákňovací tryska na PA filamenty z roku 1958
  • Odvíjení hedvábných filamentů z kokonů bource morušového
    Odvíjení hedvábných filamentů z kokonů bource morušového
  • Bavlněná příze s periodickou vadou (moaré)
    Bavlněná příze s periodickou vadou (moaré)
  • Šicí nit z polyesterové stříže (předená bavlnářskou technologií)
    Šicí nit z polyesterové stříže (předená bavlnářskou technologií)
  • Efektní skané příze
    Efektní skané příze
  • Cívky se skleněnou filamentovou přízí
    Cívky se skleněnou filamentovou přízí
  • Tvarovaný polyamidový filament
    Tvarovaný polyamidový filament
  • Ručně pletací příze z fóliového pásku
    Ručně pletací příze z fóliového pásku
  • Příze z fóliových pásků (hliník/polyester)
    Příze z fóliových pásků (hliník/polyester)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 146
  2. ↑ příze [online]. e-LTex, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 138
  4. ↑ Gong/Wright: Fancy yarns Their manufacture and application, Woodhead Publishing Ltd 2002, ISBN 1-85573-577-6, str. 53–55
  5. ↑ A Study of Knitting Performance [online]. Tekirdağ Namık Kemal University, 2021 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (turecky) 
  6. ↑ a b Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1, str. 180–193
  7. ↑ Global fiber market [online]. Lenzing, 2015-2017 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-17. (anglicky) 
  8. ↑ Roadmap 2015 to 2025 [online]. RISE, 2016 [cit. 2017-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16. (anglicky) 
  9. ↑ Geschichte Lateinamerikas [online]. Lateinamerika-Studien, 2012-02-15 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-14. (německy) 
  10. ↑ a b link [online]. Rieter, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  11. ↑ Trends in Staple Yarn Manufacturing [online]. Textile World, 2015-07-21 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Wages and Working Hours [online]. ILO, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 31–81, 104–145, 202–207, 240–280
  14. ↑ The Fiber Year 2021 [online]. International Fiber Journal, 2022-03-17 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Filament Spinning [online]. oerlikon barmag, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Solutions [online]. oerlikon barmag, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
  • Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1
  • Gong/Wright: Fancy yarns Their manufacture and application, Woodhead Publishing Ltd 2002, ISBN 1-85573-577-6, str. 53–55

Související články

Externí odkazy

Zdroj